Hrozí o 50 procent častější povodně. Pokud lidstvo nezkrotí klimatickou změnu, katastrof bude přibývat

Podle World Weather Attribution byly zářijové povodně a množství srážek, které zasáhly celou střední Evropu kvůli klimatické změně dvakrát pravděpodobnější a o celých sedm procent silnější. V předchozím článku jsme se na Obnovitelně.cz zabývali také tím, zda za povodně může či nemůže klimatická změna. Zrovna záplavy jsou jev, který tu byl i bez ní a je čas od času přirozený. Jenže povodně jsou vyvolané extrémním množstvím srážek v krátkém čase, a na to už klimatická změna vliv má.

Dříve bylo počasí stabilnější a rozloženější v čase. Nebyla takto dlouhá sucha, bylo minimum vln veder – tedy období nadprůměrných teplot. Vlna vedra může udeřit klidně i v prosinci. Srážek bylo třeba i stejně, ale pršelo průběžně celý rok. Nyní je počasí vyhnáno do extrému a po několikatýdenním období sucha a vedra přišly několikadenní vydatné deště. Půda nedokáže takový nával vstřebat a vznikne povodeň.

• Psali jsme: Jakou souvislost mají povodně s klimatickou změnou? Za záplavy si částečně můžeme sami

Podle atribuční studie, kterou zadala organizace World Weather Attribution, byla pravděpodobnost na záplavy dvojnásobná oproti normálu bez klimatického vlivu. Čtyřdenní srážky bouře Boris byly také historicky nejsilnější, které kdy střední Evropa zaznamenala. „V důsledku klimatických změn se pravděpodobnost prudkých čtyřdenních lijáků zvýšila na nejméně dvojnásobek a udeřily o sedm procent silněji,“ dodávají vědci z organizace.

Vyčíslit škody, za které mohlo právě oněch „zbytečných“ sedm procent, je téměř nereálné. Sedm procent hladiny nemusí na některých místech udělat vůbec žádný rozdíl a někde to je přesně těch pár centimetrů, o které se přelila koryta řek a voda páchala paseku v řádu miliard korun.

Pokud oteplení dosáhne dvou stupňů Celsia, což by mělo nastat zhruba v roce 2050, podobné srážky budou ještě o dalších 50 procent pravděpodobnější a současně budou o dalších 5 procent silnější.

Záplavy zabily na území Česka, Rumunska, Slovenska, Rakouska, Polska a Německa přes 24 lidí, jenom v Česku se dalších osm více než týden pohřešuje. Lijáky zasáhly neobvykle rozsáhlou oblast a pokryly větší území než při předchozích dvou velkých povodních v letech 1997 a 2002.

„Povodně ve střední Evropě připomněly, jak moc je akutní donutit znečišťovatele platit za následky klimatické krize, kterou způsobují. Fosilní společnosti jako Total, Shell a OMV, ale třeba také EPH Daniela Křetínského či Se.ven Pavla Tykače dosáhly mimořádných zisků díky emisím způsobujícím oteplování klimatu, zatímco obyčejní občané od Vídně po Varšavu a napříč EU mají nést náklady za způsobené škody. Greenpeace vyzývá evropské lídry, aby stáli za svými lidmi, a ne na straně fosilního průmyslu, a donutili klimatické znečišťovatele zaplatit za tyto historické škody,“ komentuje Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR.

Rekordní škody v řádech miliard

Rakouské pojišťovny odhadují škody až na 1 miliardu eur. Polská vláda již přislíbila okamžitou pomoc v hodnotě 2 miliard zlotých (11,8 miliard českých korun) na podporu rodin a renovace domovů. Rumunská vláda již přidělila 100 milionů rumunských lei (505 milionů českých korun) postiženým domácnostem. Současné odhady ekonomických dopadů se mohou výrazně zvýšit.

V Česku se podle odhadů pojišťoven škody vyšplhaly na 19 miliard českých korun. Velký problém představuje také podpojištěný majetek mnoha firem se základnou v záplavových oblastech a zcela nepojištěné nízkopříjmové domácnosti, které nesou největší břemeno.

• Foto: Praha je připravená na velkou vodu, Vltavská kaskáda pouští přepady

Greenpeace dále kritizuje, že ačkoliv nadace rodiny Tykačových, která plánuje přispět několika desítkami milionů korun, a energetické skupiny EPH, jež slibuje pomoc především seniorům, nabízejí nějakou formu podpory, jejich příspěvky jsou ve srovnání s obrovskými zisky z fosilního byznysu a skutečným rozsahem škod „naprosto směšné“.

„Největší znečišťovatelé jako Pavel Tykač a Daniel Křetínský by měli nést plnou odpovědnost za devastaci, kterou jejich podnikání způsobuje. Není přijatelné, aby náklady na obnovu nesli obyčejní lidé a státy, zatímco korporace nadále profitují z ničení životního prostředí,“ dodávají aktivisté.

Bude se tragédie opakovat?

Pokud se klima oteplovat dále nebude, ale zůstane posunuté o dnešních 1,3 stupně Celsia, vědci World Weather Attribution tvrdí, že v průměru k podobně silným dešťům dojde jednou za 100 až 300 let. Nicméně planeta se stále otepluje a pravděpodobnost stoupá. „Záplavy ve střední Evropě v letech 1997 a 2002 byly popsány jako události, které se stávají jednou za století, ale o dvě desetiletí později se globální oteplování zvýšilo z 0,5 na 1,3 stupně Celsia a záplavy se opakovaly,“ vysvětluje klimatolog Bogdan Chojnicki.

„Trend je jasný, pokud bude člověk i nadále plnit atmosféru emisemi z fosilních paliv, situace se bude zhoršovat,“ dodává. A nejde jen o povodně, spolu s nimi nyní registrujeme ničivé sucho v jižní Itálii nebo požáry v Portugalsku.

Povodně dopadly sice tragicky a čítají i škody na lidských životech a nejen na majetku, přesto se podařilo je tentokrát včas předpovědět a mnoho ochránit. To je prakticky jediný důvod, proč i přes zničující rekordní srážky nebyly škody stejně vysoké jako v předchozích letech. Jen v roce 2002 zemřelo 232 lidí a v roce 1997 dokonce minimálně 100 lidí.

• Tip: Příprava na stoletou vodu. Nad Českem se vyprší výpary z rekordně teplého Středozemního moře

Škody na přírodě a ekosystému se dají vyčíslit ještě daleko hůř, situace je i dnes obzvláště náročná pro druhy závislé na dobré kondici před nadcházející zimou. Utrpěly celé kolonie vlaštovek a jiřiček, složitou situaci budou mít nyní také ježci a další hmyzožraví savci.

„V současných dnech přijímají záchranné stanice stovky promoklých, oslabených a vyčerpaných zvířat. Jen vlaštovek a jiřiček je přijato přes 600. Chcete-li vlaštovkám a jiřičkám pomoci, nevyhánějte je z dočasných úkrytů. Pokud se u vás schovají, nechte je v klidu, nekrmte je, ani jim nenuťte vodu. Po vylepšení počasí samy odletí. Pokud však naleznete živou vlaštovku či jiřičku sedící na zemi, prosím, kontaktujte centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic pro volně žijící živočichy (774 155 155) nebo rovnou spádovou záchrannou stanici,“ vysvětluje Petr Stýblo z Národní sítě záchranných stanic.

Pomoci obětem povodní je stále možné, ať už osobně s registrací, nebo finančně přes různé organizace, jako je Nadace Partnerství, Člověk v tísni, Červený kříž nebo ADRA.

Úvodní foto: Martin Tauchman, CC BY-SA 4.0