Peksa bude prosazovat kompletní ukončení dodávek fosilních paliv z Ruska
Energetika a obnovitelné zdroje jsou nejdůležitějším aktivem, na které můžeme pomýšlet, vysvětluje v rozhovoru obhajující europoslanec Mikuláš Peksa.
Kristýna Čermáková
31. 5. 2024
Mikuláš Peksa je stávajícím europoslancem a současně místopředsedou Pirátské strany, předsedou Evropské pirátské strany a také dalším z kandidátů do Evropského parlamentu, které jsme se na Obnovitelně.cz rozhodli vyzpovídat na soubor otázek.
Přečtěte si další rozhovory s kandidáty:
Peksa v rozhovoru prozradil, že by výrazně prosazoval rozvíjení vztahů s Taiwanem a současně kompletní ukončení dodávek ruských fosilních zdrojů. Za klíčové považuje stanovení si pevných emisních cílů pro rok 2040 a způsobu, který by k nim správně vedl.
Co budou vaše priority z hlediska rozvoje obnovitelných zdrojů a ochrany přírody?
Klimatická změna je jedna z největších civilizačních výzev, se kterou si musí poradit současní politici, aby příští generace doslova měly kde žít. Ve snižování emisí hraje zásadní roli energetika a obnovitelné zdroje jsou nejdůležitější, nejstrategičtější aktivum, na které můžeme pomýšlet.
Rozhodně potřebujeme dál budovat kapacity ve větrných a solárních zdrojích, využívat i další bezemisní zdroje jako geotermální energii nebo vodík, a spolu s tím potřebujeme modernizovat, integrovat a digitalizovat evropský energetický trh i soustavy.
Jak budete prosazovat plnění a rozvoj cílů Zelené dohody?
V příštích pěti letech se ukáže, které evropské státy si s dekarbonizací umějí poradit a které spíš stagnují a tratí na tom. Z hlediska České republiky bych si přál, abychom naskočili do toho prvního tábora, dali dekarbonizaci jasná pravidla a začali opravdu důsledně modernizovat. Na evropské úrovni bude klíčová debata o emisních cílech pro rok 2040 a také o vhodném mixu nástrojů, jak k nim dospět.
U cílů se hodlám řídit doporučením vědců, kteří jsou schopní spočítat, jaké tempo snižování emisí potřebujeme, abychom udrželi nárůst teploty alespoň okolo 2 °C. Co se týče nástrojů, už před časem jsme otevřeně řekli, že současná podoba Green Dealu má mezery ve financování. Ve Spojených státech na to jdou skrze daňové úlevy a modernizace jim jde rychleji, tohle bych si představoval i v Evropě.
Jaký je váš postoj k elektromobilitě a budete prosazovat její rozvoj?
Volební kampaň trávím v Pinkáře (elektrododávka) a dost často i za volantem. Zážitek z cestování po Česku je dost rozporuplný. Nabíječek máme relativně málo a dobíjení je drahé. Byl bych rád, abychom v Evropské unii našli shodu, že se tahle nová infrastruktura poskytne všem Evropankám a Evropanům za srovnatelných podmínek. Pak si podle mě trh poradí sám.
Měl by evropský automobilový průmysl získat finanční podporu pro rychlejší přechod na elektromobilitu, případně nějakou formu ochrany před konkurencí z Číny?
Evropský automobilový průmysl podle mého názoru trpí hlavně tím, že se z mnoha důvodů komplikuje obchod na globálních trzích. To má příčiny hlavně v současné geopolitické a bezpečnostní situaci, s tím nepomohou žádné subvence ani nic podobného.
Jediná cesta pro evropský průmysl jsou inovace, tam se můžeme bavit o vhodných nástrojích, ale nesmí jít o kopírování už vyřešeného. A vedle toho potřebujeme samozřejmě fungující integrovaný evropský trh, včetně kontroly cenového dumpingu a dalších podobných praktik, které narušují férovou soutěž.
Jak vnímáte evropskou závislost na dovozu solárních panelů z jiných částí světa a plánujete prosazovat posílení domácí produkce?
Je to problém, souvisí to opět s geopolitickou a bezpečnostní situací, o které už jsem mluvil. Na druhou stranu jsou i jiné možnosti než prostý protekcionismus. Jsem velký zastánce rozvíjení vztahů s Taiwanem, jehož pozice ve vývozu čipů je kupříkladu nezaměnitelná. Obchod s jinými státy na světě je dobrá věc, pokud ty státy neusilují o demontáž demokracie. Kvůli několika autoritářům bychom si neměli jen tak nechat rozbíjet volný trh a vztahy se světem.
Budete prosazovat kompletní ukončení dodávek ruských fosilních paliv?
Ano, a ruku v ruce s tím samozřejmě zajištění odpovídajících bezemisních kapacit.
Budete prosazovat zvýšení evropských emisních cílů do roku 2030 a 2040?
Rok 2030 už bych v současnosti neotvíral, na to je příliš mnoho opatření už v běhu. Klíčové bude, abychom správně stanovili emisní závazky pro rok 2040 a způsob, jak k nim dojít. Potřebujeme být na trajektorii k emisní neutralitě po roce 2050 a to odpovídá snížení emisí o 90 až 95 procent oproti roku 1990, to je poměrně exaktně spočítané a vymodelované.
Úvodní foto: Archiv M. Peksa