I památku je možné zateplit. Provozní náklady díky EPC projektům šetří třeba Národní divadlo nebo Rudolfinum
Úsporná opatření pomáhají šetřit emise i finance. Snížení spotřeby energie lze navíc dosáhnout i bez destrukce historické hodnoty budov.
Kristýna Čermáková
3. 4. 2025
Národní divadlo, Rudolfinum i Koleje Strahov. Energeticky úsporné projekty založené na principu EPC (Energy Performance Contracting) se prosazují stále výrazněji. Umožňují rekonstrukci a modernizaci veřejných budov bez nutnosti okamžité investice z veřejného rozpočtu – náklady se splácí z garantovaných úspor energií. Využití najdou i v případě historických budov s památkovou ochranou, je ale třeba přihlédnout ke každé budově zvlášť a s ohledem na její specifika.
Chráněné budovy mají navíc výjimku, lze u nich přistoupit i k méně efektivním opatřením z úcty k historickému dědictví. „U budov, které nemají památkovou ochranu nebo status historické budovy, musíte ušetřit alespoň 30 procent primární energie z obnovitelných zdrojů. U památek je to méně přísné, stačí vám deset procent,“ vysvětlil na brněnském setkání Pro moderní Česko výkonný ředitel APES Radim Kohoutek. Toto opatření umožní ponechat zdobenou fasádu nedotčenou, ale vyměnit například pouze okna, což je krokem, který by u běžné budovy nedával úplně ekonomický a efektivní smysl.
Jeden z největších EPC projektů v České republice byl v nedávné době dokončen v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice. Rekonstrukce zahrnovala padesát budov a investice přesáhla půl miliardy korun. Celková úspora energie by měla vycházet na minimálně 30 procent a produkci emisí sníží modernizace o deset procent.
„Veškeré úpravy podléhaly památkovému dozoru a bylo třeba najít kompromis mezi efektivním opatřením a současně udržením vizuálního stylu,“ dodává Kohoutek. Jako příklad uvádí výměnu oken, která musela splňovat přísná estetická kritéria, ale zároveň výrazně zlepšila komfort pacientů. Do okruhu modernizovaných objektů společnosti ENESA spadají i další budovy v hlavním městě – od Novoměstského hotelu přes Studentský dům až po kolejní areály, včetně těch na Strahově.
Národní divadlo a Rudolfinum: slunce a voda místo uhlí
I nejslavnější pražské památky dnes využívají chytré technologie ke snižování energetické náročnosti. „Málokdo ví, že je na střeše Národního divadla ukrytá fotovoltaická elektrárna, a to z roku 2006, tehdy to byla novinka. Solární panely jsou součástí střechy, fungují jednak jako střešní krytina a navíc slouží i jako hydroizolace,“ popisuje Daniel Žáček, obchodně technický manažer EPC a D&B ze společnosti ENESA.
Součástí modernizace Národního divadla bylo také tepelné čerpadlo, které využívá vodu z Vltavy, výměna všech svítidel a nasazení moderních systémů pro regulaci teplot v jednotlivých prostorách. Podobným způsobem byl upraven i provoz Rudolfina – i zde proudí voda z Vltavy do dvou chladicích zařízení, přičemž jedno z nich slouží i jako tepelné čerpadlo.
Historická dvorana Rudolfina s prosklenou střechou se v letních měsících chová jako skleník, což výrazně zvyšovalo náklady na klimatizaci. „Rozhodli jsme se na střechu nainstalovat fólie proti odrazu slunečního záření, aby se ušetřilo na výkonu chladících zařízeních. Musela se ale udělat pohledová studie z Pražského hradu, aby to nenarušovalo panorama Prahy. A nakonec to po dohodě s památkáři prošlo a folie skutečně klimatu v budově pomáhá,“ doplňuje Žáček.
Úpravy v Rudolfinu navíc reflektují specifické potřeby provozu – budova kromě koncertních sálů obsahuje i prostory pro skladování hudebních nástrojů, které vyžadují přísnou regulaci vlhkosti a teploty. Instalovány proto byly speciální vzduchotechnické jednotky schopné odvlhčování.
Kotelny, čerpadla, soláry
Dalším příkladem úspěšného EPC projektu je Kongresové centrum Praha. V roce 2015 zde prošla rozsáhlou modernizací kotelna a další technické zázemí. „Jednalo se o jeden z nejsložitějších projektů, které jsme řešili. Nainstalovali jsme kogenerační jednotku, klimatizační jednotky, využili jsme odpadní teplo z chlazení, vyměnili jsme oběhová čerpadla… Naštěstí je vedení Kongresového centra nakloněno úsporným opatřením a tak stále ještě modernizujeme,“ říká Žáček.
V roce 2023 pak přibyla fotovoltaická elektrárna o výkonu jednoho megawattu. Ačkoliv budova Kongresového centra není památkově chráněná, kvůli své poloze v centru Prahy musela být také posouzena z hlediska vlivu na panorama, a to i přesto, že je viditelná pouze z Petřína.
Projekt EPC v Kongresovém centru běží od roku 2016 a od té doby snížil náklady na energie o 244 milionů korun, tedy dokonce o 10 milionů korun více, než byla garantovaná částka společností ENESA. Za tu dobu mimo jiné vykázalo Kongresové centrum snížení emisí skleníkových plynů o 83 tisíc tun.
„Kongresové centrum je ikonickou stavbou Prahy, která ale vyrostla v době, kdy se na úspory a životní prostředí tolik nemyslelo. Ve spojení s tím, že se jedná o unikátní multifunkční objekt, byl EPC projekt o to větší výzvou. Mám proto velkou radost, že se podařilo dosáhnout garantované úspory, a ještě ji o mnoho překonat. Dokázali jsme, že EPC umíme i v historických i takto rozlehlých objektech a budeme moc rádi za další podobné projekty v dalších letech,“ dodává generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Úspěšné projekty dokazují dvě věci. Jednak, že je možné modernizovat a realizovat úsporná opatření i bez vysokých státních investic, a potom, že není překážkou památkový status budovy či oblasti. EPC se tak ukazuje jako efektivní nástroj nejen pro zajištění energetických úspor, ale i jako způsob, jak vdechnout nový život budovám s historickým dědictvím – bez kompromisů na straně komfortu či estetiky.
Sérii Pro moderní Česko organizuje Svaz moderní energetiky ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí a pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Obnovitelně.cz je mediálním partnerem série.
Úvodní foto: KČ