Unikátní projekt v Borkovanech: MND vyrábí elektřinu a teplo přímo u ložiska zemního plynu

Šest kogeneračních jednotek o celkovém výkonu přes tři megawatty čerpá zemní plyn přímo z ložiska, které se nachází stovky metrů hluboko pod energetickým střediskem MND. Výhodou přímého napojení je úspora kapacit v distribuční soustavě plynu a s tou spojené náklady pro poskytování podpůrných služeb a přímé využití domácí suroviny.

„Využili jsme těžený zemní plyn z této lokality pro výrobu elektrické energie. V dalším kroku jsme se posunuli k nabízení služeb výkonové rovnováhy a dalších podpůrných služeb sítě,“ vysvětluje Michal Sasín, ředitel úseku New Business Development MND.

Výhodou střediska kogeneračních jednotek je, že na rozdíl od jiných flexibilních zdrojů energie netrvá jejich výstavba dlouho. Mezi prvním povolením a dokončením stavby uplynuly necelé dva roky. To je oproti například větrným elektrárnám, kde celý proces trvá i deset let, výrazný rozdíl.

• Tip: Kolínská elektrárna po sto letech skončila s uhlím. Teplo nově dělá z voňavé štěpky

Kogenerační jednotka je navíc ideálním nástrojem pro flexibilitu a rovnováhu sítě, na nastartování plného výkonu jí stačí pár minut. „Uhlí neskončí jen kvůli cenám emisních povolenek, ale právě i proto, že se nedokáže přizpůsobit flexibilnímu trhu. Uhelná elektrárna neumí okamžitě vypnout a pak znovu najet do plného výkonu jen podle toho, jak zrovna svítí slunce,“ vysvětluje Václav Klein, CEO společnosti Gentec, která realizovala projekt unikátních kogeneračních jednotek.

Odpadním produktem při výrobě elektřiny je v tomto případě také teplo, které se bohužel v případě šesti jednotek v areálu MND vypouští nevyužito. Při jeho možném využití v teplárenství ale naopak kombinace výroby elektřiny i tepla navyšuje účinnost kogenerační jednotky.

„Motor pohání generátor, ten pak vyrábí elektřinu, kterou prodáváme do sítě, a poskytujeme tím podpůrné služby. Zároveň z motoru odebíráme teplo, jak z pláště, tak ze spalin. Díky tomu máme ztráty na celkovém soustrojí jen deset procent, u těch nejvýkonnějších kogeneračních jednotek je to jen deset procent. Můžeme proto dosahovat celkové účinnosti až 95 procent. Oproti plynovým nebo paroplynovým elektrárnám je to prakticky dvojnásobek,“ vysvětluje Klein.

I proto kogenerace skvěle slouží jako flexibilní zdroj. „Jednotku neustále udržujeme nahřátou na provozní teplotu zhruba 60 stupňů, aby dokázala startovat do čtyř minut. To je flexibilita, kterou dokážou překonat pouze baterky, nic jiného,“ dodává Klein.

Právě o bateriová úložiště se možná středisko ještě obohatí, MND zvažuje rozšíření o jeden nebo dva megawatty v akumulaci, zatím je ale omezeno kapacitou distribuční sítě.

Náhrada za uhlí

„Česká energetika není jenom o vybudování velkých jaderných bloků. Je to i o tom, že budeme investovat do přenosových a distribučních soustav. Přicházíme s moderní legislativou, investujeme do obnovitelných zdrojů,“ komentuje ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Vlček při prohlídce areálu zdůraznil důležitost podobných realizací, které pomáhají vyrovnávat kvalitu přenosové soustavy a zároveň jsou decentrálními zdroji energie, které Česko také potřebuje.

• Tip: Jako druhé Dlouhé stráně: Bioplynky mohou na vyrovnávání sítě dát přes 700 MW výkonu

Uhlí bude sice do budoucna částečně nahrazeno zemním plynem, a to především ve velkých plynových a paroplynových elektrárnách. Jejich výstavba ale trvá dlouho a s ohledem na konec některých větších uhelných elektráren do roku 2030 je potřeba zajistit bezpečný a flexibilní zdroj již nyní. „Potřebujeme proto vystavět alespoň menší plynové turbíny a kogenerační jednotky tak jako tady v Borkovanech,“ dodává Klein.

Společnost Gentec již nyní registruje enormně vzrůstající zájem o využití kogeneračních jednotek pro poskytování podpůrných služeb. Česko má podle Kleina potenciál pro instalaci až 1,5 gigawattu v kogeneračních jednotkách. Aktuálně česká firma jedná o projektech v souhrnném objemu přes 30 megawattů, investice míří i do zahraničí, na Ukrajinu.

Úvodní foto: TZ