Obyvatelé národního parku České Švýcarsko jsou za jeho existenci rádi. Považují ho za dobrého souseda

Dva roky po požáru, který zničil velkou část Českého Švýcarska, považují místní obyvatelé statut národního parku za potřebný. Oceňují přínos pro ochranu přírody i turistický ruch.

Místní obyvatelé oceňují nejen existenci Národního parku České Švýcarsko, ale i jeho práci na ochraně přírody nebo vstřícnou komunikaci správy parku. Dva roky po ničivém požáru v Národním parku České Švýcarsko zjišťoval názory místních obyvatel v reprezentativním výzkumu Institut 2050.

„Je to dva roky, co Národní park České Švýcarsko postihl ničivý požár, s jehož následky se budeme ještě nějakou dobu potýkat. Od začátku se snažíme najít rovnováhu mezi obnovou a ochranou přírody v národním parku a životem tamních obyvatel, podnikatelů i turistů a jejich bezpečností. Jsem proto opravdu rád, že podle průzkumu je naprostá většina tamních obyvatel s národním parkem spokojena a přes 80 procent lidí říká, že by zdejší region byl poškozen, pokud by se národní park zrušil. Přiznám se, že takto silná podpora parku, jeho správy a ochrany přírody mě překvapila a jsem za ni opravdu rád. Potvrdilo se, že Češi považují svoji přírodu za důležité bohatství,“ komentuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Podle vedoucího výzkumného týmu Institut 2050 Jana Krajhanzla v médiích chybí kvalitní reprezentativní data o skutečných názorech lidí z regionu. Rozhodl se proto situaci zmapovat v unikátním šetření. Publikovaný výzkum se zakládá na reprezentativním vzorku 398 místních obyvatel. Sběr dat ve všech devíti obcích národního parku realizovala tazatelská síť sociologické agentury PPM Factum v období 18. dubna až 3. června 2024, v každé obci dotazovala přibližně pěti procent jejích obyvatel.

„Jak ukazuje hned několik výsledků z reprezentativního šetření, místní obyvatelé oceňují práci národního parku. Celkem 80 procent dotazovaných je spokojeno s tím, že je v Českém Švýcarsku národní park – a z toho většina dokonce rozhodně, konkrétně 56 procent zúčastněných. Nespokojeno je pak 10 procent,“ přibližuje výsledky výzkumu Tomáš Chabada, sociolog Institutu 2050.

Podle 77 procent dotazovaných správa národního parku chrání místní přírodu, že ji poškozuje se domnívá 8 procent. Správu pak 74 procent lidí považuje za dobrého souseda pro místní obyvatele, a 9 procent za špatného.

Výzkum také zjišťoval názory na turistický ruch v regionu. Z dotazování vyplynulo, že většina obyvatel obcí národního parku je spokojena s tím, kolik cest je v současné době otevřeno. Podle 53 procent tak akorát, podle 22 procent dostatek, podle 14 procent nedostatek. Národní park také podle 54 procent místních obyvatel zvyšuje turistickou návštěvnost v regionu, zatímco opačný názor vyjádřilo jen 16 procent dotázaných.

Označení národní park sem přivádí více turistů dokonce podle 70 procent veřejnosti. „Většina, konkrétně 60 procent, by si přitom přála, aby turistická návštěvnost v jejich obcí zůstala na loňské úrovni, 25 procent by si přálo větší a 15 procent menší návštěvnost. Podle 68 procent může krajina po požáru přitáhnout mnoho turistů,“ doplňuje vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl.

„Výzkum přináší pro naši práci celou řadu povzbudivých zjištění a ukazuje velkou podporu národního parku u místní veřejnosti. Názory obyvatel považuji za dobrou zprávu pro celý náš tým, který se od požáru intenzivně věnuje nejen ochraně přírody, ale také protipožární prevenci a podpoře udržitelného turismu v regionu. Jsem rád, že to obyvatelé obcí národního parku oceňují. Zároveň samozřejmě přemýšlím, co můžeme v naší práci zlepšit: cestu vidím ve vytváření dalších příležitostí pro osobní setkávání s lidmi v regionu, klíčové informace o dění v národním parku musí směřovat přímo do jejich schránek, abychom cíleněji dokázali vysvětlovat postupy v ochraně místní přírody a ještě lépe ukazovali hodnoty, které v Českém Švýcarsku zachováváme,“ dodává ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Petr Kříž.

Institut 2050 designoval metodiku tohoto šetření, realizoval datové kontroly nezávislého dotazování ze strany tazatelů a připravil analýzu dat. Zvláštní důraz byl kladen na neutrální formulace otázek, připravené tak, aby spolehlivě podchytily oceňující i kritické hlasy z regionu. Institut 2050 nyní v červenci zveřejňuje první základní výsledky z tohoto reprezentativního šetření, na podzim připravuje podrobnější datové analýzy.

Úvodní foto: Pixabay