Jak na fotovoltaiku v zemědělství? Poslouží i kus volné trávy, u starých budov pozor na statiku

Zemědělské areály disponují prostorem i spotřebou, jsou proto ideálním místem pro instalaci solárních elektráren.

Stará střecha může mít lepší statické podmínky pro výstavbu fotovoltaiky než nová, stěžejní je lokální spotřeba a od prvního projektu do finální realizace prodlouží povolovací procesy celou instalaci až na rok a půl. To a mnoho dalšího vysvětlil zástupce fotovoltaické společnosti Andrew Solar Energy.

Projektový manažer Andrew Solar Energy Jiří Kropš během odborného semináře v Litomyšli Pro moderní Česko: nová energie pro české farmy představil, co obnáší příprava a realizace projektů fotovoltaických elektráren v zemědělských areálech. Seminář pořádal portál Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svazem moderní energetiky, Státním fondem životního prostředí a Ministerstvem životního prostředí.

Zájemce o fotovoltaiku musí vzít během přípravy v potaz ekonomické, technologické i legislativní podmínky. „Dříve se dodávalo spíše do sítě, dnes už se musíme zaměřit více na lokální spotřebu,“ vysvětluje Kropš.

Ještě před přípravou samotného projektu na realizaci fotovoltaické elektrárny je důležité analyzovat celý areál a své vlastní požadavky na spotřebu i výrobu. Pokud se zřizovatel solární elektrárny rozhodne pořídit si baterii, měl by si pro vyvážení ceny správně propočítat její nezbytnou kapacitu. Zbytečně předimenzovaná baterie je ztrátou peněz.

Jako první by měl žadatel začít řešit projekt, ke kterému potřebuje mnoho odborných posudků. „Významnou částí je posouzení požárního hlediska budovy, statika, životního prostředí a dalších orgánů,“ popisuje Kropš. Na základě jejich vyjádření pak vyplyne finální řešení. Právě statika může být v případě zemědělských areálů překvapením. Není výjimkou, že staré budovy mají stabilní a funkční střechu a naopak nové stavby nejsou pro fotovoltaiku vhodné.

Proces na rok a půl

„Posuzování a revize tvoří nejdelší část celého projektu, někdy mezi prvním a finálním návrhem uplyne až devět měsíců,“ komentuje Kropš. Když je projekt schválen, následuje nejnáročnější koordinační část, výstavba. Práce v zemědělském areálu se kvůli stavbě obvykle nepřerušují, vše je proto potřeba správně naplánovat tak, aby vedle sebe dočasně fungoval běžný provoz i montáž a výstavba fotovoltaiky.

Spolu s instalací nové fotovoltaické elektrárny často souvisí i potřebná nová trafostanice. Je proto pak na zvážení zřizovatele, jestli dopředu nenaplánovat navýšení výrobních kapacit, pokud to umožní distribuční síť.

Když je vše hotovo, následuje ještě kolaudační a licenční řízení, a až poté je možné elektrárnu zapnout. Než povolení ze strany Energetického regulačního úřadu dorazí, trvá to i dva až tři měsíce. „Celkem od prvního zažádání o povolení fotovoltaické elektrárny až po uvedení do provozu může celý proces trvat i rok a půl,“ vysvětluje Kropš.

Neopomenutelnou částí závěrečných kroků je také proplácení dotace. Když elektrárna již stojí a vyrábí, je aktuálně možné čerpat dva dotační tituly, jeden umožňuje čerpat ještě před spuštěním do plného provozu, druhý naopak vyžaduje zkoušky od distributora.

Úvodní foto: Kristýna Čermáková