Nečinnost při řešení klimatické změny nás ekonomicky stojí více než investice do udržitelnosti

Na zelené transformaci má zájem většina českých firem, jen si ji podle Jendy Perly z platformy Změna k lepšímu často nepropojují s otázkami klimatických politik. Existuje ale i část byznysu, která to vnímá jako nějaký diktát zvenčí.

„Je třeba s nimi mluvit, vnímat jejich obavy o budoucnost a propojovat je s těmi řešeními. Ale zároveň je potřeba si přiznat, že určitá část ekonomiky bude možná nahrazena ekonomikou novou. To je ale přirozený proces a nesouvisí jen se zelenou transformací – když jsme vynalezli auta, drožkáři a koňské povozy také přišli o práci,“ říká Jenda Perla v rozhovoru pro Obnovitelně.cz.

Byznys platforma Změna k lepšímu pořádá 7. a 8. listopadu konferenci Vyspělé Česko, na níž se budou probírat právě témata dekarbonizace, cirkulárního hospodářství nebo moderních inovací. Jedním z výsledků by měl být výčet konkrétních kroků, jejichž následná realizace by pomohla k tomu, aby se Česko stalo skutečně vyspělou a moderní zemí.

Máme za sebou léto s 57 tropickými dny nebo katastrofální povodně, které způsobily škody za desítky miliard korun. Je to podle vás důkaz, že je zapotřebí uspíšit transformaci ekonomiky, celé společnosti k udržitelnosti, protože klimatická změna bude způsobovat čím dál větší škody?

Je to podle mě ukázka toho, že se klima mění a stává se stále nepředvídatelnějším. To vyvolává spoustu otázek a tlaků. Je třeba řešit transformaci ekonomiky, adaptační opatření na úrovni států, posilovat mezinárodní spolupráci, ale také řešit resilienci (psychickou houževnatost, nezdolnost, umění vyrovnat se s „ranami osudu“ – pozn. aut.) a schopnost reakce celé společnosti.

A děje se to dostatečně rychle? Směřujeme k udržitelné budoucnosti, nebo co se ještě musí stát, aby se klimatická změna a její dopady začaly brát vážně?

Nemyslím si, že není klimatická změna a její dopady brána vážně. Podle nejnovějšího výzkumu České klima 2024 od Institutu 2050 bere 71 procent lidí vážně, že změna klimatu probíhá, a dvě třetiny lidí považují změny klimatu za závažný problém pro Českou republiku. Ale to, že lidé něco berou vážně, že třeba mají i obavy, neznamená, že mají ochotu udělat něco pro řešení daného problému. To je třeba si uvědomit a s ochotou podnikat konkrétní kroky pracovat.

• Související: Bydlení zdražuje i kvůli změně klimatu. Pojišťovny zvedají ceny pojištění budov i na několikanásobek

Ekonomika, společnost i politika na výzvy spojené s klimatickou změnou reagují. Zmírňování dopadů a adaptace na změny se řeší a změny se dějí. K větší udržitelnosti a odlišné budoucnosti směřujeme. Otázka ale skutečně zní, jestli je to dost rychle, jestli po cestě nenabereme příliš velké zpoždění, nebo naopak nezpůsobíme ještě větší ztráty, třeba na společenské soudržnosti.

Nečinnost může stát až pětinu ročního HDP

Je například možné vyčíslit, jaké náklady přinese firmám a celé společnosti nečinnost, respektive pomalost v transformaci k udržitelnosti?

Podle Sternovy zprávy z roku 2006 je odhadovaná cena dopadů klimatických změn, pokud emise radikálně nesnížíme, v rozsahu pět až dvacet procent každoročního celosvětového hrubého domácího produktu. Oproti tomu náklady na snížení emisí skleníkových plynů jsou podle této studie přibližně jedno procento HDP.

Odhady celkových nákladů na transformaci se od té doby zvýšily, například studie McKinsey z roku 2022 hovoří o 6,8 až 8,8 procenta každoročního celosvětového HDP. Každopádně se dá říct, že nečinnost nás ekonomicky stojí více než investice do transformace. A to nemluvím o prostředí pro život jako takovém.

A má vůbec většina českých firem, většina byznysu zájem o zelenou transformaci, ztotožňují se s ní, chtějí ji? Nebo to spíše berou jako nějaký diktát z Bruselu, jak často tvrdí někteří politici?

Já si myslím, že na ní všichni zájem mají, protože jinak v zásadě nemají v byznyse budoucnost. Jen si ji často nepropojují s otázkami klimatických politik. Mnoho malých firem a podnikatelů řeší například ceny energií a své přežití na trhu. A neuvědomují si, že to úzce souvisí s celkovou tranzicí české ekonomiky.

• Tip: Kolínská elektrárna po sto letech skončila s uhlím. Teplo nově dělá z voňavé štěpky

S otázkou ztotožnění se je to bohužel horší. Existuje část byznysu, která opravdu vnímá nutnou transformaci jako nějaký diktát zvenčí. Je třeba s nimi mluvit, vnímat jejich obavy o budoucnost a propojovat je s těmi řešeními.

Ale zároveň je potřeba si přiznat, že určitá část ekonomiky bude možná nahrazena ekonomikou novou. To je ale přirozený proces a nesouvisí jen se zelenou transformací – když jsme vynalezli auta, drožkáři a koňské povozy také přišli o práci.

Můžete uvést nějaké konkrétní pozitivní příklady zelené transformace tuzemských podniků?

Mapa příležitostí, kterou připravuje Druhá ekonomická transformace a na které spolupracujeme, některé takové příklady ukazuje. Firmy jako Bonatrans, Litostroj nebo Wikov mohou z udržitelné transformace ekonomiky vytěžit nové příležitosti. Startupy jako Myco, Cyrkl, Sustainova nebo Yedem mohou díky udržitelnosti nabízet úplně nové byznys modely, produkty a služby. Firmy jako ARDON Safety, Plastia nebo Ikea berou svoji transformaci a udržitelnost vážně. Příkladů je myslím hodně a většina majitelů či manažerů zmíněných firem rádi své zkušenosti sdílí, což je dobře.

Nevyužívají některé podniky zelené přístupy jen jako marketingový tah? Není to jen lakování na zeleno, přičemž v principu jedou stále v zajetých kolejích?

Samozřejmě, že zneužívají. Je to tak s každým velkým společenským trendem. Jsou lidé a firmy, kteří se je snaží zneužít, a jsou lidé a firmy, kteří autenticky na změně pracují.

Ty první je třeba odhalovat a vysvětlovat jim, co dělají špatně, protože často nejde o zlý úmysl, ale třeba neznalost či nepochopení souvislostí. Ty druhé je třeba nasvěcovat a dávat jako pozitivní příklady.

Nemůže od udržitelnosti, od zelené transformace odrazovat zejména menší a střední podniky příliš velká administrativa, neustále nové předpisy a nařízení, výkazy…

Ano, některé regulace a administrativa se do české legislativy promítají bez prováděcích předpisů a jasných instrukcí. Některá nová nařízení nebo výkazy zatěžují administrativu.

My se snažíme společně s našimi členy a s dalšími partnery z řad asociací a svazů na podobné problémy vládu a ministerstva upozorňovat. Velkým problémem pro byznys je ale také nejasná strategie státu a nepředvídatelnost.

• Tip: Dá se státu vůbec věřit? Stanjurovo seškrtání solárních dotací ohrožuje reputaci Česka

Mnoho podniků a ani samotný český stát příliš nesledují evropskou legislativu a jsou často velmi překvapení. Přitom mnoho těch nových předpisů dává smysl, pokud firmy opravdu přemýšlí nad dopadem toho, co a jak dělají.

Nakolik důležitý je přístup politické reprezentace k zelené transformaci?

Zásadní. Politici jsou ti, kteří svými postoji a vyjádřeními zásadně definují veřejnou debatu de facto ke každému tématu. V tom nejsou unikátní, ale právem jim je věnována největší pozornost, už jen proto, že jim je jednou za čas vystaven volební účet.

Z druhé strany politici, a snad ještě úředníci, jsou výlučně ti, kdo postoje a myšlenky přetavují v konkrétní regulatorní opatření, která pak doslova řídí fungování občanů i firem. Takže politici by měli mít odvahu srozumitelně říkat, jak se věci mají, a také dohlédnout, aby zákonné normy jasně a co nejpříměji ztělesňovaly právě tyto teze a ne nic jiného.

Začátkem listopadu pořádáte konferenci Vyspělé Česko, kde se bude probírat právě dekarbonizace, cirkulární hospodářství, moderní inovace. Co si od setkání vůdčích osobností udržitelné ekonomické transformace a dalších odborníků slibujete?

Mám radost, že se nám myšlenku Vyspělého Česka povedlo uskutečnit. Chtěli jsme propojit různé světy – byznysový, politický i expertní, aby diskuze mezi osobnostmi vedla k uchopení témat opravdu ze všech stran. Potřeby byznysu, pohled odborníků a přístup politiků, kteří, jak už jsem zmínil, jsou ti, kdo věci reálně mění.

Těším se na dva dny výměny informací a názorů, ale věřím, že se nám udržitelnost povede posunout z krabičky „téma pro ESG experty“ do krabičky „důležité, široce diskutované celospolečenské téma“.

Pracujeme na tom, aby výstupem konference byl výčet konkrétních kroků, jejichž následná realizace by pomohla naší zemi stát se vyspělou. Pro to je důležitá spolupráce vícero ekosystémových hráčů – nemá jít jen o doporučení Změny k lepšímu, konečnou podobu ladíme s dalšími svazy, asociacemi a odbornými organizacemi.

Úvodní foto: Marek Příhoda