Záleží na každém kilogramu: Jak vypadá výroba českých konstrukcí pro agrovoltaiku?

Na první pohled vypadá tovární hala v Litovli u Olomouce jako běžná výrobna ocelových profilů, kterých je v republice vícero. Dokládají to nejen stroje, ale také úzké ocelové pásy, které putují mezi jednotlivými tvarovacími stolicemi. Zdejší fabrika je ale výjimečná, vyrábí zde pravděpodobně jako jediná v zemi ucelenou škálu konstrukcí pro pozemní fotovoltaické elektrárny.

Bragen PV system je obchodní značka společnosti Bragen z Litomyšle, která konstrukce projektuje a dodává na trh svým zákazníkům. Samotná výroba probíhá ve společnosti Metal Trade Comax, která má jednu ze svých poboček v Litovli nedaleko Olomouce. Výrobce finálních konstrukcí má mnohaleté zkušenosti se zpracováním plechů ve svých výrobnách ve Velvarech, v Kolíně, ale také v Košicích na Slovensku.

Zmíněný moderní závod v Litovli společnost Metal Trade Comax získala před patnácti lety a navázala v něm na více než třicetiletou zkušenost s výrobou ocelových profilů. Před několika lety pak zařadila do svého výrobního portfolia právě i fotovoltaické konstrukce.

Od svitku k laserovému děrování

Základem pro jejich výrobu je ocelový pozinkovaný svitek se speciální povrchovou úpravou z hliníku a hořčíku, který pod značkou Magnelis vyrábí společnost ArcelorMittal. Pro fotovoltaické konstrukce se ukazuje jako v současnosti nejvhodnější povrchová úprava vzhledem k jeho „samoléčitelské“ funkci, kdy se vytvoří antikorozní vrstva – na řezných hranách, ale i po vysekání nebo laserování otvorů v profilech.

„Je to poměrně nová technologie, která má několikanásobně lepší protikorozní vlastnosti než klasická pozinkovaná ocel,“ vysvětluje Martin Špaldoň, vedoucí obchodu ze společnosti Metal Trade Comax. Je tu ovšem ještě jedna výhoda: povlak z Magnelisu chrání přírodní zdroje, protože se na jeho výrobu spotřebuje méně zinku. Zároveň se výrazně snižuje únik agresivního zinku do půdy.

Ocelový svitek se nejprve rozřeže na potřebnou šířku, čímž vznikne páska, která se posléze za studena postupně tvaruje na válcovacích stolicích do výsledného profilu. Tvarovat se může na dvanácti, ale také až čtyřiadvaceti stolicích – záleží na požadavcích zákazníka. Podle nich se vytvoří tvar, délka, ale také tloušťka solárních profilů, která může být od jednoho do tří milimetrů.

• Tip: Agrovoltaika pomáhá chránit nejcennější půdu. Velkou budoucnost má ve spojení se živočišnou výrobou

Do vytvarované konstrukce se posléze ještě mohou laserovou technologií vytvořit otvory. „V tuto chvíli vyrábíme okolo dvanácti typů nosných konstrukcí pro fotovoltaické panely, ale může jich být časem i více,“ konstatuje Špaldoň.

V konstrukčních kancelářích se totiž neustále pracuje na dalším vývoji. Tuto část má na starosti zmiňovaná společnost Bragen, která v podstatě stála u zrodu výroby nosníků pro solární panely. Její příběh by se dal stručně shrnout do jedné věty: když fotovoltaické konstrukce u nás nikdo nevyrábí, tak si je uděláme sami. Cesta k tomuto řešení ovšem rozhodně nebyla přímočará.

Vývoj vlastního řešení

Jeden ze zakladatelů firmy Tomáš Brýdl původně koupil v Litomyšli rozsáhlé zahradní centrum. A když hledal se svými spolupracovníky způsob, jak zastínit skleník, ukázalo se jako vhodné řešení použít solární panely. Postupně chtěla firma výkon solární elektrárny v areálu zvyšovat, ideálně formou agrovoltaiky. Vedle chybějící legislativy se ale objevil i problém s dodávkou konstrukcí.

„Zjistili jsme, že v Evropě je žalostně málo dodavatelů konstrukcí pro agrovoltaiku. Na veletrhu Intersolar Europe v německém Mnichově v roce 2022 jsme našli v podstatě jen jediného dodavatele, který by byl schopný konstrukce dodat, a to ještě za velmi vysoké náklady,“ vysvětluje Brýdlův kolega a hlavní konstruktér společnosti Bragen Ladislav Socha. Právě díky absenci výrobců těchto konstrukcí v České republice se tak pustili do vlastního řešení konstrukcí pro agrovoltaiku a posléze i klasické pozemní FVE elektrárny. Vývoj a příprava výroby vlastního řešení, včetně získání potřebných certifikátů, trvaly přibližně rok.

„Poptávka po konstrukcích pro agrovoltaiku a pozemní fotovoltaiku v Česku jednoznačně poroste a je skvělé, že se část zakázek podaří uspokojit domácí produkcí. Ostatně zaměření na výrobu v Česku a zaměření na návrhy vlastních konstrukcí jsou jedním z důvodů, proč se Bragen stal i partnerem Svazu moderní energetiky. Agrovoltaika bude důležitým prvkem modernizace českého zemědělství a jsme rádi, že k tomu můžeme společnými silami přispět,“ říká Tomáš Buzrla, výkonný ředitel Svazu moderní energetiky.

Ačkoli se zdá, že vyrobit „obyčejné“ nosníky není žádná věda, ve skutečnosti jde o poměrně složitý proces, na jehož konci musí výrobek splňovat několik základních podmínek. Především musí být dostatečně odolný proti povětrnostním vlivům včetně silného větru nebo vysoké vrstvy sněhu. Navíc musí být co nejlevnější. Při vývoji, ověřování statických výpočtů a konstrukčních řešení proto Bragen spolupracuje s Výzkumným ústavem zemědělské techniky i Českým vysokým učením technickým v Praze.

Podcast Pod proudem: Chtěli jen zastínit skleník, teď pomocí robotů vyrábějí vlastní konstrukce pro fotovoltaiku

„Jeden megawatt instalovaného výkonu pokryje plochu zhruba jednoho hektaru. A na každý hektar je potřeba víceméně 30 tun oceli. A každé kilo oceli musí koncový zákazník zaplatit. Hmotnost konstrukce je to nejzásadnější,“ vysvětluje Ladislav Socha.

Konkurenceschopná cena

Ačkoliv jsou nosníky navržené jako univerzální, musí se pečlivě propočítat a vyzkoušet, jestli vyhovují konkrétním podmínkám na vybraném místě. Například v písčitém podloží musí být „nohy“ delší. Někde je zase kvůli proudění vzduchu zapotřebí přední, nebo zadní „nohy“ posílit. „Provedení konstrukce musí dostat statický posudek na konkrétní místo a následně i stavební povolení,“ vysvětluje Ladislav Socha.

Firma ale také musela najít někoho, kdo ji navržené nosníky pro solární panely vyrobí. Nakonec Bragen navázal spolupráci právě se společností Metal Trade Comax. „Zjistili jsme, že se nám vyplatí spolupracovat s kvalitním výrobcem, s nímž jsme se dohodli na dlouhodobém partnerství,“ říká Tomáš Brýdl. „A díky tomuto spojení jsou naše výrobky a jejich cena skutečně konkurenceschopná zahraničním výrobkům, navíc odpadají náklady za dopravu,“ dodává.

Tento článek vyšel v novém čísle magazínu Moderní energie, který redakce Obnovitelně.cz zpracovala ve spolupráci se Svazem moderní energetiky. Celý magazín si můžete prohlédnout zde.

Úvodní foto: Bragen