Rozhovor: Velká Británie je evropský král ve výrobě baterií

Jaká je situace v oblasti akumulace energie a jaký je současný trend vývoje na Britských ostrovech?

Naše asociace každoročně publikuje přehled vývoje akumulace ve Velké Británii, kde bylo v posledním vydání z prosince 2017 ve Velké Británii nainstalováno zhruba 2,8 gigawatt přečerpávacích vodních elektráren. Co se moderního ukládání elektrické energie týče, tzn. do moderních bateriových systémů, tam evidujeme přes 100 megawatt kapacity, která by se do konce roku měla zdvojnásobit. To je sice mnohem méně, než má například stát Kalifornie (tamní plán je rozšířit kapacitu na 1,3 gigawatty v roce 2020 – pozn. red.), co se Evropy týče, jsme ale na špici. Do roku 2021 by v UK šlo spolehlivě nainstalovat kolem 8 gigawatt nových bateriových systémů.

Jaký je současný business model velkých bateriových systémů ve Velké Británii?

Jedná se o kombinaci finančních nástrojů, které zahrnují kapacitní mechanismy a smlouvy na vylepšenou regulaci frekvence (regulace do 1 sekundy – pozn. red.). Možnost získání podpory z několika zdrojů najednou umožňuje růst akumulačních projektů a lepšího využití jejich potenciálu.

Jaké byly hlavní legislativní a tržní podněty pro umožnění rozvoje akumulace na britském trhu?

Zavedení kapacitního trhu jednoznačně pomohlo situaci na trhu s akumulací, protože se vytvořil další zdroj příjmu pro tuto technologii.

Dalším pozitivním krokem byla změna schématu podpory obnovitelných zdrojů, která nyní umožňuje instalaci akumulačního zařízení v místě výroby. Podle našich odhadů bude totiž přes 50 % všech akumulačních systémů do budoucna přímo propojeno se solárními nebo větrnými parky.

Co se další podpory a investičního prostředí týče, v Británii nedávno doběhlo několik schémat na podpůrné služby a aktuálně se intenzivně vyjednává o další podobě. Po velkém úspěchu bateriových systémů v první vlně věříme, že i nová schémata začlenění akumulace do britské energetické soustavy budou pro tento sektor přínosná.

Zmínil jste, že podle odhadů vaší asociace bude přes polovinu akumulačních projektů přímo propojeno s obnovitelnými zdroji. Mohl byste zmínit již dnes nějaké projekty tohoto typu a jak se jim daří?

Největší norská těžební firma Statoil vybudovala v minulém roce 30megawattovou plovoucí větrnou farmu Hywind u skotského pobřeží. Celý systém začal vyrábět dokonce více elektrické energie, než se původně čekalo, a Statoil se letos rozhodl k farmě připojit i baterii. Ta by měla na základě cenových signálů buď energii ukládat, anebo posílat do sítě.

Další projekt, který již funguje, je solární elektrárna Clayhill (10 MW) postavená bez jakýchkoliv dotací, a to díky propojení s 6megawattovou baterií. Dalších zhruba 1,5 gigawatt projektů je nyní v přípravné fázi.

Jsou nějaké praktické problémy, které řešíte v souvislosti s instalací této relativně nové technologie?

Napadá mě problém s rizikem požárů. Hasičské jednotky nejsou dnes informovány o tom, co dělat s hořícím bateriovým systémem, a proto by ho s největší pravděpodobností nechali shořet. To je ovšem velký problém pro provozovatele, kteří si tento systém nemohou ani nechat pojistit v situaci, kdy pojišťovny nemají ukotvení pro tyto systémy v zákoně. Podílet se na řešení těchto výzev je také naše práce.

Jak mohou v celkové otázce akumulace pomoci elektrická vozidla? Velká Británie plánuje masivně zvýšit jejich počet ve svých městech. Je nějaký plán, jak využít této mobilní bateriové kapacity ve prospěch systému?

V současné době připravujeme obsáhlý report o tom, jak může elektromobilita ovlivnit stabilitu sítě, výrobní kapacitu zdrojů, poptávku po elektrické energii a další rozvoj obnovitelných zdrojů. Studii budeme publikovat v prosinci na příští konferenci COP v Polsku.

Už nyní jsou ale společnosti (Powervolt, Connected Energy, Nissan), které prodávají použité baterie z elektromobilů pro využití v domácnostech. Toto samozřejmě podporujeme, protože to prodlužuje životní cyklus baterií, které již nejsou z důvodu snížené kapacity využitelné v automobilech.

Jak je na tom akumulace v soukromém sektoru a v domácnostech? Slyší britské domácnosti a firmy na energetickou nezávislost?

Domácí instalace v zemi dosáhly hranice 2000 tisíc hybridních systémů, a to bez jakýchkoliv dotací. Na britském trhu navíc existuje několik firem, které obchodují s agregovanou elektrickou energií uloženou do mnoha menších baterií. Domácnosti, které se do tohoto systému zapojí, poté dostávají finanční kompenzaci za zpřístupnění své akumulační kapacity.  

Co se soukromého sektoru týče, tak bych vyzdvihl například firmu Bentley, která jde progresivním směrem a právě dokončuje velké parkoviště u svého sídla v Crewe, které by mělo kombinovat solární farmu o kapacitě 2,7 megawatt, elektromobily a bateriový systém.

V Německu je přechod k moderní energetice tažen především samotnými občany a iniciativami, které je sdružují. Jaká je situace ve Velké Británii? Jsou to běžní Britové, kteří touží po „nové energetice“, nebo spíše firmy, které v tom vidí podnikatelský záměr?

V Británii je tato transformace založena především na progresivních firmách, které se snaží využívat moderní technologie. Na druhou stranu velké průmyslové podniky mají pořád obavy z narůstajících cen energie, které mohou být způsobeny vládní podporou. Běžní občané nemají příliš ponětí o výhodách moderní energetiky, a pokud se podaří přesvědčit je alespoň změnit dodavatele energie, tak je to velký úspěch.

Co se progresivních firem týče, zmínil bych například Stephena Fitzpatricka, který založil společnost OVO Energy,  a dokonce vlastnil i stáj formule 1. Jeho firma ve Velké Británii prodává elektrickou energii z obnovitelných zdrojů a nabízí chytrá řešení, jako nabíjecí stanice nebo domácí bateriové systémy. Klíčem úspěchu je podle ní to, že když už si britský občan může vybrat, rozhodne se většinou správně. Když nad tím tak přemýšlím, asi bude lepší nebavit se o Brexitu.