Vánoční dárek pro zemědělskou lobby? Ministerstvo plánuje oslabit protierozní opatření

Ministerstvo zemědělství nečekaně a těsně před vánočním obdobím předložilo návrh na zásadní předělání dohodnutého nástroje na ochranu půdy před vodní erozí v rámci dotací ze Společné zemědělské politiky (SZP). Letos byl přitom zaznamenán rekordní počet erozních událostí. Účinnější podmínky měly po opakovaném odložení platit od července 2025.

Nový návrh by mohl místo původního významného zlepšení znamenat naopak zhoršení ochrany půdy oproti současnému stavu. Detailní podmínky návrhu nejsou zatím známy, ale pro ekologické organizace jsou způsob zveřejnění i předpokládatelné dopady návrhu nepřijatelné.

„Návrh na poslední chvíli radikálně změnit dohodnuté podmínky protierozní ochrany nás skutečně šokoval. Rok a půl dlouhé odkládání platnosti podmínek bylo ministrem Výborným obhajováno právě jako období pro dostatečnou přípravu zemědělců na účinnější systém. Novými podmínkami hájil také seškrtávání jiných ekologických opatření. Najednou se objevila snaha většinu systému rozvolnit, a to dokonce pod úroveň současného systému. Tato salámová metoda je za nás nepřijatelná,“ popisuje Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA.

• Tip: Farmáři ničí půdu tak, že bude za 50 let nepoužitelná. Pomůže regenerativní zemědělství?

„MZe zcela bez ohledu na dva roky odborného konsenzuálního vyjednávání podmínek DZES 5 otočilo kormidlo a vyrazilo úplně jiným směrem s podezřele sebejistým tvrzením, že právě toto je ten jediný správný směr. Co se muselo stát, že bez vědomí mnoha zásadních aktérů se dohodnutý systém najednou stal jen papírem, který si zaslouží hodit do koše? A to aniž by se kdokoliv obtěžoval vysvětlit, z jakého důvodu dochází k naprosté změně zvoleného konceptu řešení a jak přesně má řešení vlastně vypadat,” dodává Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Česko.

Dle nového návrhu by na většině ploch (tzv. plochy mírně erozně ohrožené s vyšším i s nižším rizikem, MEO 1 a MEO 2) byla protierozní ochrana pro zemědělce pouze dobrovolná. Povinná by byla pouze na 4 procenta orné půdy (tzv. plochy silně erozně ohrožené, SEO), což je zhoršení i oproti současné podobě ochrany.

Případné sankce by na většině ploch vycházely z monitoringu eroze: Pokud by byla eroze zaznamenána, byla by sankciována. V rámci monitoringu se však dle údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy daří zaznamenávat jen jednotky procent skutečné eroze a selhává na něm např. i účinnost tzv. protierozní vyhlášky.

• Psali jsme: Čeští vědci objevili unikátní pyl. Vyšlechtěné zemědělské plodiny lépe zvládnou změnu klimatu

Měnící se klimatické podmínky představují pro půdu stále větší riziko. V aplikaci Monitoring eroze byl letos zaznamenán rekordní počet s více než 500 erozních událostí. Nová pravidla ochrany půdy proti vodní erozi v rámci tzv. DZES 5 byla opakovaně odložena, z 1. ledna 2024 až na podzim 2025.

Účinnější podmínky byly projednávány dva roky v odborné skupině, schválené již minulý rok Monitorovacím výborem SZP, vládou i Evropskou komisí a ministrem Výborným dlouhodobě prezentované jako konečné. Cílem bylo významně zlepšit nedostatečnou ochranu půdy. V pracovní skupině seděli mimo jiné zástupci všech zemědělských organizací. Systém byl navržen jako široká paleta půdoochranných technologií (dle požadavků zemědělců), ze kterých si zemědělci mohou vybrat a naplnit tak požadované podmínky. Již rok k němu existuje podrobná metodika.

Ministerstvo chce prý raději motivovat

Zeptali jsme se proto na odpověď na kritiku ekologických organizací přímo na Ministerstvu zemědělství. „Současně navrhovaný systém u takzvaně mírně ohrožených půd jde nad rámec toho, co je standardem v Evropě. Ministerstvo zemědělství chce ochrany půdy docílit tím, že hospodáře spíš bude motivovat k péči o půdu než regulovat a nařizovat,“ uvádí pro Obnovitelně.cz tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

• Tip: Nenechte se zmást vánočními teplotami kolem nuly. Rok 2024 se zapíše do klimatické historie jako rekordně teplý

Na rozdělení do jednotlivých nových kategorií, které platí od ledna 2024, se podle zástupců ministerstva nic měnit nebude. „Zhruba 65 tisíc hektarů bude v kategorii silně ohrožené plochy, v tom se MZe shoduje i s nevládními organizacemi. Podmínky tam budou platit tak, jak jsou v připraveném nařízení vlády, tedy včetně omezení a povinných využití půdoochranných technologií, jak je ministerstvo připravilo s Výzkumným ústavem monitoringu a ochrany půdy a zástupci zemědělců,“ dodává Bílý.

Odborná debata se podle něj nyní týká přístupu k ochraně mírně ohrožených ploch. Zjednodušeně řečeno jde o to, zda jít cestou povinné regulace (jako u silně erozně ohrožených ploch), což by znamenalo stanovit striktně, co se tam může pěstovat, nebo zda to koncipovat jako doporučení a teprve v případě potvrzené erozní události by následovaly velmi silné sankce, tedy při nedodržení půdoochranných opatření.

Rozvolnění většiny smyslupných požadavků

Povinné používání půdoochranných technologií by, jak upozorňuje Greenpeace, na plochách MEO 1 nebylo vyžadovalo dokonce ani u nejvíce rizikové kukuřice, jejíž pěstování je příčinou více než 40 procent erozních událostí (nyní vyžadováno je). Ozimé obiloviny (např. ozimá pšenice) by podle nového návrhu byly ze systému preventivní ochrany zcela vyňaty, ačkoliv je na nich zaznamenáno okolo 10 procent erozních událostí.

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, vysvětluje, že zájem na minimalizaci eroze je celospolečenský: Ztráta ornice se negativně promítá do zemědělského hospodaření, přispívá k poklesu biodiverzity půdních organismů a na ně navázaných dalších živočichů.

• Tip: Je agrovoltaika novou šancí pro české zemědělce? Výrazně by pomohla dotační podpora

„V extrémních případech navíc způsobuje ekonomické škody na soukromém i obecním majetku. Jakákoli debata o takto zásadní změně podmínek by proto měla probíhat v součinnosti všech dotčených organizací a ne za zavřenými dveřmi ministerstva zemědělství,” dodává.

Názor ministerstva životního prostředí na daném jednání nezazněl. Po nedávném zrušení požadavku na plochy pro přírodu by šlo o další zásadní oslabení ekologických ambicí této vlády. Ekologické organizace žádají, aby ministerstvo zemědělství návrh stáhlo, nebo předložilo k odborné diskuzi detailní podobu navrhovaných změn a důvody, které je k tak radikálním změnám vedou.

Návrh by musela také znovu schválit Evropská komise ve formálním procesu modifikace Strategického plánu Společné zemědělské politiky, což je základní dokument, který definuje podmínky zemědělských dotací. Současně by bylo také nutné novelizovat příslušnou legislativu, vytvořit nové metodiky, odladit nově vzniklé problémy, a to vše do července 2025. Ministr Výborný by tím tak vytvořil pro zemědělce další období nejistoty se zcela nejistým výsledkem.

Úvodní foto: Freepik