Expert o prodeji Innogy: Spotřebitelé mají pádný důvod přemýšlet, co se stane
V souvislosti s chystaným rozdělením společnosti Innogy mezi giganty E. ON a RWE řada německých odborníků neskrývá obavy. Povede posílení energetických obrů k růstu cen energií, zpomalí další rozvoj obnovitelných zdrojů a či dokonce ochromí konkurenceschopnost dalších hráčů na trhu? Na názor jsme se zeptali Thomase Engelkeho, experta na oblast energetiky a stavebnictví z Federace německých spotřebitelských organizací.
Patrik Khudhur
12. 6. 2018
Když v polovině března 2018 německá energetická firma RWE oznámila podepsání dohody s konkurenčním koncernem E.ON a deklarovala, že si plánují rozdělit dceřinou společnost Innogy, řada odborníku neskrývala překvapení. E.ON má v rámci dohody převzít aktivity Innogy v oblasti energetických sítí a obchodu s elektřinou a plynem, takže by se rázem stal jednoznačně největším německým dodavatelem a kontroloval více jak polovinu tamního trhu (přes 50 % ze zhruba 20 tisíc koncesí – ty jsou v Německu pro města).
RWE by zase velmi významně posílilo v produkci energií z obnovitelných zdrojů. Proč by nás to mělo zajímat? Protože plánovaná fúze bude mít dopad nejen na německý trh, ale i na trhy ostatních států, včetně ČR. U nás Innogy v současnosti drží mj. celých 86 % distribuce zemního plynu, obavy týkající se možného navyšování cen a narušení trhu s energiemi jsou tak vysoce aktuální též pro české spotřebitele. O vstupu do české Innogy navíc přemýšlí Karel Komárek se svojí KKCG.
Jaká je současná situace optikou německého experta na energetiku? Jak trh reaguje na ohlášení dohody mezi E.ON a RWE?
Aktuálně je případ projednáván německým antimonopolním úřadem, ten by měl dohlédnout na to, aby celá transakce byla regulérní a nevedla k narušení konkurenčního prostředí. Fúze by z E.ONu učinila největšího dodavatele energií na německém trhu a RWE by se stalo předním odborníkem na obnovitelné energie, důležité je však zhodnotit dopady takovéhoto vývoje na trh a spotřebitele.
Vy sám máte obavy? Jaké jsou podle vás možné negativní dopady na německé, potažmo české spotřebitele? Nebo transakci vnímáte spíše pozitivně?
Situace je alespoň na německém trhu velmi složitá a je tak nesmírně obtížné anticipovat, jak přesně se chystaný obchod dotkne nás všech. Vždyť zatím vlastně nevíme ani to, zda a kdy se vůbec uskuteční. Fakta však hovoří jasně. Na trhu by fúzí stanuli dva nesmírně silní hráči a takoví mohou mít moc nepřímo diktovat tržní podmínky. To by samozřejmě mohlo znamenat také kontrolu cen a jejich možné zvyšování, ale i tento aspekt by měl být důsledně prozkoumán v právě probíhajícím šetření antimonopolního úřadu. Ceny energií na německém trhu jsou v současnosti ve srovnání s dalšími státy velmi vysoké, a tak je třeba zajistit, aby se dále nezvyšovaly. Zároveň je podle naší spotřebitelské organizace důležité garantovat, že případné zisky a přínosy z vyšší efektivity budou přenášeny na samotné spotřebitele.
Otázkou zůstává i to, jak přesně by transakce ovlivnila nástup energií z obnovitelných zdrojů…
Ano, to je pravda. Možných scénářů je celá řada, v zásadě se však vývoj může ubírat vlastně jen dvěma směry: RWE by se jako jeden z předních hráčů v oblasti obnovitelných zdrojů mohlo zasazovat o urychlení jejich nástupu. Je ale potřeba vnímat i to, že RWE bude stále disponovat ohromnými zdroji v oblasti konvenčních energií, takže se může stát, že se z operačních a dalších důvodů bude snažit udržet současnou situaci co nejdéle.
Výše zmíněné platí pro německý trh, ale co spotřebitelé v České republice? Mají také důvod k obavám?
Předesílám, že nejsem odborníkem na český trh, je ovšem pravděpodobné, že celá transakce se projeví všude tam, kde je Innogy aktivní. U vás firma drží přes 80 % plynové distribuční sítě, a tak mají vaši spotřebitelé pádný důvod přemýšlet, co se stane, až společnost změní majitele.
Jak se podle vás fúze může dotknout menších distributorů energií?
Těžko soudit, i kdyby transakce proběhla, E.ON bude vlastnit zhruba polovinu tržního koláče, ne celý trh. Malí hráči se budou muset přizpůsobit a je možné, že někteří skončí. Ale ti, kterým se to podaří, budou konkurenceschopnější než kdy předtím. Je tak hypoteticky možné, že fúze konkurenci na německém trhu prospěje. To jsou však v současnosti jen spekulace.
Už jste během let v oboru někdy zaznamenal podobnou situaci? Pamatujete si na nějaký konkrétní příklad, kdy by se na trhu objevili nějací podobně velcí hráči a jak to zamíchalo s kartami?
Po roce 1998, kdy v Německu nastala liberalizace energetiky, a trh se otevřel konkurenci, ceny elektřiny první dva roky klesaly. Po příchodu nového tisíciletí se na trhu utvořila dominance čtyř velkých korporací. Ty si mezi sebe fakticky rozdělily vládu nad distribucí energií v Německu a po nějakou dobu setrvávaly u kormidla. Ačkoliv v roce 2005 proběhla druhá vlna liberalizací trhu, ceny průběžně narůstají a od roku 2000 k dnešku se zdvojnásobily. Je ale třeba podotknout, že ceny určitým způsobem ale rostly i v pozdějších fázích, kdy se německý trh dále rozvíjel z hlediska konkurenčního prostředí – dnes na něm působí více než 800 dodavatelů elektřiny a 700 poskytovatelů plynu.
Vzhledem k tomu, že Innogy má v ČR významná aktiva, která po transakci převezme někdo jiný, možná jsou obavy na místě. I české spotřebitele by tak možná mohl čekat šok z nárůstu cen energií...
Opravdu nemám dostatek informací, abych takové obavy posvětil. Ve hře jsou tisíce faktorů, ani to ale určitě není vyloučené.
Aktualizováno: Innogy v posledních měsících kromě turbulencí okolo plánované fúze nezažívá nejlepší časy. Podle aktuálních informací společnost během posledního roku přišla o zhruba čtvrt milionu zákazníků a její příjmy v prvním kvartálu poklesly na zhruba 1,2 miliardy eur. Zatímco příjmy divize obnovitelných zdrojů se vyznačují stabilní křivkou růstu, meziroční pokles byl způsoben hlavně zaváháním v oblasti distribuce elektřiny.