Středomořský boj s overturismem. Řecko i Barcelona omezují velké výletní lodě

Místo romantického výhledu na moře nebo křivolaké ostrovy hrozí jen horizont plný velkých bílých výletních lodí. To by se podle řeckého premiéra mělo brzy změnit. Středomořské státy, nejen Řecko, se každé léto potýkají s čím dál větším přetlakem turistů. Cestovní ruch je sice z velké části živí, v případě Řecka tvoří zhruba pětinu HDP, populární destinace ale nejsou nafukovací.

Po koronavirové krizi byla země jednou z prvních, která otevřela své hranice turistům, a snažila se rychle dohnat ekonomické ztráty, které cestovní uzávěry způsobily. Jenže nyní se situace otočila a obliba a návštěvnost některých destinací se musí spíše omezovat. Přetlak lidí ucpává ulice, v letních vedrech jsou turisté nuceni stát dlouhé hodiny ve frontách k nejpopulárnějším památkám. Města to zatím řeší třeba rezervačními formuláři a omezením vstupů na den, přesto tím neovlivní množství turistů v ulicích.

• Tipy na výlet: Nejbližší aktivní sopka probublává jen pět hodin od našich hranic

Premiér země Kyriakos Mitsotakis uvedl, že proto nastal čas omezit výletní lodě, které navštěvují nejoblíbenější řecké ostrovy, jako je třeba Mykonos či Santorini. Ubytovací kapacita totiž přirozeně omezuje množství lidí, které je lokalita schopná obstarat. Když ale zakotví třeba jen dvě velké lodě, znamená to příval stovek až tisíců turistů během krátké chvíle, které ostrovy nejsou schopné obsloužit.

Padesátiprocentní nárůst lodí za rok

„Loni Mykonos zaznamenal ohromující 23procentní nárůst návštěv výletních lodí. V přístavech jich kotvilo téměř 750, což bylo způsobeno přitažlivostí ostrova živými letními scénami, písečnými plážemi a luxusním ubytováním,“ vysvětluje server Greek City Times.

V roce 2023 v Řecku turismus meziročně narostl o 18 procent, jen za prvních několik měsíců letošního roku už se jednalo o meziroční nárůst o 25 procent. Celkem za rok 2023 zaznamenalo Řecko zvýšení počtu cestovních výletních lodí o 50 procent.

Řecký server přisuzuje takto prudké navýšení cestovního ruchu především populárním záběrům ze sociálních sítí. „Santorini, proslulé svými ikonickými nabílenými budovami a úžasnými výhledy, se stalo hotspotem pro instagramery, kteří hledají dokonalý záběr slunce. To přispívá k ročnímu přílivu zhruba 5,5 milionu turistů,“ dodává server Mari Time. Na lodi přijede ročně 1,3 milionu z nich. Stálých obyvatel přitom na Santorini žije jen15 tisíc.

Omezení lodí by mělo mít podobu výběrového řízení turistických společností nebo nutné rezervace kotvícího místa. Zatím velmi předběžný návrh řeckého premiéra stihl způsobit snížení cen akcií výletních lodí o 7,5 procenta. Premiér svůj návrh odůvodnil tím, že ani turisté nechtějí čekat kilometrové fronty a pobyt si kvůli přelidnění neužijí naplno. Pokud by omezení velkých lodí prošlo, mohlo by platit již příští sezónu.

„Lidé, kteří utratí za pobyt na Santorini spoustu peněz, nechtějí, aby byl ostrov zcela zaplněn. Navíc je to důležité i z hlediska bezpečnosti,“ dodává Mitsotakis v rozhovoru pro Bloomberg. Kromě problémů s udržováním pořádku totiž hrozí i zdravotní problémy, v letních vedrech je nebezpečné stát celý den na slunci v horkých ulicích měst. Zastíněných či klimatizovaných prostor nebývá především v historických centrech měst dostatek.

Problémy řeší také Chorvatsko a Barcelona

Řecko není první a nejspíše ani poslední zemí, která se zaoceánským turismem bojuje. Italské Benátky již před třemi lety zakázaly kotvení velkých výletních lodí v blízkosti přístavu. Chorvatský Dubrovník omezil výletní lodě již v roce 2019. Přístavní města, jako je Barcelona či Amsterdam, postupně vykazují velké lodě do větších vzdáleností.

• Psali jsme: Jak se vyhnout střetu s medvědem? Rolnička pomáhá, pes může konflikt vyprovokovat

„Ve snaze bojovat proti overturismu omezila Barcelona kapacitu přístavu na sedm velkých výletních lodí,“ popisuje server Independent. „Zničehonic dorazí tisíce lidí. Většina z nich zůstane ve městě jen několik hodin a výrazně zvýší koncentraci pohybu v centru, vyvolává to pocity ke zhroucení,“ komentuje starostka města Ada Colau.

Kromě snahy o zmírnění turismu se jedná také o boj za čistší životní prostředí. Velké lodě vytváří veliké množství emisí, které pak vypouští do vzduchu při manipulaci v přístavu. Výrazně tím zhoršují lokální mikroklima na promenádách a v historickém centru města.

Úvodní foto: Unsplash