Ekologické zemědělství řeší řadu současných problémů české krajiny

Jak hodnotíte jako zástupkyně svazu sdružujícího české ekologické zemědělce současný stav ekologického zemědělství a bioprodukce v České republice?

Ekologické zemědělství v Česku je stále ve fázi rozvoje. Řada lidí vůbec nevnímá environmentální aspekty ekologického zemědělství, nevidí za ním čistou vodu a živou půdu, bez čehož se neobejde nikdo z nás. Nemůžete vypěstovat zdravé a chutné potraviny na půdě, která je často mrtvá, ve které nenajdete jedinou žížalu a nepřežije tam ani krtek. Nemůžete očekávat zdravou krajinu tam, kde je voda plná pesticidů a hormonů.

Tyto problémy ekologické zemědělství řeší a biopotraviny jsou jen vrcholem celé pyramidy. Základem je způsob hospodaření v krajině a vracení organické hmoty do půdy. Kvalita půdy je alfou a omegou všeho. Samozřejmě, že biopotraviny jsou potřeba, a doufám, že se brzy dočkáme rozšíření nabídky českých biopotravin například i pro školy a školky nebo nemocnice a další veřejná zařízení. Tam kvalitní biopotraviny prostě patří.


Jak si české ekologické zemědělství stojí ve srovnání s Německem a Rakouskem?

Za západními státy jsme v ekologickém zemědělství pozadu 15–20 let. Plochy na ekologické zemědělství bychom přitom měli, ale chybí nám podpora široké veřejnosti a státu. V Německu nyní například řeší povinné procento biopotravin ve veřejném stravování, jako to již mají Dánové nebo Slovinci. A téměř všechny státy, kde má ekologické zemědělství ze strany státu opravdovou podporu, mají bio povinně ve školách a školkách, ve státních úřadech a dalších veřejných institucích. Tam vidím prostor a velký potenciál pro rozvoj ekologického zemědělství v Česku.



Kolik zemědělců ve vašem svazu sdružujete a můžete odhadnout, kolik z konvenčních zemědělců přejde ročně na ekologické zemědělství?

V současné době máme ve Svazu PRO-BIO přibližně 600–650 ekologických sedláků, jejich počty se meziročně mění. Na ekologické zemědělství přejdou z konvenčního hospodaření ročně desítky zemědělců.

Můžete z praxe uvést, jaké důvody a argumenty přesvědčí konvenčního sedláka k přechodu na ekologické zemědělství?

Ve většině případů zaberou hlavně ekonomické argumenty, až později začnou zemědělcům docházet hlubší souvislosti. Máme ve svazu jeden podnik, jehož přístup je přesnou ukázkou toho, jak se situace mění. Předseda tohoto podniku přešel na ekologické zemědělství v roce 2010; také kvůli ekonomické stránce věci.

Sám dnes říká, že za socialismu používali DDT, protože všichni říkali, že je to tak správně. Ovšem přišlo se na to, že není. DDT tak nahradili postřiky, pesticidy a chemií s tím, že si zase mysleli, že je to tak správně a jinak to nejde. A nebylo. Nyní, kdy se jim vrací do půdy život, mají v ní krtky, žížaly, chovají zdravá zvířata a voda, která je pod jejich pozemky, je čistá, tak zjistili, že ekologické hospodaření je ta trvale udržitelná cesta.

Ekonomika podniku funguje lépe a navíc ušetří obrovské sumy za chemii. A oproti sousedům, kteří podnikají v konvenčním zemědělství, jsou na tom lépe z hlediska výnosů, i když je sucho, protože jejich půda plná humusu a organiky si vodu dokáže podržet daleko déle a kořenový systém rostlin si vodu dokáže lépe vytáhnout. Vidí, že ekologické zemědělství skutečně funguje správně nejenom proto, že to někdo tvrdí. A to nemluvíme o malé rodinné farmě, ale o podniku s téměř 500 hektary.


O jaké druhy bioproduktů mají podle vás čeští spotřebitelé největší zájem?

Jednoznačně o biomléko. Mléčné biovýrobky v oblibě u českých spotřebitelů dlouhodobě vedou a ukazují to ostatně také statistiky. I proto jako svaz realizujeme projekt Ministerstva zemědělství ČR na podporu produkce a odbytu biomléka. V současnosti máme cca 20 mléčných farem, které začínají budovat nebo již budují nové zpracovatelské kapacity na biomléko přímo na farmách, což je skvělé, a už teď se těším na jejich produkty.


Kde vidíte největší slabiny podpory ekologického zemědělství ze strany českého státu? Na čem by měl stát při podpoře ekologického zemědělství zapracovat?

Jednoznačně je potřeba zapracovat na podpoře ze strany státu, a to nejen z hlediska dotací na hospodaření, ale hlavně na reálné podpoře biopotravin. Stát by měl jasně říct, že pro budoucnost české potravinové produkce má ekologické zemědělství velký smysl, chce ho podporovat a plochy v ekologickém zemědělství rozšiřovat. Stát by měl také zohlednit, že ekologické zemědělství pomůže zemi v řešení řady problémů do budoucna, se kterými si doposud neví moc rady. Jsou to například retence vody v krajině, ochrana klimatu, ale také udržení biodiverzity nebo například boj proti erozi.

Ze strany státu by také měla přijít podpora pro dodávku bioproduktů do škol, školek, nemocnic, LDN a dalších zařízení, kam jednoznačně patří. Tohle se bohužel neděje a odpovídá to zájmům skupin, které jsou momentálně u moci. Ekologické zemědělství samozřejmě nerozvíjí chemický průmysl a je nevítanou konkurencí pro konvenční zemědělská družstva, která pěstují zejména řepku, pšenici a kukuřici.


Pokud byste si mohla představit ideální stav ekologického zemědělství v ČR, jak by to tu vypadalo?

Bio, a to navíc regionální, by bylo dostupné v každé vesnici. Děti by měly biopotraviny na svačinu a stát by cíleně podporoval další rozvoj ekologické produkce. Pro spotřebitele by také nebyl problém sehnat v běžném obchodě biochleba nebo biozeleninu v top kvalitě, jako je tomu třeba v Německu.


Momentálně je hodně diskutována dvojí kvalita potravin v různých zemích, existuje něco takového také u bioprodukce?

V podstatě ano. Vidět to můžete třeba u zeleniny. Na nabídku biozeleniny a bioovoce, kterou najdete na českém trhu v zimě, je často smutný pohled. Takové produkty by na západ od nás byly neprodejné, ale nic lepšího tu nyní není. Ceny jsou navíc výrazně vyšší než v Německu. Například 250 g biomásla koupíte na německém trhu za cenu cca 55–60 Kč. U nás 150 g biomásla koupíte za 65 Kč, což je pro českou rodinu s českým platem prostě příliš drahé. To se do budoucna musí změnit.

Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců

Vystudovala VŠMVV, obor Mezinárodní vztahy a diplomacie a manažerkou Svazu PRO-BIO je od roku 2008. Jejím profesním cílem je, aby ekologické zemědělství bylo v České republice považováno za normální a nemělo nálepku něčeho exkluzivního nebo alternativního a aby biopotraviny mohla mít ve svém jídelníčku každá škola, školka nebo nemocnice.

Byla by také ráda, aby lidé chápali, že biopotraviny jsou jen „třešničkou na dortu“. Hlavním přínosem ekologického zemědělství je způsob hospodaření, díky kterému je čistá voda bez pesticidů a hormonů, půda obsahuje humus, jsou v ní žížaly a organická hmota, krajina je krásná a plná remízků, různých rostlinných druhů a jsou v ní ptáci. To jsou věci, které by podle ní chtěli všichni, ale konvenční zemědělství nám to často neumožňuje.

Zajímají vás kvalitní potraviny? Pak přímo pro vás je určena akce Restaurant Day „Opravdové potraviny pro všechny Evropany”, která proběhne 9. června 2018 od 11:00 v Tržnici Brno na Zelném trhu. Akci pořádá Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR a Obnovitelně. 

Naším společným cílem je upozornit na výhody regionálních, kvalitních potravin na pozadí evropských témat, ve kterých EU usiluje o zlepšení přístupu k dobrým potravinám bez chemie. Těšit se samozřejmě můžete na řadu nebesky dobrých produktů lokálních kaváren, pražíren, minipivovarů nebo vinařů, ale také na svěží značky brněnských návrhářů.

Pravidelné aktualizace můžete sledovat na facebookové události akce.