Jak pojmenovávat vlny veder? Třeba po klimaskepticích a největších znečišťovatelích

Opět jsme tady s pravidelným zpravodajstvím o počasí, chtělo by se mi uvést článek, který na Obnovitelně.cz opět připravuji o klimatu. Posledních 9 měsíců v řadě totiž nepřetržitě monitorujeme klimatickou situaci. Proč? Protože zatím teplotní průměry za každý daný měsíc překročily své historické rekordy. Zda se mezi ně zařadí i letošní březen a duben, zatím není jisté, rozhodně ale nebude vykazovat hodnoty pod dlouhodobým teplotním průměrem.

Faktem je, že uplynulý víkend se zařadil mezi dny v kategorii „vlna veder“. Podle Faktů o klimatu se za vlnu vedra považují ty dny, kdy dochází k extrémně nadprůměrně vysokým teplotám pro danou oblast.

• Tip: Máte rádi víno? Zvykejte si na Zinfandel, ostatní druhy zničí klimatická změna

„Vlny veder stále častěji trhají rekordy, což je přímý důsledek rychle se oteplujícího světa. Dnes je také o několik řádů pravděpodobnější, že se vlny veder vyskytnou v mnoha částech světa najednou, což může mít výrazně větší dopad na populaci, zemědělství a produkci potravin než izolovaná extrémní událost. Výzkumy ukazují, že bez změny klimatu by byl podobný ‚souběh událostí‘ téměř nemožný,“ uvádí server.

Před tímto víkendem meteorologické předpovědi varovaly. V některých lokalitách dokonce ukazatele teploměru měly směřovat podle předpovědí k 27 stupňům Celsia, nakonec v pražských Komořanech přesáhly i 30 stupňů a první letošní tropický den tak do České republiky přišel už začátkem dubna.

Rozhodně se proto můžeme bavit o vlně veder. A pokud se vyplní předpověď vědců, že s postupující klimatickou změnou se bude množství takových vln navyšovat, do budoucna to bude skutečně běžným, až mainstreamovým tématem. A dlouhodobě s daleko horším dopadem, než je nyní jarní hezký víkend, který jsme si alespoň mohli užít ještě venku v zelené čerstvé přírodě. Až přijde léto a vlny veder budou atakovat i pro nás nezvyklé hodnoty, tolik si jich užívat nebudeme.

Touha po jméně

Meteorologové všude ve světě mají tendenci pojmenovávat různé jevy jmény. Je to proto, aby v nich měli přehled a lépe se jim s daty pracovalo. Původně se drželi tradičního číselného označování, využívání datumů či souřadnic. Nakonec ale převážila lidská jednoduchost a mnoho přírodních jevů dostalo jméno podle svátku, během kterého se o jejich existenci svět dozvěděl.

Hurikán Katrina, tornádo El Reno nebo bouře Sandy. Lidé mají zkrátka tendenci pojmenovávat jednoduše konkrétní události, aby si je zapamatovali. Dříve dávali jména svatých, dnes se názvy vážou k datu. Konkrétně u hurikánů se střídají mužská a ženská jména a vychází se z kalendáře nebo podle abecedy. A nemusíme se držet nutně jen počasí.

• Psali jsme: Po sněhu ani stopy? Nevadí, vyrobíme! Aneb jak si nechceme přiznat klimatickou změnu

Diskuzi vyvolalo také označování koronavirových mutací a vln. Zpočátku se hovořilo o jihoafrické mutaci, brazilské mutaci nebo indické. Po několika týdnech až měsících se od toho raději ustoupilo. To když se zjistilo praxí, že se společnost automaticky vymezuje proti Jihoafričanům či Brazilcům, protože je má spojené s koronavirem. Nastala éra řeckých písmen pro stále pochopitelné rozeznávání jednotlivých vln a mutací.

I problematika náhodně vybíraných jmen hurikánů spočívá v částečné stigmatizaci. Ty skutečně velké ničivé bouře bývají spojeny s katastrofickými příběhy, ztrátami na životech a škodami.

Například hurikán Katrina v roce 2005 byl poslední Katrinou. Stejně tak je vyřazená trojice jmen Harvey, Irma nebo Maria z roku 2017, označení bouře Sandy z roku 2012, hurikán Andrew z roku 1992 nebo třeba Mitch z roku 1998. Seznamy povolených i vyřazených jmen spravuje Světová zdravotnická organizace.

Vlny veder jsou bezejmenné

Pokud jsou tedy vlny veder nově běžným meteorologickým jevem, který obvykle lidem spíše ubližuje, nezasloužily by si také svá jména?

Například vlna veder, která dorazila v roce 2003, má doposud své místo v historii klimatické změny jako jeden z prvních silných ukazatelů skutečnosti, že se něco děje. Dodnes je známá pouze jako Evropská vlna veder nebo Vlna veder 2003.

V roce 2017 přitom už známe vlnu veder příznačně pojmenovanou Lucifer. Přesto se jednalo spíše o název, který vedrům dala média v Itálii a který se neplánovaně začal používat Evropou. V roce 2019 pak Austrálii zasáhla dlouhá vlna veder Hádes. Zkrátka, jmen teplotních vln je zatím dostatečně málo, abychom mohli využívat jména padouchů z různých náboženství a měli v nich přehled.

• Tip: Můžeme ještě vůbec říkat, že začalo jaro? Tradiční rozdělení roku přestává platit

Podle odborníků deníku Guardian je pojmenování teplotních vln problematické, protože nikde neexistuje přesná definice, od kdy se již počasí za teplotní vlnu považuje. Naopak New York Times vysvětluje, že pojmenování vln veder již začalo, a to italskou snahou o využití jmen Cerberus a Caronte. Přesto však Světová meteorologická organizace pro NY Times před pojmenováním vln varuje, jména by prý mohla odvést pozornost od skutečných problémů, jako jsou třeba ty zdravotní.

Tento víkend ale atakoval rekordy, takto teplý sedmý duben nepamatujeme 90 let. A možná, že je reálné onu stigmatizaci využít. Nebylo by načase vlny pojmenovat, a to záměrně po těch, kteří samotnou existenci lidmi způsobené klimatické změny popírají nebo k ní dokonce svým byznysem přispívají? Třeba by si veřejná společnost uvědomila, že když je trápí příliv vedra toho či onoho uhelného magnáta, fosilního multimiliardového holdingu nebo popíračského exprezidenta, neměli by jejich názorům tolik naslouchat.

Klimatičtí popírači

Ráda bych se u této myšlenky vyhnula pojmu klimaskeptik, ačkoliv se sám nabízí a dříve se hojně využíval. Když se totiž podíváme na oficiální definice skepticismu, nic, co by skutečně odpovídalo aktuální situaci, tam nenajdeme.

„Stručně řečeno, skeptik je člověk, který je ochoten zpochybnit jakékoli tvrzení o pravdě a ptá se po jasnosti definice, důslednosti logiky a adekvátnosti důkazů. Používání skepticismu je tedy nezbytnou součástí objektivního vědeckého zkoumání a hledání spolehlivého poznání,“ popisuje definici Paul Kurtz v knize The New Skepticism.

• Tip: Únor teplejší než březen. Série nepříjemných klimatických rekordů pokračuje i v roce 2024

Za klimaskeptika bychom proto mohli považovat někoho, kdo má na klimatickou změnu vlastní názor, ale nepopírá ji. Klimaskeptik, v pravém slova smyslu, by si jen přál získat důkazy a fakta, aby tématu mohl porozumět a pochopit ho. Je proto potřeba bavit se o klimatických popíračích jako o někom, kdo popírá základní vědecký konsenzus.

O tom, že klimatická změna existuje, že je skutečným problémem, že za její příliš rychlý nástup mohou lidé svou činností a že je výrazně ovlivněna skleníkovými plyny, už totiž pochybuje jen málokdo. Česká krajina je ale právě svým přístupem k popírání změny klimatu světově poměrně unikátní.

Kdyby dalšímu klimatickému popírači hrozilo, že jeho jméno bude spojováno s takto nepříjemným teplotním fenoménem, třeba by si uvědomil, že je mnoha vědeckým institucím se svými nevědeckými názory spíše pro smích.

Máte nápad, po kom bychom měli příští vlnu veder pojmenovat? Podělte se s námi o svůj názor v diskuzi pod článkem nebo na našich sociálních sítích.

Autoři: Kristýna Čermáková, Ondřej Novák

Foto: Freepik