Stanjurovy návrhy všem zdraží energie, varují Piráti. Lex OZE III může zavařit i komunitní energetice

Z poslední novely energetického zákona se kvůli desítkám pozměňovacích návrhů a také „přílepků“ stává předloha, která stále něčím překvapuje. A především jako by se vytrácel původní smysl. Navíc je stále nejasné, v jaké podobě nakonec opustí dolní komoru parlamentu, a kdy se tak stane.

Novela měla být už dávno schválená, podle aktuálního programu by o ní poslanci měli hlasovat v posledním, třetím čtení ve středu 4. prosince. Podle informací Obnovitelně.cz ale není vyloučené, že se schvalování opět posune, možná až do příštího týdne. A to právě kvůli některým přílepkům, na nichž údajně není mezi koaličními poslanci shoda.

„Současný stav projednávání Lex OZE III je zcela alarmující. Původním smyslem této novely energetického zákona bylo konečně po letech legislativně zakotvit akumulaci energie a zavést agregaci flexibility, což jsou klíčové prvky pro modernizaci naší energetiky. Místo toho se z projednávání stal předvolební boj vlády za ‚lepší‘ státní rozpočet,“ řekl Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.

Útok na komunitní energetiku

Některé pozměňovací návrhy jdou proti už dohodnutým úpravám, což se ukazuje třeba u části, která se týká komunitní energetiky. Jeden z návrhů například vylučuje právnické osoby, jako jsou obce a kraje, z ochrany před případnými diskriminačními praktikami obchodníků s elektřinou.

„Tento krok je nejen paradoxní, ale i zásadně nebezpečný, protože právě samosprávy hrají klíčovou roli v přípravě energetických společenství, a ochrana jejich práva sdílet elektřinu je proto pro funkční komunitní energetiku nepostradatelná,“ upozornil Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.

Zkušenosti z praxe podle něho ukazují na případy, kdy někteří obchodníci s elektřinou zakazují samosprávám ve smlouvách o výkupu na rok 2025 sdílet elektřinu, případně jim sdílení elektřiny povolují pouze za extrémně nevýhodných podmínek.

• Související: Během energetické krize politici obnovitelné zdroje velebili, teď je chtějí potopit. Stejně jako před lety

„Jde přitom o takzvané formulářové smlouvy, jejichž obsah nemůže samospráva jako slabší smluvní strana ovlivnit, a bez nichž se zároveň neobejde,“ uvedl Koželouh, podle něhož by to mohlo vést k rozpadu vznikajících energetických společenství iniciovaných samosprávami.

Dodal, že naopak komplexní pozměňovací návrh označovaný jako B, který už získal podporu hospodářského výboru, poskytuje potřebnou ochranu všem subjektům zapojeným do sdílení elektrické energie.

„Obchodníkům s elektřinou umožňuje zohlednit sdílení elektřiny v cenotvorbě, ale zároveň chrání právo samospráv sdílet elektřinu. Jeho přijetí by podpořilo rozvoj komunitní energetiky a zajistilo, že zájemci o sdílení elektřiny z řad samospráv vždy najdou vykupujícího obchodníka za oboustranně výhodných podmínek,“ řekl Koželouh.

Stanjurovy „kompromisní“ změny

Podle zákulisních informací se v současnosti vede ve sněmovně největší souboj o takzvané Stanjurovy pozměňovací návrhy, které prosazuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ačkoli z koaliční schůzky na konci listopadu vzešel kompromis, podle zástupců solárního sektoru ale i zbylé návrhy mohou zásadně poškodit celý obnovitelný obor. Obnovitelně.cz se tématem podrobně zabývalo ZDE.

„Bohužel kvůli naprosto nesmyslným pozměňovacím návrhům ministra Stanjury se z této novely stal nástroj namířený proti majitelům solárních elektráren s cílem snížit provozní podporu pro obnovitelné zdroje. Tyto pozměňovací návrhy společně se zhruba 50 dalšími zcela odchýlily současnou debatu a původní záměr zákona,“ uvedl Jan Fousek z AKU-BAT.

Pod proudem: Stanjura střílí vedle, útoky na fotovoltaiku vládě nové voliče nepřinesou

Připomněl, že Česká republika měla evropskou legislativu týkající se akumulace energie a agregace flexibility už před čtyřmi lety, což právě řeší Lex OZE lll. Česko je přitom poslední unijní zemí, která tak dosud neučinila.

„Za zpoždění přijetí této novely hrozí miliardové pokuty od Evropské komise, která nás již několikrát varovala před důsledky dalšího zpoždění. V ohrožení je kvůli tomu také čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy, pokud novela nebude schválena do konce letošního roku,“ varoval Fousek.

Dodal, že na tento „akumulační zákon“ dlouhodobě čekají stovky investorů s již připravenými projekty. „Stejně tak i státní energetické instituce, jako jsou ČEPS a Energetický regulační úřad či distribuční společnosti, kterým chybí právní rámec pro připojování moderních zdrojů v energetice,“ sdělil Fousek.

„Abychom zajistili obnovitelným zdrojům stabilnější výrobu a pomocí flexibility a akumulace učinili další nutný krok k modernizaci energetiky, potřebujeme v první řadě platnou legislativu. Místo toho se veškeré přípravy jak po technické stránce, tak i úpravy dotačních titulů zpožďují kvůli dalším průtahům projednání. Je to smutná zpráva pro českou energetiku,“ konstatoval Jan Fousek.

Předvídatelné tržní prostředí

S ostrou kritikou Stanjurových pozměňovacích návrhů přišla také původně koaliční, dnes opoziční Pirátská strana. Uvedli, že pro dostupnou a čistou energii pro tuzemské firmy a domácnosti je mimo jiné potřeba předvídatelné tržní prostředí. „Vláda by měla důvěru investorů posílit, dělá ale přesný opak,“ konstatovali Piráti.

Předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek uvedl, že Piráti souhlasí s aktualizací podmínek pro podnikání v energetice a férové nastavení dotační podpory pro nové výstavby fotovoltaik, nikoli ale pro zpětné zásahy do celého odvětví, jak to chce prosadit právě Stanjura. Podle Michálka to podrývá důvěru v právní stát, odrazuje investory a povede to k arbitrážím.

• Související: Stanjurův bič na solárníky budí rozpaky, Česko už jednu arbitráž prohrálo

„Firmy, které investovaly do solárů a mají na to nasmlouvané úvěry u bank, teď mohou být v mínusu, a to by odradilo další investice do obnovitelných zdrojů,“ sdělil Michálek. Pirátská poslankyně Klára Kocmanová zase uvedla, že ministr Stanjura chce pozměňovacími návrhy jen zalepit díru ve státním rozpočtu, ale v konečném důsledku to podkopává důvěru v podnikatelské prostředí v Česku.

„Takový přístup nás v důsledku uvrhne do náručí uhelných oligarchů, kterým zaplatíme mnohem víc, než kdybychom budovali vlastní čisté zdroje energií. To za Piráty odmítáme,“ konstatovala Kocmanová. Dodala, že v dnešní době se už nedá hovořit o nadměrných ziscích ze solárních elektráren, protože jsou i podle sektorové analýzy Ministerstva průmyslu srovnatelné s ostatními regulovanými zdroji energií, a neexistuje tedy ani věcný důvod podmínky zpětně měnit.

Ilustrační foto: Poslanecká sněmovna PČR