Arachnolog: Jed koutníka obvykle člověka nezabije, v Chorvatsku lidé umí žít i s černými vdovami

V posledních týdnech proběhlo médii několik zpráv o jedovatém pavoukovi koutníku jedovatém, jehož jed údajně zabil několik lidí. Tak jednoduché to ale není a panika je zbytečná, vysvětluje pro Obnovitelně.cz předseda České arachnologické společnosti Milan Řezáč.

Během léta po údajném kousnutí pavoukem zemřeli dva muži v Itálii a další muž v Řecku. „Úmrtí byla způsobena bakteriálním zánětem, který mohl být iniciován kousnutím, jeho letalita (smrtnost) byla patrně způsobená souhrou nešťastných okolností a zdravotním stavem pacienta, nikoli působením pavoučího jedu,“ uvádí na pravou míru okolnosti Řezáč.

• Psali jsme: Invazní sršně postavily na Opavsku hnízdo velké jako lidská hlava. Ochranáři je zlikvidovali

Řezáč dále vysvětluje, že podle Ladislava Machaly z Infekční kliniky 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy je možnost rozvoje kožních infekcí způsobených streptokoky Streptococcus pyogenes reálná i po banálním poranění. Streptococcus pyogenes běžně způsobuje růži (lokální zánět kůže, pozn. redakce), ale může dojít i ke vzniku mnohem těžší formy streptokokové infekce zvané nekrotizující fasciitida (nazývaná též jako infekce masožravými bakteriemi či flesh-eating strep), případně i k rozvoji těžkých komplikací, jako je streptokokový toxic shock-like syndrom či jiné vážné komplikace.

„Na infekce podobného typu umírají i lidé v České republice, akorát to není nijak mediálně zveličované, stejně jako občasná úmrtí po bodnutí včelou nebo vosou,“ dodává Řezáč. Kousnutí koutníkem nebo i jiným evropským pavoukem úmrtí pravděpodobně samostatně nezpůsobí. Smrt způsobí právě vliv sekundární infekce nebo případně imunitní šok organismu, i to je ale velmi vzácné.

Podobná poranění, ačkoliv se mohou zdát zanedbatelná, stačí preventivně desinfikovat a při vzniku zánětu přeléčit antibiotiky. Záleží také, co přesně poraněné muže kouslo. Podle Řezáče je nepravděpodobné, že by to byl severoamerický druh koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) z jihovýchodu USA. V Řecku a Itálii žije příbuzný druh koutník ryšavý (Loxosceles rufescens), který je výrazně menší a méně jedovatý, prokousnout lidskou pokožku mohou pouze největší jedinci.

My se jich ale bát nemusíme. V Česku žádný druh koutníka nežije, panika mnohdy nadělá výrazně více škody než samotný pavouk. „Případy kousnutí těmito pavouky jsou omezené na oblasti, kde žijí velké druhy této čeledi, které jsou schopné prokousnout lidskou pokožku a mají větší množství jedu, konkrétně na Jižní Ameriku a jih Severní Ameriky,“ dodává Řezáč.

• Tip: Komáří mapa ukazuje, kde útočí bodavý hmyz. Čím dál větší hrozbou jsou druhy přenášející exotické choroby

Všichni pavouci s výjimkou pakřižáků mají jedovou žlázu, tedy produkují toxiny. V Česku máme bezmála 900 druhů pavouků. Lidskou pokožku přitom prokousne jen minimum druhů, mezi které patří například známá zápřednice. I v případě jejího kousnutí to má na lidské tělo podobný vliv, jako bodnutí vosou nebo včelou. Kousnutí bolí, na místě se obvykle vytvoří otok, ale to je vše.

V Chorvatsku jsou na černé vdovy zvyklí

Velké druhy pavouků, které jsou schopné člověku ublížit, ačkoliv jen takto drobně, jsou navíc často vzácné či skrytě žijící, běžný člověk se s nimi zpravidla nikdy v životě nesetká. „Lidé se ale často potkávají třeba s křižákem pruhovaným, i ten ale nezpůsobí nic víc než lokální pálivou bolest. Panika je zbytečná, víc neublíží,“ dodává Řezáč.

Klimatická změna sice mění faunu a obohacuje ji o teplomilné druhy, není to ale důvod ke zvýšené pozornosti a strachu z pavouků. Ani při cestování do zahraničí se po Evropě nemusíme bát. V budoucnu nelze zcela vyloučit zavlečení snovaček známých jako černé vdovy (rod Latrodectus), zatím se ale nejblíže k nám vyskytují v Chorvatsku, kde přes svou hojnost nezpůsobují větší problémy.

Místní lidé jsou na ně zvyklí a nevnímají ji jako zdravotní riziko, není potřeba dělat ani žádná speciální opatření. „Případy kousnutí černou vdovou, které vyvolaly závažnou reakci, jsou extrémně vzácné,“ vysvětluje odborník. V Česku se lidé nemusejí obávat, zatím k nám tento teplomilný druh pavouka ani přes globální oteplování zavlečen nebyl. 

Úvodní foto: Dror Feitelson Pikiwiki Israel, CC DO 2.5, via Wikimedia Commons