Deset centimetrů izolace opravdu nestačí. Šetřit na zateplení se nevyplácí, říká expertka
Zateplování svých domovů Češi stále oddalují, budovy přitom vyprodukují velké množství emisí ročně. Na co si dát pozor a jak postupovat? To v rozhovoru vysvětluje šéfka Asociace výrobců minerální izolace Marcela Kubů.
Kristýna Čermáková
15. 2. 2025
Budovy vyprodukují velké množství emisí ročně, komplexní renovace ale navzdory tomu přibývají stále příliš pomalu. Podle výkonné ředitelky Asociace výrobců minerální izolace Marcely Kubů je zlepšování bydlení Čechů zpomalené zejména ekonomickou situací obyvatel. A lidé navíc mnohdy netuší, že mohou využít dotace a že podání žádosti není nijak náročné.
Důležité je sehnat si k zateplení nemovitosti kvalitního odborníka, který investora celým procesem provede od samotného projektu až po jeho realizaci, ideálně včetně vyřízení dotac. Kubů v rozhovoru pro Obnovitelně.cz také uvádí na pravou míru nejčastější mýty a omyly, kterých se lidé dopouštějí.
Marcela Kubů pravidelně informuje o novinkách v renovacích také v rámci roadshow Pro moderní Česko. Obnovitelně.cz je mediálním partnerem série. Nejbližší akce můžete navštívit 17. února v Boskovicích a 24. února v Přerově. Vstup na semináře a konference je zdarma.
Pokud se majitel nemovitosti rozhodne ji zateplit, jak by měl začít?
Doporučuji, aby se obrátil na odborníka, ideálně přímo na projektanta ze svého okolí, aby nebylo nutné se sjíždět k nemovitosti ze vzdálenosti několika desítek kilometrů. K výběru slouží například seznam kvalifikovaných odborníků České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), kde je možné vyhledat autorizovanou osobu podle potřebné kvalifikace. To je ta nejjednodušší cesta, jak začít.
Pak je potřeba se rozhodnout, zda mám zájem o komplexní renovaci, to znamená o zateplení fasády, střechy, podlahy, půdy, výměnu oken, otopného sytému, instalaci fotovoltaiky, případně o další dílčí úpravy. Anebo jestli mi stačí právě pouze něco z těch dílčích úprav. Záleží na finančních možnostech i na konkrétní nemovitosti, na jejím stavu a konstrukci. S tím vším ale investorovi poradí odborník.
Jsem tedy v situaci, kdy vím, co chci, a vybírám si dodavatelskou firmu. Jak vybrat tu správnou?
Určitě je vhodné poptat více firem než jen jednu. Vyptat se na jejich zkušenosti s podobným typem realizace, zjistit si jejich reference, případně je i navštívit a podívat se na výsledky jejich práce. Pokud máte projekt hotový, měla by být dodavatelská společnost schopna nastínit srozumitelnou finanční nabídku. Je důležité, aby byla jasně uvedena finální cena a abyste rozuměli tomu, co přesně smlouva obsahuje a za jakých podmínek. Dobré je domluvit si také stavební dozor.
Cenu zateplení dokážeme ovlivnit, na rozdíl od ceny energií
Je možné využít nějaké online nástroje, třeba právě na odhad ceny zateplení?
Ano, existují, většinou se jedná o komerční nástroje, dají se ale najít i na nezávislých webech. Ale i pro zadání správných parametrů obvykle potřebujete vědět z jakých materiálů byl dům postavený. Kalkulačka vám pak spočítá potřebnou tloušťku izolace. Pokud zadáte údaje špatně, výsledky nemusí vůbec odpovídat realitě.
Jaká je průměrná cena za komplexní zateplení běžného rodinného domu?
Je to samozřejmě velice různé, každý dům je jiný, každý investor má jinou prioritu v tom, co a kdy zateplit a kolik může vydat peněz. Každý se pochopitelně snaží najít tu nejoptimálnější variantu. A s tím právě pomůže odborný projektant, který posoudí stav nemovitosti i potřebná opatření. Nelze to úplně paušalizovat. Ale komplexní řešení, tedy výměna oken, zateplení fasády, střechy a další opatření… To se pohybuje od několika set tisíc až po milion korun.
Jak se pohybuje finanční návratnost investic do zateplení?
To závisí především na dvou faktorech. Na cenách energií, které příliš nedokážeme předvídat, a na ceně samotného zateplení. Kolik zaplatíme za energie za pět, za deset nebo za patnáct let, to si netroufne nikdo ani hádat. Ovlivníme ale to, kolik nás zateplení bude stát nyní, a kolik procent spotřeby energie tím ušetříme. Rozumná návratnost investic se pohybuje kolem deseti let a většina projektů ji plní.
Je ale také třeba počítat s tím, že existuje mnoho kroků, které se dělají současně se zateplením a mohou stát dost peněz. Například u starých domů je běžně třeba udělat hydroizolace, zesílit základy domu nebo vyměnit krytinu střechy. Tyto kroky nepřináší žádnou energetickou úsporu, stejně byste je udělat museli, protože dosavadní opatření bývají po konci své životnosti, ale lidé je i tak započítávají do ceny zateplení. A pak to vychází i více než na milion korun, ačkoliv se na výsledně sumě samotná izolace se podílí jen částečně.
Ne každý má v kapse hned milion. Je možné zateplovat a rekonstruovat i postupně, třeba v řádu let?
Je to možné řešení, mnoho lidí tak postupuje. Komplexních renovací máme ostatně dost málo. Je ale potřeba postupný proces velmi dobře naplánovat, aby vše šlo správně za sebou a vzájemně si to neškodilo. Můžete totiž nechtěně něco přeskočit nebo naopak udělat něco dříve, co potom budete muset dělat znovu.
Typicky to bývá příklad instalace fotovoltaiky na starou střechu. Je to rychlé, je to srozumitelné a cenově dostupné. Někdo to proto udělá jako úplně první krok. Jenže za pět let si uvědomí, že střecha není zateplená, nemá kvalitní krytinu nebo do ní kvůli stáří zatéká. A bude muset tu technologii sundat, střechu opravit a pak opět platit instalaci solárních panelů.
Zkrátka jednotlivé práce se dají i několik let odkládat, ale musí na sebe navazovat.
Je to tím, že to lidé dělají takzvaně „samodomo“? Jaké jsou nejčastější chyby, se kterými se setkáváte?
Ano, tento přístup je u nás populární, jsme národ svépomocných stavebníků. První chyby vznikají už z myšlenky, udělat to celé bez projektu, bez odborného dozoru nebo alespoň bez konzultace s odborníkem. Kolikrát kutilům stačí poradit se v hospodě nebo se sousedem, který zateploval před 15 lety. U toho totiž vzniká velké množství špatných odhadů či chyb, které by odborný projekt odhalil včas.
Lidé také občas přecení své finanční možnosti a až v průběhu renovací zjistí, že na to nemají. Nebo si nezjistí nabídku dotačních programů, začnou se o ně zajímat později nebo dokonce až po dokončení rekonstrukce, a najednou zjistí, že nesplňují nějakou drobnost, protože o ní nevěděli. Nebo že není možné peníze vyplatit zpětně. Dotační programy máme velmi dobré a stát podporuje téměř veškeré komplexní i dílčí úpravy, které vedou k úsporám energií, je ale třeba plnit podmínky jednotlivých výzev programů.
A také se dějí chyby i při samotné realizaci, lidé si nečtou technické manuály, neinvestují do stavebního dozoru, který by nedostatky ohlídal.
Dotace podporují téměř jakékoliv úsporné opatření
Pojďme tedy k dotacím. Co vše stát podporuje?
Z hlediska zateplení lze získat prostředky na výměnu oken, na zateplení fasády, střechy, podlahy i půdy. Program Nová zelená úsporám se u všeho podílí nějakou částí vaší investice. Je ale skutečně třeba držet se jejich pokynů a podmínek. Často se stává, že lidé nepoužijí potřebnou tloušťku izolace nebo nevyberou správný výrobek.
Občas je možné slyšet názor, že jsou dotace příliš složité, že je snazší je vůbec neřešit. Co vy na to?
Dotace nejsou složité, ale lidé si to myslí a mají z nich trochu respekt. Přesvědčuju ale všechny, aby se na to podívali a aby to zkusili. Dotační programy dávají smysl a finanční podpora stojí za to. Jen nesmí podcenit potřebnou odbornost, i dotaci jim mimochodem může vyřídit projektant.
Deset centimetrů nestačí
Říká se také, že u skutečně starých domů, které mají tlusté stěny, není zateplení potřeba. Jak je to?
To je jedním z nejčastějších mýtů, se kterými se setkávám. Dnes už víme, že kamenná nebo i zděná stěna z pálených cihel vůbec neudržuje tepelné parametry současných norem. I takové stěny se proto vyplatí zateplit. Problémem je akorát ta tloušťka, například okna se kvůli tomu musí někdy posouvat více do exteriéru, aby se uvolnil prostor na široký parapet uvnitř domu a aby okno nebylo zasazené příliš hluboko ve stěně.
Jsou budovy, kde zateplení nedává smysl?
Existují budovy, u kterých je zateplení buď příliš finančně nebo technicky náročné, například historické domy nebo domy s extra zdobenou fasádou se štukovými prvky. Tam je to velmi komplikované nebo to dokonce omezuje památková ochrana.
Samotné stáří domu ale není důvodem, proč ho nezateplit. Může se akorát objevit problém s vlhkostí, protože se jedná o domy bez hydroizolace. Je proto potřeba nejdříve vyřešit tento problém, než se pouštět do zateplování. Bez toho by investice vyšly vniveč.
To mě přivádí k dalšímu častému mýtu, že zateplené domy plesniví. Jak je to se zateplením a vlhkostí?
Pokud je zdivo vlhké, existuje více možností, jak problém vyřešit. Pro zateplení fasád lze použít prodyšné materiály (například minerální izolace), které mohou pomoci odvést vlhkost ven a nezavřou ji do stavby, nebo lze navrhnout provětrávanou fasádu s obkladem, za kterým proudí vzduch. S tím vším opět poradí odborný projektant, který prostup vodních par konstrukcí domu dokáže posoudit.
Je také třeba počítat s tím, že u starých oken profukoval vzduch přirozeně skrze netěsnící rámy. Po zateplení už se to neděje a tak je třeba interiér častěji větrat, protože nějaká vlhkost bude v budově vždy.
Existují ještě nějaké další chybné domněnky, které panují okolo zateplování?
Často koluje tvrzení, že deset centimetrů izolace na fasádě stačí. Nestačí. Ačkoliv si to hodně lidí myslí, tenká vrstva izolace není schopná správně plnit zateplovací funkce. Obvykle se správné zateplení fasády pohybuje kolem dvaceti centimetrů a kolem třiceti centimetrů ve střeše. Vždy upozorňuji, že je krátkozraké šetřit na tloušťce izolace.
A také se občas někdo vynoří s nabídkou kosmického nátěru stěny, že se tím vše vyřeší. Před tím bych ráda důrazně varovala, nic takto jednoduchého nefunguje. Navíc je to většinou velmi drahé. Když se pak někdo napálí, stojí ho to hodně peněz.
Úvodní foto: Knauf Insulation