Kdy půjde nabíjet auto za jízdy? Dobíjecí silnice prý fungují výborně
První pilotní projekty dobíjecích silnic dopadly na jedničku. Skandinávské země nyní zvažují jejich zavedení do běžného provozu.
Kristýna Čermáková
30. 11. 2024
Dobíjení elektroaut a příležitostná nutnost někde „čekat dvacet minut“ je velmi často skloňovaným protiargumentem proti elektromobilitě. Vědci z různých zemí se to proto snaží změnit, jedním z takových inovativních nápadů je dobíjecí silnice. Na začátku se tomu nápadu mnoho kritiků jen smálo, první pokusy ale ukazují, že by to možná šlo.
Za většinou projektů stojí izraelský startup Electreon, který zahájil již před několika lety pilotní projekt indukčního nabíjení elektromobilů přímo ze silnice. V Tel Avivu byla instalována testovací trasa, kde jsou pod povrchem vozovky umístěny cívky přenášející energii do upravených vozidel vybavených přijímači. Tato technologie by měla umožňovat průběžné nabíjení bez nutnosti zastavení.
Pokud by technologie splnila svůj účel, pohled na elektromobilitu by se mohl změnit, byla by levnější, autům by stačila výrazně menší baterie a snížila by se doba potřebného dobíjení. Testování bylo ale kvůli politické situaci v zemi dočasně přerušeno. Společnost nicméně expanduje a testuje další projekty v zahraničí. Například investovala a dodala technologické know-how projektu bezdrátového dobíjení v Norsku nebo podpořila stále rozvíjející se elektrifikaci silnic ve Švédsku.
Norská elektrifikovaná silnice se nachází v Trondheimu, do provozu byla spuštěna letos v létě a za rok bude vyhodnoceno, jak obstála v drsném norském počasí. Dobíjení je zatím určeno pouze pro čtyři speciálně upravené elektrobusy, osobní auta si i na samotné pilotní projekty budou muset počkat. Projekt podpořila norská vláda investicí dvou milionů dolarů.
Pokud by se bezdrátová dobíjecí silnice osvědčila i přes zimu, Norsko ji plánuje zavést do běžného provozu hromadné dopravy. Této technologii by pak měl být podřízen i výběr elektrobusů do roku 2029 tak, aby byly schopné dobíjet se za jízdy a uměly přijímat energii skrze indukční systémy.
Švédsko: Průkopník v elektrifikaci silnic
Lídrem elektrifikace silnic se ale stalo Švédsko již v roce 2018, když otevřelo dobíjecí úsek silnice eRoad Arlanda. Silnice využívá nabíjení prostřednictvím kolejnic zabudovaných do vozovky. Projekt byl realizován na dvoukilometrovém úseku silnice mezi letištěm Arlanda a logistickým centrem. Zatím je také určena pouze pro elektrobusy nebo nákladní vozy, které mají na svém podvozku vybudovaný stykač. I díky němu pak software sčítá, kolik energie za jízdy odebraly.
Další dvě možnosti pozemního nabíjení fungují podobným způsobem. Speciální vodivé kolejnice mohou být totiž umístěny i nad vozovkou a fungovat formou trolejí. V indukčním systému pak přenos energie probíhá mezi cívkami zabudovanými do vozovky a vozidel a je zcela bezdrátový.
Právě indukční systém byl zvolen pro další pilotní projekt společnosti Electreon, Smart Road Gotland ve Švédsku. Celkem 1,6 kilometru dlouhý úsek silnice mezi letištěm a centrem města Visby na ostrově Gotland svůj zkušební provoz již ukončil a silnice byla demontována.
Svůj účel splnil a podle společnosti Electreon dopadly testy přesně dle očekávání. V úspěšnost projektu věřila také švédská dopravní správa, která do jeho rozvoje investovala přes 10 milionů dolarů. Nyní schválila další a možná již poslední testovací úsek dálnice mezi městy Örebro a Hallsberg. Švédská dopravní správa očekává, že pokud se i dobíjecí indukční dálnice osvědčí, vybudovala by podobných tras přes 2000 kilometrů.
Švédský úřad si podle serveru Euronews nechal vypracovat studii, která zkoumá dopady zavedení indukčního dobíjení na některé hojně využívané silnice. Studie simulovala pohybové vzorce 412 osobních elektromobilů na částech švédských a evropských silnic a zjistila, že kombinace domácího nabíjení s dynamickým nabíjením může snížit potřebnou velikost baterie až o 70 procent.
Vědci také tvrdí, že pro možné snížení kapacity baterie nemusí být elektrifikovány všechny silnice ve Švédsku. Pokud by se tak stalo pouze na 25 procentech všech silnic, stačilo by to pro udržení efektivního systému. Stále ale bude potřeba vnímat rozdílné potřeby řidičů ve městech a těch, kteří dojíždějí na delší vzdálenosti.
Elektrifikace pařížské dálnice
Nejnovější zemí, která se k testování elektrifikace silnic připojila, je Francie. Se společností Electreon podepsala projekt, který by měl být uveden do provozu v roce 2025 a financovaný francouzskou vládou. Dvoukilometrový úsek dálnice A10 jihozápadně od Paříže poblíž Saint-Arnoult-en-Yvelines bude stát přes 26 milionů eur.
Silnice bude využívat indukční systém dobíjení. „87 procent osobní a nákladní dopravy využívá silnice. I v tom nejoptimističtějším scénáři přechodu na železnici budou v roce 2050 silnice stále tvořit více než 75 procent dopravy. Jsou to tedy ony, které je třeba dekarbonizovat,“ uvedl pro deník Le Monde Christophe Hug, zástupce generálního ředitele odpovědného za politiku životního prostředí ve Vinci Autoroutes. „To platí zejména o dálnicích, kde nákladní auta vypouštějí 45 procent skleníkových plynů kvůli jejich většímu počtu ve srovnání s průměrem 25 procent na celém francouzském silničním systému,“ dodal.
Podle posledních zpráv o společnosti Electreon jsou její pilotní úspěchy zatím přesvědčivé pro mnoho investorů, cena akcií za rok 2024 vzrostla o 300 procent, ačkoliv sama společnost zatím nevykázala téměř žádné podstatné příjmy. Nejspíš se na tom také podílelo prohlášení Elona Muska, který tvrdí, že budoucí plánovaný model Cybercab již bude dobíjen právě pomocí elektrických silnic.
Ačkoli jsou nabíjecí silnice stále ve fázi testování, jejich potenciál je značný. Pokud se technologie osvědčí, mohla by se stát standardem pro budoucí dopravní infrastrukturu, zejména na frekventovaných trasách a v městských oblastech. Napomohla by tak plnění emisních cílů a dekarbonizaci dopravy.
Úvodní foto: Electreon