Klimatické vzdělávání ve zdravotnictví Česku zoufale chybí, poukazuje Klimatická koalice
Vlny veder přinášejí mnohé negativní vlivy na lidské zdraví, lékaři je ale často podceňují, nebo vliv klimatické změny zcela míjí. Na nutnost změny poukazuje nově vzniklá platforma Klimatické koalice.
Kristýna Čermáková
8. 4. 2024
Rok 2023 se stal jedním z celosvětově nejteplejších roků v historii měření teplot, což se mimo jiné projevilo vlnami extrémního horka po celém světě. Horko je jedním z projevů změny klimatu, který negativně ovlivňuje lidské zdraví. Jak upozorňuje Světová zdravotnická organizace (WHO), změna klimatu s sebou přináší nutnost zvyšování odolnosti zdravotnických systému, což vyžaduje například vzdělávání lidí pracujících ve zdravotnictví o souvislostech klimatické změny a zdraví.
Je totiž důležité klást důraz i na adaptaci a především na osvětu, ve které české zdravotnictví stále ještě pokulhává, vysvětlili zástupci lékařů i vědy. „Adaptací se rozumí přizpůsobení se podmínkám měnícího se prostředí kolem nás, a to nejen fyziologicky, ale také třeba zakoupením klimatizace a vhodným chováním vůči teplotě,“ vysvětluje Tomáš Janoš z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
V Česku – na rozdíl od řady jiných evropských zemí – takové vzdělávání zakotveno není. Změnit to má projekt Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na zdraví, který od dubna 2024 spouští platforma Klimatická koalice.
Kurz pro lékaře i osvěta pro dobrovolníky
„Projekt klimatického vzdělávání ve zdravotnictví uvádí zdraví člověka do kontextu měnícího se klimatu, degradace ekosystémů a ztráty biodiversity planety nebo také znečištění prostředí chemickými látkami mimo jiné ze skupiny endokrinních a metabolických disruptorů,“ vysvětluje Klára Matoušková, lékařka a vědkyně z Klimatické koalice.
Projekt klimatického vzdělávání pro zdravotníky a zdravotnice přinese během následujících dvou let kurz pro studující lékařství i nelékařských oborů, e-learning pro praktické lékaře a lékařky a vzniknou v rámci něj i osvětové materiály pro veřejnost.
Zastřešující platforma Klimatická koalice projekt poprvé představila na mediálním brífinku 26. března, který je Mezinárodním dnem boje proti epilepsii. Epilepsie přitom patří mezi jednu z mnoha chronických chorob, u nichž se předpokládá ovlivnění změnou klimatu například tím, že během vln horka roste riziko spánkových poruch a kvalita spánku je u lidí s epilepsií klíčovým faktorem pro prevenci záchvatů.
Změna klimatu se projevuje nejen vlnami veder, ale také rostoucím suchem, které přináší někde nedostatek vody, jinde vyšší riziko infekcí nebo požáry spojené s mimořádným znečištěním vzduchu.
Ohrožené jsou především ženy
Aleš Urban z Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky poukázal na výsledky výzkumu, ze kterého vyplývá, že významně výrazněji dopadají vlny veder na ženy, než na muže. „Může se jednat o fyziologické faktory, jako je například zvýšená citlivost a horší termoregulace, ale také se jedná o socioekonomické postavení mužů a žen,“ vysvětluje.
Současně se situace výrazně zhoršuje u rozvedených žen, narozdíl od mužů, kde rozvod statisticky nehraje zásadní roli. Podle Urbana je to nejspíše tím, že muži obvykle po rozvodu zůstávají lépe zabezpečení a životní úroveň se jim nemění, zatímco ženy zůstávají s výrazně nižšími prostředky a navíc bývají zavázány péčí o rodinu.
Podobné výsledky svého výzkumu pozoruje také Jaroš. „Nerovnosti v citlivosti na vysoké teploty jsou zjevné. Co je však ještě více znepokojující je fakt, jak se tyto nerovnosti vyvíjejí. Zatímco nejmladší senioři a muži se na vysoké teploty adaptují nebo je jejich riziko úmrtí konstantní, u těch nejstarších a u žen riziko za poslední tři dekády narůstá,“ popisuje.
Z 400 mrtvých může být 2700
Ročně zemře zhruba 400 lidí kvůli teplotám. Podle vědeckých odhadů a v závislosti na rychlosti a síle oteplování způsobeného klimatickou změnou byly sestaveny tři scénáře budoucnosti. Ten nejpřijatelnější předpokládá v následujících padesáti letech nárůst na zhruba 570 lidí ročně, ten nejpesimističtější kalkuluje i s 2730 úmrtími způsobenými vlnami veder ročně.
A to jsou počty, zahrnující jenom mortalitu populace. Ve výzkumech se nedá adekvátně spočítat snížení kvality života nebo dlouhodobé zdravotní problémy. Kromě žen jsou pak ohrožené pochopitelně i rizikové skupiny dětí či naopak seniorů.
„Zdraví je nejen stavem člověka a jeho bio-psycho-sociální- a spirituální pohody, ale velmi souvisí také s prostředím, ve kterém člověk žije. Nejedná se však jen o prostředí člověka, ale celé planety, rostlin i zvířat, která v něm žijí. Moderní věda navíc nachází stále více souvislostí mezi stavem životního prostředí a změnami zdraví, a to i v oblastech, kde se tyto souvislosti příliš nepředpokládaly – například souvislosti životního prostředí a demence,“ komentuje Iva Holmerová z Gerontologického centra Praha 8 a Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče.
Populace sice stárne, nejedná se ale podle Holmerové o zdravé dožití. A v porovnání s ostatními státy Evropy na tom nejsme příliš dobře. Zástupci Klimatické koalice také poukazují na skutečnost, že ačkoliv se ve zbytku Evropské unie hovoří a konceptu jednoho zdraví a o dekádě zdravého stárnutí, v Česku osvěta chybí. I na tom chce nově vzniklá platforma zapracovat.
Text/Foto: TZ Klimatická koalice, Freepik