Poslanci zkrátí nepromyšlený Stanjurův bič na solárníky, novela přesto může přinést krachy a šikanu

Méně byrokracie může v podání ODS znamenat, že ředitelé škol a další malí solárníci budou muset nově vykazovat tisíce stran dokumentů. A úspěšní podnikatelé přijdou o podporu jen proto, že investovali do svých elektráren a byli efektivnější.

Místo původních čtyř pozměňovacích návrhů sice v novele Lex OZE III zůstanou jen dva. I tak to může být pro mnohé obnovitelné zdroje „smrtelné“. „Ze čtyř oprátek zůstaly dvě,“ okomentoval aktuální vývoj těsně před schvalováním zásadní novely energetického zákona LEX OZE III odborník ze solárního sektoru. O co přesně jde?

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se kvůli úsporám ve státním rozpočtu na příští rok rozhodl razantně omezit provozní podporu pro obnovitelné zdroje v čele se solárními parky z let 2009 až 2010, kdy stát nezvládl nebývalý rozvoj fotovoltaiky. Namísto více než 30 miliard má jít do sektoru jen 8,5 miliardy korun. Vyřešit to měly tři pozměňovací návrhy ministra Stanjury a jednoho návrhu nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) k novele energetického zákona označovaného jako LEX OZE III.

„Smyslem opatření je snížit celkový objem peněz na dotace obnovitelných zdrojů tím, že budeme důkladně a důsledně v souladu s právem Evropské unie kontrolovat prostředky, které vyplácí stát formou dotací na fotovoltaiky uvedené do provozu v letech 2009 a 2010, a přestaneme tak plýtvat penězi daňových poplatníků,“ uvedl Stanjura.

• Související: Během energetické krize politici obnovitelné zdroje velebili, teď je chtějí potopit. Stejně jako před lety

Jenže předlohy vyvolaly nebývalou vlnu kritiku nejen z oboru obnovitelných zdrojů, ale také z průmyslových svazů a od mnohých koaličních politiků. Podle Solární asociace by v konečném důsledku vedly k tomu, že mnohé solární parky zkrachují a další, naplánované, ani nevzniknou. Klíčové hlasování o LEX OZE III se nejspíš uskuteční v pátek 22. listopadu. Krátce před tím se ale ještě sešli zástupci koaliční čtyřky a domluvili se na kompromisu: schválit by se měly jen dva návrhy.

„I přes úpravu může nový zákon vést k tomu, že budou projekty krachovat. To se opravdu může reálně stát,“ řekl Obnovitelně.cz Pavel Doucha z kanceláře Doucha Šikola advokáti, která se na obnovitelné zdroje a celý energetický byznys specializuje.

Hrozba pokuty až 50 milionů

Ze čtyř návrhů by se nakonec vůbec nemělo hlasovat o předloze ministra průmyslu Vlčka, který počítal s tím, že by zelené elektrárny přišly o podporu v době, kdy jsou na trhu záporné ceny. Koaliční poslanci by neměli zvednout ruku ani pro návrh ministra financí Stanjury na snížení takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR), které stanovuje povolenou ziskovost obnovitelných zdrojů. V současnosti jde o hranici 8,4 procenta, nově ale měla klesnout až na 6,3 procenta. Pokud by byl zisk vyšší, museli by provozovatelé elektráren dotaci vracet.

Zůstaly ale pozměňovací návrhy, které se týkají individuální kontroly výnosového procenta jednotlivých provozovatelů, kterých je několik tisíc. „Individuální kontroly jsou velký problém,“ konstatoval právník Pavel Doucha. Majitelé by totiž měli zohlednit i budoucí výnosy po roce 2030. „To je absurdní a směšné,“ konstatoval Doucha.

Poznamenal, že ve světě se zabývají celé týmy expertů tím, jaká by mohla být cena elektřiny po roce 2030, ale v Česku to budou dělat i ředitelé škol, na jejichž střechách jsou solární elektrárny. „Česká republika by díky tomu mohla vstoupit do dějin energetiky,“ sdělil Doucha. Vedle škol by nově měly hlásit státu výsledky individuální kontroly také malé a střední podniky nebo zemědělské firmy – a samozřejmě i tradiční majitelé solárních parků.

„Individuální kontroly jsou přitom podle notifikační zprávy Evropské komise výslovně zakázané. Navíc se chce ministerstvo pokusit vypočítat návratnost investic do obnovitelných zdrojů i po roce 2030. Těžko však může stanovit, jaká bude v příštím desetiletí cena elektřiny na trhu. Z předložených návrhů je poznat, že nebyly připraveny ze strany expertů na energetiku, obsahují logické chyby. Sektoru se tím vysílá signál, že musí podnikat v naprosto nestabilním prostředí,“ řekl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

• Tip: Zpackaná digitalizace stavebního řízení ohrožuje čerpání financí z Modernizačního fondu na velké fotovoltaiky

Připomněl, že ministerstvo průmyslu navíc už v rámci jednotlivých sektorů obnovitelných zdrojů provedlo kontrolu v roce 2021 a návratnost investic u solární energetiky prohlásilo za přiměřenou. Krčmář také upozornil, že s hlášením z individuální kontroly bude spojená rozsáhlá administrativa, bude se muset zpracovat až několik tisíc dokumentů, což bude nad síly mnohých provozovatelů.

Pokud do formulářů uvedou nesprávné údaje, nejen, že přijdou o dotaci, ale ještě jim hrozí pokuta až 50 milionů korun. Právník Pavel Doucha po zkušenostech z minulých let nevyloučil dokonce ani trestní stíhání. Dalším paradoxem je, že šikovní provozovatelé, kteří investovali do modernizace svých solárních parků, vylepšovali je, aby zvýšili jejich účinnost, by mohli o finanční příspěvek na provoz přijít, protože po individuálním posouzení se zjistí, že jejich výnosnost překročila přípustnou mez. Ti „méně“ schopní pak budou dostávat dotace dál.

Také proto se v solárním sektoru mluví o tom, že individuální kontroly jsou ve skutečnosti vědomá past; jejím smyslem je připravit solární elektrárny o peníze. Ministerstva financí a průmyslu shodně uvedla, že se nebudou vyjadřovat do doby, než bude novela energetického zákona včetně pozměňovacích návrhů projednána ve sněmovně.

Nejasný rozpočet a předžalobní výzvy

Vzhledem k nejasnému dopadu LEX OZE III na státní rozpočet, se nyní nedá odhadnout, kolik miliard korun nakonec bude na provozní podporu obnovitelných zdrojů potřeba. Ostatně tyto nejasnosti kritizovala i Národní rozpočtová rada nebo poradci prezidenta Petra Pavla, kterému dokonce doporučili, aby návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nepodepsal.

„Uznávám, že tam je jedna věc, kterou je potřeba dořešit, a to jsou obnovitelné zdroje. Buď to legislativně upravíme, nebo bychom to museli v průběhu roku doplatit,“ reagoval premiér Petr Fiala (ODS) v České televizi na tuto kritiku.

• Související: Na Česko už kvůli Stanjurovi míří první žaloba. Škrty v podpoře OZE mohou skončit arbitráží

Otázkou také je reakce solárních investorů. Na chystané retroaktivní změny v podpoře fotovoltaických elektráren, které ohrožují miliardové investice, už reagují první zahraniční firmy. Jde o první krok, který předchází zahájení mezinárodních arbitráží.

„Můžeme potvrdit, že došla dvě oznámení o existenci sporu, jejichž obsah v současné době analyzuje ministerstvo financí, které má tuto problematiku ve své gesci. První oznámení o existenci sporu zaslaly společně společnosti Enery Development GmbH, Voltaic Network GmbH a Photon Energy NV. Druhé oznámení o existenci sporu zaslala společnost Quinat Beteiligungsverwaltungs GmbH,“ sdělila Obnovitelně.cz mluvčí vlády Lucie Ješátková.

Dodala, že ministerstvo finanční arbitrážní řízení včetně jakýchkoli detailů nekomentuje. Proto podle ní není možné poskytnout informovat o konkrétním obsahu oznámení.

Ilustrační foto: Občanská demokratická strana, CC BY 2.0