Dodávky ruského plynu do EU rostou. Obcházení pravidel pomáhá i „bělení“ Putinova LNG
Zbývají pouhé dva roky na splnění cíle ukončení dodávek ruského plynu do Evropy. Pokud chce EU termín stihnout, musí výrazně přidat.
V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se Evropská unie zavázala ukončit dovoz fosilních paliv z Ruska do roku 2027. V posledních několika letech došlo k opravdu výraznému pokroku v této oblasti. Pokud se však podíváme na loňský rok, tento trend se obrátil.
Objem dovozu potrubního plynu a LNG se minulý rok zvýšil o 18 %, z 38 na 45 miliard kubických metrů. Nárůst byl způsoben především vyšším dovozem do zemí jako Itálie, Česko a Francie. Ve svém posledním reportu na to upozorňuje think-tank EMBER.
Graf 1: Zdroj EMBER
Zvláště alarmující je růst dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska, který pokračuje i v roce 2025. V únoru EU dovážela průměrně 74,3 milionu kubických metrů ruského LNG denně, což představuje 11% měsíční nárůst. Tento plyn se na trh dostává také prostřednictvím „stínových“ plavidel a praktik „bělení“ ruského LNG, čímž uniká sankcím. Například Německo sice zakázalo přímý dovoz ruského LNG, ale nadále jej nakupuje přes jiné evropské přístavy.
Ani plynovodní toky z Ruska se zcela nezastavily, přestože 1. ledna 2025 došlo k ukončení tranzitu přes Ukrajinu. Během února se do EU přes TurkStream dostávalo 56 milionů kubických metrů denně, což je další 11% nárůst.
Je zřejmé, že EU stále nemá jasný plán, jak dosáhnout úplného ukončení dovozu ruských fosilních paliv. Původně se očekávalo, že Evropská komise představí plán s konkrétními kroky, ale jeho publikace byla již dvakrát odložena. Dovoz plynu proto pokračuje a hrozí, že v roce 2025 se závislost na ruském plynu ještě prohloubí.
LNG jako slepá ulička?
Přesun závislosti na ruském plynu z potrubních dodávek na LNG nepřináší dlouhodobou stabilitu. Naopak vystavuje domácnosti a průmysl nepředvídatelným cenovým šokům a zároveň zvyšuje závislost na USA, což při současné geopolitické situaci představuje další riziko.
Ceny plynu v EU v roce 2024 byly o 59 % vyšší než před ruskou invazí na Ukrajinu. V roce 2025 je evropská referenční cena plynu stále přibližně dvojnásobně vyšší než před krizí, což ukazuje na přetrvávající volatilitu trhu.
Graf 2: Zdroj EMBER
Snížení dlouhodobé závislosti na fosilním plynu je nezbytné nejen z ekonomického, ale i z klimatického hlediska. Přestože EU úspěšně omezila používání uhlí, nyní hrozí, že se jeho náhradou stane drahý a znečišťující LNG. Americký LNG má přitom emise srovnatelné s uhlím, což ohrožuje klimatické cíle EU.
Nejúčinnější strategií pro EU je snižování celkové poptávky po plynu. Programy energetické efektivity v rámci iniciativy REPowerEU již dokázaly omezit spotřebu domácností, ale v průmyslu a budovách je stále prostor pro zlepšení. Přesto členské státy pokračují v masivních investicích do rozšiřování LNG infrastruktury, které přesahují očekávanou poptávku. Místo toho by tyto finance měly být využity na úspory energie, renovaci budov a podporu elektrifikace.
Nesoulad mezi investicemi a reálnou poptávkou
EU plánuje výrazně zvýšit kapacity LNG dovozu – z 203 miliard kubických metrů v roce 2023 na 313 miliard v roce 2030, což představuje nárůst o 54 %. Celková kapacita dodávek plynu se do roku 2030 zvýší o 30 %, přičemž poptávka po plynu má podle předpokladů stagnovat. Výsledkem bude, že až 131 miliard kubických metrů dovozní kapacity může zůstat nevyužitých, což odpovídá roční spotřebě Německa, Francie a Polska dohromady.
Zároveň se ukazuje, že stávající infrastruktura pro dovoz LNG je již dnes nedostatečně využívána, což zpochybňuje potřebu dalšího rozšiřování. Namísto budování nových plynových projektů by bylo efektivnější investovat do elektrifikace, skladování energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů.
Oddělené plánování plynárenské a elektrické infrastruktury na úrovni EU způsobuje nesoulad mezi dodávkami a skutečnými potřebami trhu. Důležitou součástí řešení je také zvýšení transparentnosti údajů o dovozu LNG. Nedostatek jednotných údajů umožňuje, aby ruský LNG nepozorovaně vstupoval na trh EU.
Evropská unie se ocitla na křižovatce – buď podnikne jasné kroky k odstranění ruské plynové závislosti, nebo se její energetická bezpečnost a klimatické ambice rozpadnou pod tlakem krátkodobých obchodních rozhodnutí.
Jedno je jisté: bez jasného harmonogramu ukončení dovozu ruského plynu, bez investic do obnovitelných zdrojů a bez snižování celkové poptávky po plynu bude EU v roce 2025 čelit stejným rizikům jako před ruskou invazí. Namísto dalšího prohlubování závislosti na LNG je čas upřednostnit řešení, která zajistí dlouhodobou energetickou stabilitu a udržitelnost.
Úvodní foto: Kreml, CC-BY 30