Všichni evropští spotřebitelé mají právo na kvalitní potraviny, říká europoslankyně Sehnalová

Můžete prosím stručně popsat historii tématu dvojí kvality potravin, kterým se v Evropském parlamentu zabýváte?

Počátek mých aktivit k tématu dvojí kvality výrobků se datuje do roku 2011, kdy byl zveřejněn na Slovensku vůbec první srovnávací test značkových výrobků napříč sedmi zeměmi EU. Reagovala jsem na něj dotazem na Evropskou komisi a její doslova arogantní odpověď o rozdílných chuťových a cenových preferencích spotřebitelů vedla k mé dlouhodobé angažovanosti za stejně kvalitní výrobky u nás i na západě. V roce 2013 se mi podařilo prostřednictvím výzvy Evropského parlamentu požádat Komisi k provedení celoevropského průzkumu a vyhodnocení změn ve stávající legislativě na ochranu spotřebitele, k čemuž konečně, po téměř pěti letech, začíná docházet, a to i díky zprávě, kterou nyní v Evropském parlamentu připravuji. V ní jsem chtěla změnit směrnici o nekalých obchodních praktikách, což paní komisařka Jourová vyslyšela. Ne vše se vždy povedlo, ale výsledky průzkumu, který jsem nechala ve spolupráci se společností Ahold vypracovat v roce 2015, stejně jako závěry dosud jediné právní studie na toto téma, vypracované na mé zadání Univerzitou Palackého v Olomouci, jsou na půdě evropských institucí v Bruselu používány dodnes.

V čem podle Vás spočívá hlavní úskalí dvojí kvality potravin na evropském trhu?

Z pohledu spotřebitele vidím dva základní problémy. Prvním je skutečnost, že zdaleka ne všichni spotřebitelé v EU mají přístup ke stejně kvalitnímu zboží, i když se tváříme, že jsme na společném vnitřním trhu. Tím druhým problémem je pro mne klamání spotřebitele, ke kterému v případě dvojí kvality prokazatelně dochází, a takové jednání je potřeba postavit mimo zákon.

Dokážete říct, proč vlastně problém dvojí kvality potravin vůbec existuje a kterých zemí se zejména týká?

Proč dvojí kvalita existuje, je dotaz spíše na výrobce, evidentně nicméně u některých firem existuje rozdělení na několik regionálních trhů a dvojí kvalita je jedním z důsledků tohoto rozdělení. Dosavadní testy spočívaly především ve srovnání zemí střední a východní Evropy, včetně Balkánu, s německým, rakouským a italským trhem. Proto potřebujeme celoevropská data, aby bylo možné na tuto otázku dále odpovědět.

A jak se kvalita dvojích potravin přímo dotýká evropských, potažmo českých, spotřebitelů?

Jako spotřebitelka bych si přála mít stejně kvalitní výrobek bez ohledu na to, ve které zemi žiji nebo zrovna nakupuji. Chtěla bych mít také jistotu v tom, že nemusím pokaždé studovat konkrétní složení, ale mohu se spolehnout na danou značku. Pokud výrobce chce nabízet alternativy, proč ne. Musí být ale vždy jasně a na první pohled zdůvodněny a označeny, jinak se jedná o klamání. Obávám se, že bez legislativy toto jen tak nepůjde.

Za dobu svého působení v Evropském parlamentu za sebou máte několik srovnávacích studií, které ukázaly, že dvojí kvalita potravin na různých evropských trzích skutečně existuje. Jak na tyto studie reagovali samotní výrobci testovaných produktů? Vnímáte z jejich strany snahu o zlepšení, nebo naopak tlak na zachování původního stavu?

Reakce byly a dosud jsou odlišné. Všechny výrobce jsem při vypracování vlastní studie oslovila, někteří se odmítli vyjádřit, někteří rozdíly obhajovali odlišnou chutí či očekáváními spotřebitelů. Postupem času se objevuje stále více nových argumentů výrobců, proč není žádoucí, či dokonce možné, mít značkový výrobek všude stejný. S většinou z nich se však nemůžu ztotožnit. Na druhou stranu někteří výrobci či majitelé privátních značek oznámili úpravy nebo sjednocení receptur, aby ve svém portfoliu dvojí kvalitu neměli. Samotná veřejná debata a větší zájem o kvalitu a složení potravin tak přináší první ovoce.

Setkáváte se s reakcemi Vašich kolegů z Evropského parlamentu, např. z Německa, kde se jich dvojí kvalita v zásadě netýká, na problematiku dvojí kvality potravin a jaké ty reakce převážně jsou?

Řada kolegů ze západních zemí se o dvojí kvalitu v podstatě nezajímá, často se setkávám s nepochopením či nedůvěrou, že se na první pohled stejný výrobek, prodávaný pod stejnou značkou a reklamou, může skutečně lišit, a to dokonce použitím jiného masa či náhražek. Existuje ale také nezanedbatelné množství těch, kteří slyší na argumenty domácích firem a předkládají tytéž argumenty o chuťových a jiných preferencích, zejména z politických skupin, které mají přirozeně blíže k byznysu. To je ale standardní chování, na které narazíte vždy, když o něco jde. Mým úkolem je argumentovat, vysvětlovat a přesvědčovat, bez toho by téma dvojí kvality na politické agendě Evropské unie pravděpodobně vůbec nebylo.

Jak by se podle Vás měla k problému dvojí kvality potravin pro zlepšení situace správně postavit česká vláda?

Obecně za nejdůležitější považuji vedle obecných proklamací také něco aktivně dělat. Minulá vláda ve spolupráci se zeměmi Visegrádu na dvojí kvalitu mezi členskými státy upozornila velmi hlasitě, bez osobní angažovanosti ministerských předsedů by předseda Komise Juncker dvojí kvalitu nezařadil mezi unijní priority. Nyní je na stole legislativní návrh, který je potřeba značně zpřesnit, aby byl dozorovými orgány v praxi využitelný, a v rámci legislativního procesu budou muset být vláda a především zodpovědná ministerstva mnohem aktivnější. Není možné čekat, že se k někomu přidáme, ale aktivně budovat většinu. Tím spíše, že dle mých informací, má řada velkých zemí k legislativní úpravě dvojí kvality výhrady.

Můžete vzkázat českým spotřebitelům, jak se mají ke dvojí kvalitě potravin správně postavit? Na co si například mají při nákupu potravin dávat pozor a jestli vůbec mají nějakou možnost, jak na výrobce pro zlepšení situace sami zatlačit?

Často slýchávám obecnou radu zajímat se o to, co nakupuji a jím, a že v případě nespokojenosti má spotřebitel nechat rozhodovat svoji peněženku. S tím se asi nedá nesouhlasit, ale na obranu spotřebitelů je potřeba si přiznat jednu věc – jak může zákazník vědět, že se konkrétní výrobek liší, když nemá na výběr alternativu a možnost přímého srovnání? Proto požaduji změnu legislativy tak, aby spotřebitel byl vždy informován a mohl se lépe rozhodovat, zda jej značkový výrobek, v případě, že je například uzpůsobený českým chuťovým preferencím, láká, či nikoliv. V případně pochybností v dnešní době již existuje řada možností potravin z lokálních zdrojů, vyplatí se také sledovat doporučení spotřebitelských organizací.

MUDr. Olga Sehnalová, MBA

Pochází z Kroměříže a s tímto městem je spojena většina jejího osobního života i politického působení. Vystudovala lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a začátkem devadesátých let strávila dva roky na stáži v USA na University of Utah v Salt Lake City, kde měla možnost zapojit se do výzkumu v oblasti biomedicínského inženýrství. Po dokončení studia působila jako lékařka na anesteziologicko-resuscitačním oddělení kroměřížské nemocnice.

V roce 1990 vstoupila do České strany sociálně demokratické. Aktivní politickou dráhu zahájila na komunální úrovni v roce 1998 v kroměřížském zastupitelstvu na postu místostarostky. Tuto funkci vykonávala po tři volební období. V roce 2009 byla zvolena do Evropského parlamentu a v roce 2014 byla znovuzvolena. Témata související s Evropskou unií se snaží přinášet i do regionu, ze kterého pochází. V Kroměříži například již od roku 2010 pořádá tzv. Evropské dny – týdenní festival věnovaný kultuře země, která právě předsedá Radě EU. Za jejich pořádání získala v březnu 2017 ocenění MEP Award 2017 v kategorii „Kultura, vzdělání a sport“.

Několik let působila také jako předsedkyně Národní sítě Zdravých měst ČR a členka Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Zajímají vás kvalitní potraviny? Pak přímo pro vás je určena akce Restaurant Day „Opravdové potraviny pro všechny Evropany”, která proběhne 9. června 2018 od 11:00 v Tržnici Brno na Zelném trhu. Akci pořádá Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR a Obnovitelně. 

Naším společným cílem je upozornit na výhody regionálních, kvalitních potravin na pozadí evropských témat, ve kterých EU usiluje o zlepšení přístupu k dobrým potravinám bez chemie. Těšit se samozřejmě můžete na řadu nebesky dobrých produktů lokálních kaváren, pražíren, minipivovarů nebo vinařů, ale také na svěží značky brněnských návrhářů.

Pravidelné aktualizace můžete sledovat na facebookové události akce.