Naplno puštěné elektrárny nestíhají. Vyrábějí rekordní množství energie, vodu pouští přepadem

Kvůli povodňové situaci byla a jsou postupně odpouštěna všechna velká vodní díla. Před příchodem silných dešťů jsme již ve čtvrtek podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) získali prostor pro více než 750 milionů kubíků vody. Některé přehrady byly odčerpány úplně, jiné na polovinu, některé snižují hladinu o jakoukoliv možnou míru tak, aby města a obce pod nimi zůstaly v bezpečí. To využívají také vodní elektrárny, které vypouštěnou vodu mění v energii.

Rozdíl regulovaného a přírodního toku je v dobách povodní významný, pro intenzivní hospodářskou krajinu je bohužel často jedinou možnou ochranou. Například Praha se v tuto chvíli nejvíce obává především přítoků z neregulované Sázavy, povodí Berounky se tentokrát hlavní srážky vyhnuly. Mohutná Vltava sice schytala také poctivý přívalový déšť a v Českých Budějovicích vytvořila hrozbu stoleté vody, do Prahy už ale doputovalo řízené množství vody zachycené pomocí devíti elektráren Vltavské kaskády.

Po několika letech je také možné vidět na mnoha hrázích a přehradách přepady vody. Už od pátečního podvečera například znojemská přehrada vypouštěla kolem sta kubíků vody za vteřinu místo běžných čtyř a voda tak teče přes hráz, přepadem jdou také například Štěchovice, kde byl odtok v neděli ráno přes 540 kubíků za vteřinu. Ve Vraném nad Vltavou se odtok dokonce během týdne zvýšil z běžných zhruba 40 kubíků na 700 za vteřinu.

Během nedělního rána už přetékala také jihočeská přehrada Husinec, která nebyla schopná dále zadržovat příchozí srážky. Podle posledních vyjádření zatím nyní neregulovaný tok Blanice neohrožuje domy pod přehradou, situace se ale v případě silných srážek může zhoršit. Husinecká přehrada přitom byla jedna z těch, která byla před dešti vypuštěna na minimální hladinu.

Nejhorší situace je zatím v povodí Odry v Moravskoslezském kraji, která je přehradami regulovaná minimálně, celkem na začátku disponovala 60 miliony kubíky volného objemu pro zachycení přívalových srážek. „Na mnoha místech již dochází k ohrožení zástavby a očekáváme, že se situace bude dále zhoršovat a zasáhne závěrečné trati jednotlivých dílčích povodí. Předpokládáme, že stoletý průtok bude významně překročen na Odře ve Svinově, na Opavici v Krnově a na Opavě od Opavy po ústí a na řece Bělé a jejich přítocích. Na Odře v Bohumíně očekáváme dosažení stoletého průtoku a mírně vyššího,“ uvádí server Povodí Odry v neděli ráno.

• Tip: Jakou souvislost mají povodně s klimatickou změnou? Za záplavy si částečně můžeme sami

Na 55 lokalitách bylo dosaženo třetího povodňového stupně, evakuace podle informací od povodí probíhají kolem řeky Bělé, kolem Opavice ve Městě Albrechticích, podél řeky Opavy v Krnově, v Opavě, v Kravařích a v desítkách dalších obcí. Zahajuje se evakuace Českého Těšína na Olši a bude se připravovat evakuace v Ostravě a v Bohumíně. Proběhla evakuace nemocnice v Bohumíně, bude vyřazena z provozu rozvodna v Bohumíně. Řada vesnic a měst je odříznuta dopravně.

Z dvou gigawatthodin na deset

Protékající masu vody využívají také vodní elektrárny, které ale všechno pojmout nestačí. Podle dat ze serveru Electricity maps se začátkem září vyráběly zhruba dvě až čtyři gigawatthodiny elektřiny z vody denně. V průběhu středy jedenáctého září už denní výroba přesáhla čtyři gigawatthodiny, během čtvrtka se jednalo o 7,09 gigawatthodiny, tedy skoro o dvojnásobek denního průměru za září.

V pátek stoupla výroba elektřiny na 9,5 gigawatthodiny a v sobotu dokonce na 10,7 gigawatthodiny, tedy orientační trojnásobek množství než před povodněmi. Hodinová spotřeba ukazuje většinu času zhruba 50procentní výkon kompletní instalované kapacity. Snaha upouštět co nejvíce vody rozproudila Vltavskou kaskádu, vypuštěna byla ale také třeba spodní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, aby poskytla alespoň částečný náskok před přívalovými dešti v Jeseníkách.

Úvodní foto: Kristýna Čermáková