Strašení tornády zabralo: Mšené-lázně budou bez větrných elektráren, OZE odmítly i další obce
V souvislosti s eurovolbami proběhlo hned několik referend o výstavbě větrných parků nebo fotovoltaiky. Místní byli proti, ačkoliv velké bezemisní zdroje často přinášejí peníze do obecních rozpočtů.
Kristýna Čermáková
11. 6. 2024
Volby do Europarlamentu, které navzdory roztříštěným výsledkům disponovaly nevídanou volební účastí, nabídly obcím možnost uspořádat místní referenda. Hned několik z nich toho využilo a pokusily se prosadit výstavbu velikých obnovitelných zdrojů ve svém katastru. Bohužel ale marně, zafungovala obava, nedostatečná informovanost i dezinformace.
Například občané obce Vřesina u Opavy rozhodovali o veliké fotovoltaice na rozloze 127 tisíc metrů čtverečních. Účast v referendu byla poměrně vysoká, hlasovalo 555 občanů z celkových 1303. Byly proto splněny podmínky pro jeho platnost, pro zamezení výstavby hlasovalo celkem 343 občanů. K výstavbě fotovoltaiky proto nedojde.
Ještě vyšší hlasovací účast mělo referendum v obci Mšené-lázně, kde proti výstavbě větrného parku hlasovalo 35 procent oprávněných osob, tedy celkem 534 z 1495. „Obec nebude po dobu minimálně 2 let moci řešit nějakou spolupráci s investory do větrné energetiky. Především v případě tvorby nějaké komunitní energetické společnosti ztrácíme možnost spolupráce s výkonným a silným energetickým hráčem,“ okomentoval starosta obce Rostislav Lariš.
Přesto chce starosta pokračovat alespoň na energetické koncepci a fotovoltaických elektrárnách na pozemcích obce a obecních objektech. Možnost využití těchto zdrojů je ale sezónně omezená. Vinu za neúspěch větrné energetiky v referendu klade také lidem napojeným na společnost Mšené-lázně a. s., kteří „strašili občany tornády, větrnými smrštěmi, hlukem, zabíjením včel a dalšími pohromami“, jak uvedl starosta v prohlášení k výsledku referenda. Větrné elektrárny přitom žádný takový vliv na lokální počasí nemají a ani se neprokázalo, že by měly negativní dopady třeba na ptačí populace, jak jsme psali v jednom z předchozíchh článků.
Podobně neslavně dopadlo i referendum v Moravském Berouně také o výstavbě větrných elektráren. Pro závaznost referenda sice nerozhodlo dostatečné množství oprávněných osob, přesto je ale platné. „Překvapilo mě to, protože jsem doufal, že většina obyvatel vyjádří vůli v projektu dál pokračovat a získají tak nějaké benefity pro město,“ konstatoval starosta Jan Hicz pro Olomoucký deník.
Referendum se konalo také v Dolní Lutyni. Místní se rozhodli, že ve svém katastru nechtějí továrnu gigafactory na elektrobaterie a proti bylo 60 procent všech oprávněných voličů. Výstavbu přitom na jaře schválila vláda. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) ale platné a závazné referendum smlouvu o továrně neohrozí, jen zpomalí výstavbu.
Již v březnu zamítli občané také větrnou elektrárnu v Líšťanech, další referendum o fotovoltaice se nejspíše chystá v Mirovicích. Déletrvající boj o výstavbu větrníků se vede v obci Brniště, kde střídavě místní hlasují pro i proti. Na podzim se tři čtvrtě občanů v nezávazné anketě vyjádřily, že s výstavbou nebudou mít problém, když část financí poputuje nějakou formou zpět do obecního rozpočtu.
Neochota a nedůvěra místních instalovat veliké obnovitelné zdroje je jednou z největších překážek, jak potvrdil v dřívějším rozhovoru pro Obnovitelně.cz i Jan Kalina, ředitel divize obnovitelná a klasická energetika společnosti ČEZ. „Z hlediska akceptovatelnosti těchto strojů ze strany veřejnosti je to běh na dlouhou trať. Například v Německu jsou veřejností více akceptovány,“ vysvětlil.
Například ČEZ ale nabízí podíl na projektu pro obec či pro mikroregion. Výstavba větrných parků se tak může vyplatit. Občané to pocítí nejen na rozvoji infrastruktury obce, ale třeba i na snížené ceně za elektřinu.
Foto: Freepik