Fotovoltaika a ptáci: rizikovější je pro ně střet s chatou, soláry mohou biodiverzitu i podpořit
Solární parky ptákům škodí srovnatelně s jakoukoliv jinou velkou lesklou stavbou.
Kristýna Čermáková
26. 3. 2024
V předchozím článku jsme se na Obnovitelně.cz podívali na to, jak je to s úmrtností ptáků způsobenou větrnými elektrárnami. Zjistili jsme, že ačkoliv mají větrné elektrárny v některých oblastech na místní populace vliv, není to taková katastrofa, jak je to mnohdy podáváno. Většina druhů ptactva se navíc již naučila větrným turbínám vyhýbat a vnímat odlišné proudění vzduchu, o čemž jsme také informovali.
Jak je na tom ale z pohledu rizik další výrazná technologie, která se stává doslova tváří dekarbonizace, tedy fotovoltaika? Na jedné straně se totiž objevují zprávy, že solární panely mohou mít více funkcí než jen tu energetickou. Například v podobě agrovoltaiky pomáhají kombinovat zemědělskou produkci a výrobu elektřiny. Pokrokoví investoři využívají instalace například i k podpoře lokální biodiverzity. Zároveň ale kolem solárních elektráren kolují obavy z možného negativního vlivu na citlivější zvířata, jako jsou právě ptáci.
Nejprve se na to podívejme z té negativní stránky. Solární panely, stejně jako cokoliv lesklého, umělého či špatně rozeznatelného od okolního prostředí, mohou ptáky ohrozit. Nejčastějším důvodem úmrtí ptactva v blízkosti fotovoltaických elektráren jsou totiž nárazy do lesklé plochy. Většinou se to týká situace, kdy jsou fotovoltaické elektrárny rozsáhlé a z dálky mohou být pro některé druhy ptáků zaměnitelné s vodní plochou.
Jenže reálně jsou škody srovnatelné s jakoukoliv jinou lidskou stavbou či dílem, které je umístěno do přírody. Oproti nezřízeně množícím se kočkám nebo skleněným budovám nenapáchají na ptačí populaci žádné velké zásahy. Na rozdíl od prosklených měst jsou totiž panely čitelnější, a tak se případy uhynulých zvířat dají počítat jen v jednotkách. Dokládají to ostatně i vědecké studie.
Podle různých výzkůmů jsou rizikové například chaty umístěné uprostřed lesa, které mají dvě skleněné stěny a nebo hůře, jsou pro lepší design pokryté zrcadly. Po nárazu do takové stavby hyne několik ptáků měsíčně. Ve městě už přeci jen žijí druhy ptáků, které se na soužití s člověkem adaptovaly. A přesto jich umírají miliony ročně. V lese nebo přírodní krajině ale zvířata neočekávají, že to, co se jim zdá jako volně průchozí část lesa, bude ve skutečnosti pevné zrcadlo. O to zrádnější pak náraz bývá.
Nebezpečné solární věže
Solární panely ptáky ani „nesežehnou“, jak zní další obava. Existují sice případy, kdy byli ptáci popáleni přímým odrazem a proudem světla, to se ale netýká tradičních fotovoltaických elektráren. Touto mocí disponují akorát takzvané solární věže, které kromě přijímání světla i proudy energie vysílají.
Společnost Audubon, která se zabývá ochranou ptactva, podporuje obnovitelné zdroje, protože z dlouhodobého hlediska má přechod na bezemisní energii nejlepší možný vliv na přírodu. A to bez ohledu na pár příležitostně uhynulých jedinců právě vlivem existence solárních panelů.
„Podporujeme fotovoltaické solární systémy, které se skládají z černých panelů obrácených ke slunci. Zachycují světlo a mění ho na elektřinu. Ale druhá forma sluneční energie, takzvaná koncentrovaná solární energie (CSP), je pro ptáky příliš nebezpečná,“ popisují ochránci přírody.
Solární věž je zařízení, které získává energii koncentrací teploty pomocí slunečního záření. V Kalifornii byl v roce 2015 prováděn výzkum na solární věži Ivanpah, která zabila zhruba 7,19 jedinců na gigawatthodinu vyrobené elektřiny. To je zhruba sedmkrát více, než dopady spalování fosilních paliv, tvrdí organizace Audubon.
Vliv na ptačí populaci zanedbatelný
Teď pojďme k těm dobrým zprávám. Klasické tradiční solární elektrárny zkrátka na ptačí populace téměř nemají vliv. Podle studie z roku 2016 zabije solární zařízení ročně zhruba 10 jedinců na jeden megawatt instalovaného výkonu. Úmrtnost navíc závisí především na lokalitě. Pokud se fotovoltaická elektrárna nachází uprostřed ptačí oblasti nebo na migrační trase, počet uhynulých jedinců se o něco zvýší.
Jak jsme uváděli v článku o podobné problematice ve spojení s větrnými turbínami, největší vliv na ptačí populaci mají kočky, následně prosklené budovy, automobily, jedy a otravy, elektrické vedení a až na konci se drží větrné turbíny. U solárních panelů je pak tedy statistika ještě příznivější pro přírodu.
„Velké solární instalace je potřeba správně umístit, aby nerušily stanoviště ptáků a minimalizovala se tak pravděpodobnost jejich střetu ať již s panely, nebo se související infrastrukturou, jako je přenosové vedení nebo rozvodna,“ uvádí ochránci z Audubonu. Střešní instalace pak považují za naprosto ideální, protože nenarušují žádná stanoviště a využívají již zastavěný prostor, který nemá jinou produktivní funkci.
Jak upozornila česká verze serveru The Epoch Times, důležité je také dívat se na lokalitu solární elektrárny. Většina uhynulých jedinců patří mezi stěhovavé druhy a nejčastěji jsou úhyny registrovány v průběhu dubna, září a října. Tedy měsíců, kdy ptáci odlétají do jiných krajin a následně se po půl roce opět vrací, jak zjistila aktuálnější studie publikovaná v lednu 2024.
Rozvoj biodiverzity
Podle další studie aktuální k roku 2024 ze slovenského prostředí podporují solární elektrárny rozvoj biodiverzity v jinak monokulturní zemědělské krajině. „Zjistili jsme, že solární parky podporují vyšší bohatost a rozmanitost druhů ptactva i bezobratlých živočichů,“ uvedli slovenští vědci.
Měřili četnost ptactva v blízkosti solárních farem a na okolních zemědělských plochách. Pod panely byl daleko rušnější život a fotovoltaika přitahovala více druhů ptactva, například těch, které se často pohybují na zemi a sbírají z ní potravu.
„Lze předpokládat, že solární elektrárny navržené a spravované v součinnosti s větším důrazem na volně žijící živočichy, by měly ještě pozitivnější dopad na biodiverzitu ptactva v zemědělské krajině,“ dodávají autoři studie.
Foto: Unsplash