Bioplynky se bez provozní podpory neobejdou, výrobu elektřiny nyní nabízí i agrovoltaika
Stát se zatím nechystá na nové navyšování podpory bioplynu, zaznělo na semináři Pro moderní Česko v Litomyšli. Ministr Výborný vyzdvihl možnost agrivoltaiky i diverzifikace příjmů.
Kristýna Čermáková
6. 6. 2024
Co změnila novela o ochraně zemědělského půdního fondu, která povolila agrovoltaiku? Jaké technologické možnosti mají zemědělci ve svých areálech? A je možné založit bioplynku jen na rostlinné biomase bez živočišného podílu? Energetická témata mezi hospodáři a zemědělci otevřel seminář Pro moderní Česko: Nová energie pro české farmy v Litomyšli. Diskuzní konferenci pořádal portál Obnovitelně.cz za podpory Svazu moderní energetiky, Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí.
Klima se mění a zemědělci vnímají extrémní výkyvy teplot výrazněji než kdokoliv jiný. Obnovitelné zdroje a snaha o dekarbonizaci se proto ukazují jako klíčové aspekty pro modernizaci celého sektoru. „Například tento týden byla schválena novela zemědělského půdního fondu, která Česku umožní agrivoltaiku. Čekáme už jenom na vypracování doplňujících předpisů,“ uvedl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Kromě agrivoltaiky nebo fotovoltaiky je další možností, jak svůj areál modernizovat, realizace bioplynové stanice. Ředitel CZ Biom Jan Habart představil důvody, proč vůbec bioplynovou stanici stavět. „Tam, kde máte živočišnou výrobu, třeba prasata, máte také kejdu. Kromě výroby elektřiny a zpracování kejdy, také snížíte zápach, nemusíte řešit uhlíkovou daň. Když vám zplesniví obilí, když vám nedožerou krávy siláž, všechno spotřebujete,“ dodává.
„S živočišnou výrobou může být ekonomika složitá, ale je možné mít bioplynovou stanici závislou i na rostlinné výrobě, například na vojtěšce nebo na jeteli,“ vysvětluje Habart. Díky těmto plodinám navíc zemědělec ukládá do půdy dusík a šetří na hnojivech až o 80 nebo 90 procent. Od 400kilowattových bioplynových stanic lze přemýšlet také o biometanové produkci. Regulační potenciál bioplynových stanic je srovnatelný s přečerpávací elektrárnou Dlouhé stráně.
Největším problémem pro výstavbu nových bioplynek a současně důvodem jejich nedostatku je finanční náročnost. „Je nezbytná provozní podpora, bez ní to prakticky není návratné,“ dodává Habart. „Jestli máme být skutečně bezemisní, bioplynová stanice musí být součástí energetického mixu a doplňovat fotovoltaiku v hodinách bez slunce.“
Výborný: Podpora bioplynek je potřebná
O tématu provozní i investiční podpory na semináři dále diskutoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Za mě je podpora bioplynek potřebná, ale zatím nám chybí podpora ze strany vlády. Biometan smysl určitě dává,“ vysvětluje. „Snažíme se maximálně využít Modernizační fond, který by bioplyn také mohl podpořit, ale nic nového v současnosti nechystáme,“ dodává Výborný.
„Protože jsme celosvětově v přebytcích některých surovin, je to navíc dalším řešením, jak se z té pasti dostat,“ vysvětluje. Ceny obilí v posledních letech výrazně klesly na celém světě, bez ohledu na situaci na Ukrajině. Žádné instituce nejsou schopné distribuovat přebytky rovnovměrně,“ říká Výborný.
Bioplynové stanice jsou proto jednou z cest, jak využít přebytečnou rostlinnou výrobu a využít ji i mimo standardní rámec potravinového řetězce. Přesto probíhá rozvoj bioplynek velmi pomalu. Stihnout evropské závazky pro výrobu bioplynu do roku 2030 podle Výborného možné není. „Ale alespoň tam, kde je to možné, pojďme vytvořit vhodné podmínky včetně investiční podpory,“ vybízí.
Solární potenciál zemědělských areálů
Řeč přišla také na fotovoltaiku a její využití v zemědělských areálech. Ministr ocenil, že podle novely již nebude možné zastavět solárními panely ornou půdu prvního a druhého stupně kvality. Zemědělskou půdu je třeba chránit. Fotovoltaické panely ale dostaly zelenou na třetím a čtvrtém bonitním stupni, na střechách nejen průmyslových hal nebo třeba také nad malinami, borůvkami nebo vinicí.
„Díky bohu za to, že k těm změnám v legislativě dochází. Pro mě je klíčové, abychom dokázali dostat fotovoltaiku hlavně na střechy zemědělských budov, tam je ten potenciál obrovský,“ dodává Výborný. Nově schválenou agrivoltaiku ale vidí také jako jednu z cest. Aktuálně je její využití podle čerstvě schválené novely omezené, do budoucna si ale ministr dovede představit její umístění i například nad zeleninu.
„Zemědělská činnost je a vždy byla svázána mnoha ovlivňujícími faktory. Fotovoltaika nebo i bioplyn by tak mohly být dalším z příjmů,“ vysvětluje Výborný svou podporu. Díky energetické výrobě totiž bude moci zemědělec diverzifikovat své příjmy a finančně se zabezpečit.
Přečerpávačky, vodní fotovoltaika i větrníky uprostřed lesa
V diskuzi také zazněly plány na umisťování fotovoltaiky na vodu. „Dovedu si to představit jako dokonalou synergii mezi výrobou elektřiny a využitím vodárenské nádrže. Přidáte na ni fotovoltaické panely, a tím ještě snížíte odpar,“ říká Výborný. Ministerstvo již řídí pokusný projekt na povodí Ohře. Představil také další inovativní projekt, který nyní ministerstvo ve spolupráci se společností ČEZ chystá, a to větrný park v lese u Chotěboře.
„Soustředíme se nyní také na plánování nových lokalit pro přečerpávací elektrárny. Nyní máme vytipováno asi 37 nových prostorů, kde by to bylo vhodné. Přečerpávací elektrárna je nákladná investice, ale do budoucna je to jedna z cest, jak akumulovat energii,“ dodává.
Přesto i samotné dosavadní schválené novely, o kterých jsme na Obnovitelně.cz již referovali, jsou velkým pokrokem a nabízejí zemědělcům nové možnosti. Podle Výborného není třeba nic nařizovat nebo omezovat, trh zareaguje sám a zemědělci si k novým technologiím dříve nebo později cestu najdou.
Foto: Kristýna Čermáková