Češi podceňují komplexní úsporná opatření. Místo zateplení raději pořizují fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo

Zelené budovy přibývají pomalu, přitom právě energetické úspory poskytují lidem do budoucna jistotu nízkých účtů za elektřinu a plyn.

STEM ve spolupráci s iniciativou Zateplujeme Česko! a nadací European Climate Foundation realizoval šetření mezi skupinou obyvatel, která bydlí ve vlastnickém bydlení (rodinných domech či bytech v bytových domech). Výsledky ukazují, že lidé v bytových domech častěji bydlí v zateplených domácnostech, ovšem ti v rodinných domech mají zase větší podíl opatření typu tepelná čerpadla nebo fotovoltaické panely.

Pětina lidí ve vlastnickém bydlení má zkušenost s dotací na snížení energetické náročnosti budov, častěji jde o obyvatele rodinných domů (z nich má zkušenost s dotací 25 procent) než bytových domů (12 procent). Lidé obecně považují tyto dotace za prospěšné a ti, kdo již dotaci získali, je hodnotí nepřekvapivě ještě pozitivněji. Znalost jednotlivých dotačních programů se přitom značně liší. Zastřešující program „Nová zelená úsporám“ má nejvyšší znalost, alespoň někdy o něm slyšeli tři ze čtyř respondentů. Ochota vzít si úvěr na realizaci úsporného opatření je ovšem poměrně nízká.

Zateplených budov přibývá pomalu

Z úsporných opatření mají domácnosti v rodinných i bytových domech nejčastěji realizované výměny oken (cca 85 procent respondentů). V dalších ohledech se od sebe ale situace lidí v rodinných a bytových domech liší. Zatímco přibližně polovina obyvatel rodinných domů žije v domech se zateplenými stěnami, v bytových domech jsou to téměř tři čtvrtiny. To je taženo nejvíce obyvateli panelových domů, které byly v Česku zateplovány velmi intenzivně.

Lidé z domácností žijících v rodinných domech mají zase výrazně častěji realizovaná opatření typu tepelné čerpadlo (19 procent) nebo fotovoltaika (18 procent). V bytových domech jsou tato opatření zcela na začátku a týkají se jednotek procent z cílové populace. „Komplexní zateplení“, jak jsme si pojmenovali kombinaci zateplených stěn, střechy a nových oken, je také častěji provedené na bytových domech. Rodinným domům tyto nejefektivnější kombinace zateplení většinou chybí.

Náklady na udržování komfortní teploty v domácnosti jsou samozřejmě v českém kontextu typicky výrazně vyšší v zimě. Nicméně jen kolem sedmi procent respondentů uvádí, že jim doma bývá během zimy příliš chladno, zatímco příliš teplo bývá v létě asi třetině (27 procent) respondentů (výzkum proběhl v květnu, tedy ještě před letošními vlnami veder v letním období).

„Tento princip přitom může být v budoucnu stále důležitější, protože dle současných trendů se bude průměrná teplota v ČR spíše zvyšovat, a přibývat bude také dnů, během kterých dochází k extrémnímu nárůstu teplot. Otázka zateplení budov tak bude stále častěji důležitá i kvůli létu, nikoliv jen kvůli zimě. Zateplení totiž budovu izoluje, a tak podobně jako v zimě chrání před únikem tepla, v létě především v kombinaci s vhodným zastíněním pomáhá udržovat v bytě chladnější vzduch,“ uvádí Martin Philipp, analytik STEM.

V posledních třech letech došlo ke skokovému zdražení energií u tří pětin dotazovaných lidí, o něco častěji u lidí v rodinných domech. V souvislosti s energetickou krizí dále více než polovina dotazovaných pocítila snížení životního standardu. Dvě třetiny (66 procent) Čechů ve vlastnickém bydlení vedla energetická krize k větší úspornosti během vytápění. Nejčastěji tito lidé vytápěli na méně stupňů (52 procent), dávali pozor, aby netopili, když nejsou doma (46 procent), nebo vytápěli pouze některé místnosti (40 procent). Téměř třetina pociťovala minulou zimu větší stres z nedoplatků za energie než v době před krizí.

Celá studie je k dispozici zde.

Úvodní foto: Freepik

Text: TZ STEM