Křivoklátsko jako klacek proti vzácné přírodě. Poslanec ODS útočí na podstatu národních parků
Ochránci přírody varují, že pozměňovací návrhy poslance Jana Bureše (ODS) k projednávané novele zákona o ochraně přírody a krajiny by mohly vést k likvidaci současné podoby národních parků.
Pavel Baroch
17. 4. 2025
Stalo se přesně to, čeho se ochránci přírody obávali. Poslanecká sněmovna právě projednává novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která počítá s vyhlášením nového Národního parku Křivoklátsko, ale také s účinnější druhovou ochranou živočichů a rostlin anebo stromů ohrožených výstavbou. Proč je to problém?
Někteří poslanci toho využili k tomu, aby do zákona prosadili další změny, které by ale v konečném důsledku nevedly k větší ochraně přírody, ale naopak k její devastaci. Ochránci přírody dokonce varují, že by pozměňovací návrhy Jana Bureše (ODS) mohly vést k likvidaci současné podoby národních parků. Nesouhlasí s nimi ani Ministerstvo životního prostředí.
Poslanec Bureš odmítá, že by chtěl likvidovat národní parky. Tvrdí, že mu jde o „zpřesnění“ platné legislativy nebo o posílení práv samospráv v národních parcích, což zdůvodňuje také nesouhlasem obcí na Křivoklátsku s vyhlášením nového národního parku.
Podle jeho kritiků je ale vyznění navrhovaných paragrafů jednoznačné. „Poslanec ODS Jan Bureš předložil pozměňovací návrhy k zákonu o ochraně přírody, které by v případě jejich schválení znamenaly reálnou likvidaci národních parků,“ uvedlo například ekologické Hnutí Duha.
S kritikou se přidal Jakub Hruška, profesor environmentálních věd a vedoucí týmu v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. „Národní parky jsou v silném ohrožení! Kvůli národnímu parku...,“ uvedl na Facebooku.
A stranou nezůstalo ani vedení národních parků. „Některé z návrhů jsou tak silné, tak strašné, že by mohly, kdyby prošly, vést k úplné likvidaci současných národních parků a doslova k likvidaci lesů, které tam jsou,“ řekl Českému rozhlasu ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený, podle něhož se v parku neschválí nic, s čím by nesouhlasila většina zástupců obcí.
„Nechceme a nebudeme touto novelou zákon posouvat do nepřijatelných mezí, novela má naopak pomoci ochraně přírody, správě národních parků i posílit pravomoci obcí,“ uvedl pro Obnovitelně.cz ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Některé pozměňovací návrhy individuálních poslanců jsou nepřijatelné, protože by ohrozily fungování národních parků i z pohledu mezinárodních standardů a principů ochrany přírody,“ dodal ministr, podle něhož se o pozměňovacích návrzích momentálně jedná.
Suchý les není mrtvý
Poslanec Bureš například do zákona navrhuje začlenit formulaci o „trvale udržitelném rozvoji obcí“, čímž podle kritiků dává obecní rozvoj na stejnou úroveň s ochranou přírody. „V praxi tím podpoří zástavbu národních parků. Developeři budou argumentovat, že jejich stavební záměry naplňují poslání národního parku,“ řekl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí Duha.
Stejně to vidí i profesor Hruška. „Národní parky by měly sloužit ‚k rozvoji obcí‘ – to je vlastně sen všech developerů,“ uvedl. Poslanec Bureš se proti tomu ohradil. Tvrdí, že bez vedení národního parku se na jeho území nepostaví ani bouda. „Je nesmysl, že by se otevíral prostor pro developery,“ řekl Bureš.
Jeho kritici ukazují i na další navrhovaná ustanovení, která by například umožňovala kácet stromy v divoké přírodě nejcennějších zón. „Z národních parků by se měly opět stát takové vzorné lesní závody, prakticky bez bezzásahových území,“ uvedl profesor Jakub Hruška.
Poslanec ODS ve svých návrzích opakovaně argumentuje negativním dopadem „suchého“ lesa. „Necitlivým přechodem na přírodní procesy jsou na území národních parků suché lesy, a to v takové míře, že jsou závažným způsobem narušeny jejich funkce,“ uvedl Bureš ve zdůvodnění jednoho ze svých návrhů.
Jde přitom už o dávno vyvrácené tvrzení, že „suchý“ les rovná se mrtvý les. Profesor Hruška označil poslancovy argumenty za zkreslování skutečnosti a nepravdu. Suchý, respektive odumřelý les je součástí vývoje lesních ekosystémů. Jde o krátkodobý jev, než se objeví nová vegetace.
„Autor zjevně netuší, že les plní stále všechny funkce, a to i ve fázi rozpadu, tedy například když stromy odumřou,“ poznamenal Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Právě ve fázi rozpadu jsou stromy z hlediska biodiverzity nejbohatší. Navíc to ani nemá zásadní dopad na celkovou vodní bilanci v krajině.
Kvalitní ochrana přírody
Jan Bureš rovněž ze zákona vypouští větu, že turistické a jiné využití národního parku je možné pouze způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku. „Oslabuje tak možnost správ národních parků regulovat overturismus,“ upozornil Bláha. S návaly turistů ve vybraných lokalitách se dlouhodobě potýká především Krkonošský národní park.
Poslanec také navrhnul, aby správy národních parků znovu projednaly všechny základní dokumenty včetně zonace chráněného území nebo zásad péče. Většina parků je má ale poměrně nedávno schválené a jsou na ně navázané další prováděcí dokumenty, jako jsou lesní hospodářský či vědecký výzkum.
„Kácení v divoké přírodě národních parků či developerská zástavba a chaos – to by byly důsledky schválení návrhů poslance ODS. Budeme se snažit likvidaci národních parků zabránit,“ řekl Jaromír Bláha. Hnutí Duha nedávno zveřejnilo výzvu Divočina nabeton, kde mohou lidé podpořit kvalitní ochranu přírody v národních parcích a vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko.
Bláha připomněl, že podobné návrhy, jako nyní předkládá Jan Bureš, navrhoval jihočeský poslanec Jan Zahradník (ODS) a později i někteří senátoři v bouřlivé diskusi o národních parcích v letech 2016 a 2017.
Výzvu Zachraňme národní parky tehdy podpořilo více než 53 tisíc občanů, za národní parky se postavily také čtyři stovky vědců a akademiků, část obcí a občanské spolky místních lidí z oblastí národních parků. Většina poslanců pak tyto návrhy odmítla a schválila zpřesnění pravidel pro národní parky navržené tehdejším ministrem Richardem Brabcem (ANO).
Úvodní foto: Pixabay