Obliba rekonstrukcí bez peněz roste. EPC už Česku uspořily přes 6 miliard korun
I velkou nezateplenou budovu lze renovovat bez nutnosti investovat vlastní peníze. Kombinace dotačních programů a EPC financování pomáhá šetřit i tam, kde vlastní prostředky chybí.
Kristýna Čermáková
29. 11. 2024
Nemocnice, divadla, městské úřady nebo školy? Všechny tyto budovy skrývají velký potenciál, který velmi často zůstává nevyužit. Bývají totiž nezateplené a navíc disponují prostory i spotřebou vhodnou pro instalaci vlastního zdroje. Obvykle na komplexní řešení vlastník budov nemá dostatečné finance, pomoci mu ale může kombinace dotace a EPC projektu.
EPC (Energy Performance Contracting) je celosvětově zavedené označení pro energetické služby se zárukou úspor. Jednou z jejich výhod je, že stát, kraje, obce či firmy mohou realizovat energeticky úsporná opatření s nulovými počátečními investicemi a splácet je až z budoucích garantovaných úspor.
Metoda EPC v České republice letos slaví 30 let od prvního úspěšného projektu. Podle dat Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) se za tu dobu realizovalo téměř 300 projektů v 1460 budovách, které díky EPC dosáhly energetické udržitelnosti a ušetřily svým provozovatelům celkem 6,1 miliardy korun. Jen za poslední rok se investice do EPC projektů meziročně zdesetinásobily na 2 miliardy korun.
Podle předsedy APES Miroslava Marady je to zejména sektor zdravotnictví, který nyní celou oblast EPC projektů táhne. Disponuje totiž velkou energetickou spotřebou a současně množstvím budov. Při kombinaci dotací a financování ze strany dodavatele je pak možné vyřešit celý problém komplexně. „Bez dotací to dříve fungovalo tak, že se projekt musel splatit pouze z úspory, kterou nainstalovaná technologie vytvořila. Nevyužíval se ale celý potenciál budovy. Díky dotacím to děláme komplexněji,“ komentuje.
Pod proudem: Stanjura střílí vedle, útoky na fotovoltaiku vládě nové voliče nepřinesou
Díky změně přístupu k EPC projektům se mezi jejich dodavatele přidaly i velké energetické společnosti, které ještě před deseti lety mnohdy některé z projektů spíše blokovaly. „Nyní jsou ale aktivní, přemýšlí i nad tím, že se jim vyplatí nabízet podobné služby,“ dodává Marada.
Nejlepší v Evropě, ale přesto skrýváme potenciál
Právě ve schopnosti nahlížet na renovace a transformace budov jsme podle něj jedni z nejlepších v Evropě. Celkem se díky EPC projektům za celých 30 let nevypustilo do ovzduší 966 tisíc tun oxidu uhličitého, což odpovídá roční absorpci oxidu uhličitého zhruba 48 miliony stromů. Pro představu, tuna oxidu uhličitého by za standardních podmínek zabírala objem přibližně 556 metrů čtverečních, což odpovídá zhruba objemu dvou rodinných domů.
I přes rostoucí popularitu EPC projektů v České republice vidí APES prostor pro zlepšení legislativní podpory. Jen ve veřejných budovách se ukrývá potenciál k úspoře až 20 miliard korun ročně. „Potenciál je to obrovský, zanalyzovali jsme vzorek 5600 budov a zhruba 80 procent z nich je v energetické třídě PENB na stupni D nebo horší,“ vysvětluje Ota Melcher, ředitel odboru politiky udržitelnosti na Ministerstvu financí.
Když už veřejná budova prochází renovací, velmi často se právě kvůli omezeným zdrojům jedná pouze o drobnou úpravu, například o samotnou instalaci tepelného čerpadla nebo fotovoltaiky. To ale nikdy není dostatečně efektivní, pokud se spolu s tím nepojí další úsporné úpravy. „Méně než pětina projektů uspoří nad třicet procent spotřeby energií, mediánový průměr úspor u veřejných budov je jen pět procent,“ dodává Melcher.
„Dodavatel spolu s vlastníkem budovy se oba podílejí na zvýšení hospodárnosti objektu, zanalyzují jeho potenciál a vymyslí, jak by se to pomocí investic dalo zlepšit. Dodavatel změnu zaplatí na vlastní náklady a pak si řešení nechá splácet z těch peněz, které vlastník ušetří, jedná se proto o finanční nástroj,“ vysvětluje Marada princip EPC projektů.
Data APES ukazují, že v roce 2023 se investovalo do EPC projektů desetkrát více než v roce 2022. Spolu s investicemi roste i rozsah a náročnost projektů. Zatímco dříve se EPC projekty realizovaly především ve školách, v posledních letech se nejčastějšími objekty staly nemocnice a zdravotnická zařízení. Z 35 miliard dotací, které směřovaly do renovací a dalších úsporných opatření, jich zhruba 8 mířilo do projektu, který kombinoval využití finančního nástroje od státu či Evropské unie a financování EPC.
Úvodní foto: Freepik