Trh komplexních energetických služeb roste. Pozor na nezkušené firmy, radí expertka

V České republice právě vzniká nový trh s takzvanými komplexními energetickými službami. Firmy i obce tak mohou získat superprodukt od A do Z: kompletní modernizaci energetického hospodářství, vypracování dlouhodobé strategie a její postupnou realizaci. Vedle veřejné sféry se na trhu skrývá také velká poptávka ze strany malých a středních podniků. Ty se na české ekonomice podílí asi 45 procenty a skrz energie bývají nejzranitelnější.

„Setkáváme se s tím, že starostům každá druhá firma slibuje komplexnost, ale ve skutečnosti potom nedodává to, co konkrétní budovy či obce skutečně potřebují,“ vysvětluje Ludmila Vozdecká, vedoucí divize udržitelné energetiky TEDOM. Vypsané je přitom rekordní množství pobídek.

Vozdecká popisuje, že dříve firmy dotačním titulům nedůvěřovaly a nechtěly nabízet tvorbu energetických koncepcí. „Jak veřejná, tak soukromá sféra je ale stále více edukovaná, a díky tomu za poslední rok vyrostla spousta firem, které se na energetické transformaci snaží podílet. A klienti si to již uvědomují, ať již s Green Dealem souhlasí, nebo ne, musí se zapojit, nebo jim ujede vlak,“ dodává.

• Tip: Vysočina zažije unikátní talkshow i konferenci. Pro moderní Česko míří do Jihlavy

TEDOM připravoval a testoval svou novou divizi pro udržitelnou energetiku déle než rok. Od letoška funguje v ostrém provozu. Jako jeden z prvních nabízí malým a středním firmám a samosprávám modernizaci energetického hospodářství na klíč. Příští rok chce být největší komplexní dodavatel, což není nereálný cíl. Už letos sesbíral projekty v hodnotě 100 milionů korun a pro příští rok si myslí na několikanásobek.

„Chceme s firmami i obcemi navázat dlouhodobé partnerství a celou transformací je provést, pochopitelně s ohledem na jejich rozpočty. Dnes je dokonce možné řadu projektů realizovat bez investice na straně klienta díky takzvaným provozním modelům, PPA kontraktům či EPC projektům. O vše se postaráme my,“ doplňuje Ludmila Vozdecká.

Komplexní energetické služby jsou již nyní dobře dostupné velkým firmám, které si mohou dovolit drahé projekty. Ne všechny projekty je však výhodné řešit maximalisticky, jelikož náklad na získání dotace může být v některých případech neadekvátní jejímu přínosu, například právě u menších podniků či obcí. Doteď musely menší podniky či obce při modernizaci koordinovat samy desítky dodavatelů od konzultantů, stratégů, projektantů až po realizační firmy. Bylo to nákladnější, zabralo to mnohem více času a ve výsledku se často přišlo na to, že zvolené řešení je nevhodné nebo špatně provedené.

Zamítnuté projekty

Jak těžce se české firmy a samosprávy přizpůsobují nové energetické realitě, naznačují i dosavadní čísla Modernizačního fondu, ze kterého plynou dotace na udržitelnou energetiku nejčastěji. Od roku 2021 do nynějška schválil 2051 žádostí právnických osob, tedy podnikatelů a veřejných institucí, v hodnotě 69 miliard. Soukromí žadatelé, domácnosti, oproti tomu podali v rámci Nové zelené úsporám 174 958 úspěšných žádostí za 35,5 miliardy.

Právnické osoby zjevně potřebují v přípravě projektů řádově přidat. O tom, že to nemají jednoduché, svědčí i přibližně 10 procent žádostí, které na konci projektu nejsou schváleny pro nesplnění podmínek, přestože na začátku jejich žádost obdržela kladné stanovisko. Mezi domácnostmi je zamítnutých případů naprosté minimum. Podle Vozdecké to ale v případě právnických osob bylo v předchozím roce až 20 procent zamítnutých žádostí, situace se tedy výrazně lepší.

• Psali jsme: Spojení umělé inteligence a přírody bude pro záchranu klimatu zásadní, říká světoznámý vědec

„Nejčastěji se setkáváme s tím, že žadatel nesplní podmínky výzvy, nedoloží požadované dokumenty nebo nemá dostačující projektovou dokumentaci,“ poznamenává Stanislava Beyerová ze Státního fondu životního prostředí, který Modernizační fond spravuje. „K zamítnutí žádosti přistupujeme jen v krajních případech. Pokud v žádostech zjistíme jakékoliv pochybení, vždy nejprve komunikujeme se žadatelem a poskytneme dostatečnou lhůtu na její odstranění. Naším cílem je, aby žadatel schválený projekt zrealizoval, zamítnutí je až tou poslední možností,“ dodává.

Podle Vozdecké se trh s komplexními energetickými službami brzy rozjede a objeví se na něm opačný problém, než řešíme doposud. Velké množství mladých nezkušených firem bude nahánět velké množství zákazníků. Často je zahubí přehnaná expanze a zůstanou po nich nedokončené nebo špatně navržené projekty.

Podcast Pod proudem: Dekarbonizace jako služba pomáhá firmám snížit emise, a ještě ušetřit za teplo

První velký impuls pro trh přijde se zavedením povinného nefinančního reportingu. Větší společnosti se budou muset zabývat zpracováním strategií pro dekarbonizaci, snižováním uhlíkové stopy provozů a zvyšováním energetické hospodárnosti. Menší firmy čeká nepříjemné překvapení, až zjistí, že zatím možná nemusí reportovat povinně ze zákona, ale jejich velcí odběratelé už jejich reporting potřebují do svých reportů.

Největší firmy budou muset v Česku reportovat již v roce 2025 zpětně za letošní rok. Další podniky budou mít povinnost reportingu od roku 2026.

Provozní podpora KVET

Významným milníkem v oblasti komplexních energetických řešení je také letos schválená provozní podpora kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Výsledky první letošní aukce zaměřené na podporu elektřiny z KVET zveřejnilo před pár dny Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Podle sdružení COGEN se jedná o skvělou zprávu, podařilo se totiž vysoutěžit téměř celé očekávané množství. Provozní podporou je možné podpořit KVET ze zemního plynu, biomasy, bioplynu a důlního plynu. Všechny projekty, které uspěly v prvním kole aukce, budou poháněné zemním plynem.

Podpora KVET se bude týkat také jednotek do jednoho megawattu po dobu tří let, a to včetně jednotek spuštěných v roce 2022, jejichž provoz se bude fiktivně počítat až od roku 2023.

• Tip: Obecní energetika má obrovský potenciál v akumulaci, úsporných opatřeních i solárech

„V rámci novely Lex OZE III se nyní hodně řeší, aby některé zdroje nebyly kvůli podpoře překompenzované. U kogeneračních jednotek se toho ale neobáváme, jejich podpora se bude počítat každý rok podle aktuálních cen energií,“ komentuje Lukáš Dobeš, předseda COGEN Czech. V historii na základě tohoto výpočtu bylo několik let, kdy se například žádná podpora nevyplácela, protože s ohledem na ceny energií nedávala ekonomický smysl.

Přesto slíbená podpora výrazně usnadní rozvoj velkých nízkoemisních zdrojů, které je možné rychle instalovat a současně zapojit do výrobního procesu. Stále se sice jedná o zdroj čerpající energii a teplo ze zemního plynu, do roku 2050 ale sehrají významnou roli v energetickém mixu. Nyní jsou totiž kogenerační jednotky a větší energetická centra tím nejlepším řešením, jak získávat energii přes zimu, až skončí provoz uhelných zdrojů.

Úvodní foto: KČ