Příprava na stoletou vodu. Nad Českem se vyprší výpary z rekordně teplého Středozemního moře

Horký závěr léta přinesl nechtěné ochlazení. Právě dnes a zítra se ukáže, zda se vyplní nejdepresivnější predikce meteorologů a Česko postihnou povodně, které jsme tu neměli přes 20 let. A někde dokonce i přes 100 let. Déšť začal ve čtvrtek a kulminace většiny řek se odhaduje na sobotu až neděli. Na podobné události si ale podle meteorologů a klimatologů budeme muset zvykat, k častějším přívalovým povodním přispívá klimatická změna i hospodářská úprava říčních koryt a okolní krajiny.

Na rozdíl od tragických událostí v letech 1997 a 2002 ale nyní fungují včasná varování a města tak získala čas se na povodně připravit dopředu. Obě tragické povodně, při kterých zemřely desítky lidí, navíc tehdy prokázaly, jak potřebná jsou některá protipovodňová opatření. Letos se nejspíše bohužel prověří, kolik z nich bylo nainstalováno správně.

„Výstraha na extrémní srážky platí kromě Karlovarského a části Ústeckého kraje pro celé území České republiky. Nejvydatnější srážky předpokládají modely do nedělního večera v pásu od Novohradských hor přes Vysočinu až po Jeseníky,“ varuje poslední tisková zpráva Ministerstva životního prostředí, které svolalo Ústřední povodňovou komisi a stejně jako mnoho dalších úřadů dočasně utlumilo běžnou činnost, všichni jsou připraveni na případný černý scénář katastrofy.

• Tip: Tornáda, povodně, vichřice: Končící extrémní léto ukazuje, jaké dopady má měnící se klima

„Naším cílem je minimalizovat dopady na zdraví lidí a na majetky. I proto městům a obcím doporučujeme, stejně tak organizátorům, aby zvážili zrušení veřejných akcí od pátečních 12 hodin. A všem obyvatelům výrazně doporučujeme, aby od pátku nevstupovali do lesů a parků, protože hrozí pády stromů. Prověřili jsme kapacity státních hmotných rezerv, státní rozpočet počítá s krizovými situacemi, s přírodními živly a v rozpočtu máme alokovány finanční prostředky právě na tyhle situace,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Jak přesně predikce dopadnou, budeme moci posoudit až zpětně, zatím to ale vypadá, že především Jeseníky a Beskydy postihne rekordní množství srážek. Napršet by mělo až 300 milimetrů vody. Prediktivní aplikace Aladin tak rozsvítila velkou část republiky „vzácnou“ fialovou barvou, která se běžně nevídá, znamená totiž srážky ve výši 130 milimetrů a výše. Běžný úhrn srážek je přitom jen kolem několika jednotek až desítek milimetrů.

Města a obce se proto již od středy postupně připravují, poskytují svým občanům pytle s pískem, hasiči pomáhají s preventivními opatřeními, odstraňují například lávky, které by voda mohla strhnout, nebo připravují čerpadla na vodu. Doporučují také občanům sledovat webové stránky a sociální sítě věnované své lokalitě pro dostupnost nejnovějších informací.

Pytle s pískem i protipovodňové bariéry

Ačkoliv prvotní odhady velkých povodní hrozily především Moravě, nakonec se nevyhnou ani Čechám. Vltava postupně stoupá a města na jihu Čech se připravují na povodně. Podle nejaktuálnějších modelů se pásmo srážek přesunulo i nad Jihočeský kraj a střední Čechy. Například České Budějovice čekají až stoletou vodu, stejně jako další města proto zahájily stavbu protipovodňových bariér.

„V Českých Budějovicích mělo původně protékat Vltavou 350 krychlových metrů za vteřinu. Situace se však za 12 hodin rapidně zhoršila a nyní je odhad na průtok kolem 530 krychlových metrů za vteřinu. Jedná se o aktuální čísla, ale nikdo teď neví, jestli za dalších 12 hodin nebudou ještě vyšší,“ uvedl ve čtvrtek večer hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) novinářům.

• Psali jsme: Velký přehled: Co dělat, když vás v lese nebo na horách zastihne bouřka?

Omezení se v dohledné době dotknou i hlavního města Prahy. „S vysokou pravděpodobností očekáváme překročení průtoku Vltavy v Praze na úrovni 450 kubíků za vteřinu, zítra (v pátek) tedy Povodí Vltavy uzavře povodňová vrata na Čertovce. Případné uzavření povodňového uzávěru plavební komory Smíchov ještě upřesníme s ohledem na další vývoj počasí. Očekáváme také zastavení plavby na dolní trati Vltavské vodní cesty v nejbližších dnech a je třeba počítat s možností, že bude třeba lodě a další plavidla přesunout do ochranných přístavů,“ vysvětloval na tiskovém briefingu ve čtvrtek ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Všechny přehrady, kde je to možné, upouští vodu na minimum už od čtvrtečního rána, vypouští se také dolní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, aby pomohla ochránit Jeseníky před největším dopadem rekordních srážek. I díky komplexní snaze připravit se na velkou vodu se ve čtvrtek v šest hodin večer podařilo získat prostor pro 751 milionů kubíků vody, v některých nádržích a přehradách se navíc stále s vypouštěním pokračuje.

Vypršené moře

Není to přitom ani 14 dní, kdy pro Obnovitelně.cz meteorolog Michal Žák vysvětloval, že důsledkem klimatické změny budou také častější povodně. „Je potřeba se připravit na jednu stranu na zadržování vody v krajině, na tu druhou stranu se musíme připravit i na častější přívalové povodně. A to může být například ve městech, které mají památkovou ochranu, problém,“ uvedl.

Nyní Žák dodává, že současná povodeň zapadá do obrazu častějších projevů extrémního počasí, ačkoliv její provázanost přímo s klimatickou změnou může i nemusí být. „Jedním z faktorů, který přinesl tak vydatné srážky, je i teplota Středozemního moře, roli hrály ale i další přirozené procesy,“ komentuje.

Středozemní moře je totiž poslední dva roky na teplotních maximech, odpařuje se rychlým tempem a plní oblaka nad sebou velkým množstvím vody. Jedná se přitom o nebezpečně skrytý koloběh. Vysoké teploty způsobují odpar vody, díky tomu se zvyšuje slanost moře a hustší slané moře přispívá k efektivnějšímu zadržování tepla a rychlejšímu odpařování.

• Tip: Prohnalo se Studénkou tornádo? Bouřkový downburst vyvolal otázky a poničil část města

Teplota Středozemního moře letos překonala dokonce hranici 28,9 stupně Celsia (poslední rekord byl o dvě desetiny stupně nižší a pocházel z léta loňského roku). To je v některých oblastech až o pět stupňů více, než kolik bylo v 90. letech.

Vliv na aktuální povodně má také dynamika meteorologických procesů. Evropy se poslední dva týdny drželo pěkné a horké počasí. Vyprahlý vzduch se smísil se studenou frontou ze severu a „vtáhl“ vlhký vzduch od Středozemního moře. Z toho pochází aktuální déšť. „Takzvané tryskové proudění nad Evropou umožnilo studenému vzduchu proniknout nad Středomořskou krajinu a teplotní střet byl zdrojem energie pro srážky,“ vysvětluje Žák.

Normálně by tlaková níže přinášející srážky putovala po Evropě, tentokrát je ale blokována tlakovou výší nad východní Evropou, která výrazně zpomaluje její postup, i proto se předpokládají rekordní srážky nad Českem, Polskem i Rakouskem.

Díky snaze o protipovodňová opatření a prediktivním modelům je zatím Česko připraveno. Zda to bude stačit, to ukáže až víkend. Protože letošní léto nebylo tak suché jak některé předchozí roky, krajina má o něco lepší absorpční schopnosti, mohla by proto část vody stáhnout do sebe. Koryta řek jsou dlouhodobě spíše poloprázdná, vodní přehrady se upouštějí. Máme proto snad alespoň trochu náskok, který by tu první povodňovou vlnu mohl zmírnit.

Úvodní foto: Jeník, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons