Za střílení medvědů lobbují jen lovci trofejí. Eliminace problémových šelem dávno funguje
Březnové útoky na Slovensku chtějí využít lovci trofejí pro sebe. Přesunutí medvěda do kategorie nechráněných šelem nic neřeší, eliminace problémových jedinců je možná nejen na Slovensku, ale i u nás.
Kristýna Čermáková
28. 3. 2024
V Česku se poslední týdny řeší udělení či naopak odstranění výjimky o povoleném odstřelu vlka, na Slovensku přituhuje daleko více. Hned den po útoku medvěda v Demänovské dolině, kde zemřela při útěku před šelmou žena, pobíhal a zmateně útočil medvěd také v Liptovském Mikuláši. Oba útoky pochopitelně přivolaly jak mnoho pozornosti k aktuálnímu stavu šelem na Slovensku, tak ke snaze změnit klasifikaci medvěda z chráněné šelmy na lovnou zvěř.
Počet medvědů na Slovensku není úplně přesně známý. Ochránci přírody tvrdí, že podle výsledků monitoringů jich v zemi žije zhruba 1275, lesníci odhadují mezi 2500 až 3200 kusy. Tak či tak, donedávna byl smrtelný nebo vůbec nějaký útok medvěda na člověka naprostou ojedinělostí, za poslední dva až tři roky se jich nasčítalo více.
Pro mnoho organizací i politických stran po slovenských parlamentních volbách, jak rozebírala na Obnovitelně.cz Tatiana Mindeková z Aliance pro energetickou soběstačnost, je lov medvěda téměř otázkou číslo jedna. Často se jedná současně o myslivce či hobby lovce, kteří mají zájem o to, aby se povolil odstřel takto velké a dominantní šelmy. A současně je to dobrý cíl, který s sebou smete snahy ochránců přírody o ochranu jak národních parků, tak přirozenou biodiverzitu zvěře.
Nová slovenská vláda totiž s podporou z Rumunska doufá, že se jí na evropském poli podaří prosadit přesunutí medvěda z kategorie chráněné šelmy o stupeň níže a usnadní se tím jejich lov. Ovšem pokud by se jednalo o odlov dotčených jedinců, dávalo by to naprosto logický a správný smysl. Jenže oba dotčení medvědí jedinci, kteří zavinili dané útoky, si již svůj ortel vysloužili. Jeden z nich je nejspíše již po smrti. Takže jak to je?
Březnové rekordní útoky
První útok medvěda, který se odehrál v pátek 15. března, nebyl až tak netypický. Šelma zaútočila na dvojici turistů, kteří se tou dobou nacházeli v Demänovské dolině mimo obec. Jednak v místech, kudy nevede žádná turistická cesta, a jednak v oblasti, kde je přes zimní i jarní měsíce vstup zakázán z důvodů rušení zvěře. Jedná se o ochranné pásmo národního parku.
Ačkoliv tím nesnižuji vážnost situace a neštěstí celého útoku, turisté se nacházeli v místech, kde neměli co dělat. Ať již zabloudili, nebo se zde ocitli záměrně, nejspíše se střetli s medvědem, který byl po zimě probuzený, hladový a nevrlý. Pokud se jednalo o medvědici, mohla mít v lokalitě ukrytá medvíďata, která bránila. Oba turisté se pochopitelně dali na útěk, rozdělili se a žena podle posledních závěrů vyšetřování spadla, skutálela se ze svahu a na následky pádu zemřela.
Záchranáři ji pak našli ještě v přítomnosti šelmy, kterou museli odehnat za pomoci služebního psa. Ráda bych vyvrátila první dezinformace, které se o útočícím medvědovi šíří. Pravdou totiž je, že medvěd na člověka neútočí kvůli potravě. Podobná šelma útočí buď kvůli obraně své či svých mláďat, nebo ze stresu a protože nemá kam utéct.
Druhý útok medvěda se odehrál dva dny poté. Nejspíše mladý medvěd vběhl do Liptovského Mikuláše, splašeně pobíhal mezi auty po ulici a snažil se utéct opět pryč z města. Při svém několikaminutovém působení ve městě ale ztropil spoušť a poranil pět lidí. Naštěstí však ne tak vážně, již týden po útoku byli všichni v domácí léčbě.
I tohoto medvěda nyní hledali policisté a ochránci přírody. V případě jeho nalezení ho měl čekat odstřel, stejně jako medvěda útočícího v pátek. Odstřely takzvaných „synantropních“ šelem, tedy jedinců, kteří si navyknou přibližovat se k lidským sídlům a využívat například odpadky pro svou potravu a současně ohrožovat lidi, jsou totiž povoleny.
Zda byli pověření lovci k odstřelu tohoto medvěda úspěšní, nebo ne, není jasné. Slovenský politik Tomáš Taraba (Slovenská národní strana) ale informoval, že v úterý 26. března lovci uspěli a podařilo se jim medvěda vypátrat a odstřelit. K vypátrání pomohl dron s biometrickou schopností. Komentující lidé na sociálních sítích jsou ale k tomuto výroku skeptičtí.
Biometrický dron je zařízení, které je teprve v různých fázích vývoje a učí se rozpoznávat konkrétní lidi na základě snímku tváře shora. Pokud dokázal s pomocí výše zveřejněných záběrů vystopovat a označit konkrétního medvěda, což bude pro stroj daleko náročnější než rozpoznat jednotlivé lidské tváře, jedná se vskutku o technologický úspěch.
Více pravděpodobné je, že pokud k odstřelu došlo pouze na základě nalezení medvěda pomocí snímků z dronu, nejednalo se o útočícího jedince. To by byla poměrně velká náhoda. Zda byli lovci úspěšní, nebo ne, proto prozradí až výsledky pitvy.
Výjimka a povolení k odstřelu není problém
„Takoví medvědi mohou postupně ztrácet plachost a následně pro člověka představovat reálné riziko, a tím i pro akceptaci medvědů veřejností. Pokud se nepodaří jejich chování změnit, mohou být z populace odstraněni (odchyceni nebo uspáni) na základě vydání výjimky – v Česku a na Slovensku takovou výjimku uděluje Ministerstvo životního prostředí,“ uvádí a popisuje synantropní jedince šelem Hnutí DUHA. Mezi lety 2000 a 2015 bylo pomocí této výjimky zastřeleno 436 jedinců.
Oba jedinci ale nepatří do kategorie synantropních. První medvěd se navíc nacházel na svém území v období, které je pro lidi nejrizikovější. Druhý medvěd se evidentně ztratil a poté měl problém vyhnout se lidem a utéct zpět do přírody.
Avšak v případě ohrožení, jako jsou tyto dva případy, se také vydává výjimka na odstřel. Přesto nynější vláda lobbuje v Evropě za prosazení medvěda do nižší kategorie ochrany. Jedním z lobbistů je také Filip Kuffa, který ochránce přírody označuje za zelené anarchisty.
„Pro politiky je ale snadnější populisticky křičet, že je potřeba medvědy střílet. Plošný odstřel ale příliš nesnižuje riziko střetu ani nepomáhá snižovat škody. Nemá význam vystřílet náhodně vybrané nevinné medvědy, kteří jen v klidu žijí svůj život,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz Michal Haring. Sám považuje politickou lobby, která se po medvědích útocích v březnu spustila, za zbytečně panickou.
„Požadavek Slovenska a Rumunska má smysl z hlediska trofejní lovecké lobby v těchto státech. Ale neřeší to příliš konflikty mezi lidmi a medvědy. Tam je potřeba, aby byly intervence adresné na konkrétní problémové jedince. To, co požaduje Rumunsko a Slovensko, je, aby mohli provádět neadresnou regulaci populace medvědů, která sama o sobě nebude mít dopad na snížení konfliktů, pokud nedojde k úplnému vyhubení všech medvědů z určitého území, což není reálné a určitě to ani nikdo z těch států nepožaduje,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Martina Labudová z Hnutí DUHA.
Český vlk a výjimka povolující odstřel
Podobné je to s českým kolotočem, který se v posledních měsících odehrává kvůli naší strašidelné šelmě, vlkovi. Jak jsme na Obnovitelně.cz před časem informovali, Ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny přineslo výjimku této šelmy a umožnilo tak v případě problematického jedince jejich odstřel.
To ale hned vzbudilo vlnu nevole v některých skupinách ochránců přírody. Velkou kampaň rozšířila například Zoo Tábor, která bojovala za odstranění této výjimky ze zákona. Královéhradecký kraj schválil výjimku umožňující odstřel vlka evropského. „Toto rozhodnutí považujeme za nezákonné a budeme usilovat o jeho zrušení,“ popisují zástupci táborské zoo.
Jenže jak jsme si ukázali výše na příkladu výjimek u odlovu medvěda, mít předpřipravenou cestu k výjimkám odstřelu je správná cesta, ne zlá. Povolení šelmu eliminovat, pokud bude ohrožovat lidi na životech, je správné. Navíc, jak jsme v článku vysvětlovali, samotnému odstřelu mělo předcházet hned několik fází, které se snaží daného jedince nejprve naučit strachu z lidí, nasadit mu GPS obojek, sledovat jeho chování a až v poslední fázi odstřelit.
Bez zákonné kličky by ale odstřel případně problémového jedince, který z jakéhokoliv důvodu na lidi útočí, nebyl možný a trvalo by pak ve chvílích krize dlouho, než by celý proces prošel schválením. Zvíře by pak stihlo napáchat velké škody. Jak vysvětloval i server navratvlku.cz, výjimka rozhodně neznamenala automatický odstřel šelem.
Zrušená a opět zavedená výjimka
Přesto nakonec Ministerstvo životního prostředí výjimku zrušilo. „O tuto výjimku požádala MENDELU v dubnu 2023 a nezávisle na ní i VIOG v době, kdy zde bylo poměrně problematické chování 1–2 vlků (Případ Rudník, známá videa, která se šířila a stále šíří i v jiných oblastech). Toto inicioval přímo náš koordinátor Miroslav Kutal,“ vysvětluje dále Labudová.
Ministerstvo však výjimku po třech měsících zrušilo, protože ji krajský úřad nevydal správně. Podle Labudové byla problematická například definice odůvodnění odstřelu kvůli výzkumu, ne kvůli ohrožení zdraví osob.
Mezitím se ale situace vlka, který byl svým netypickým chováním spouštěčem oné výjimky, změnila. „Byl sledován GPS obojkem, ale nakonec byl stejně upytlačen. Mezitím také vešel v platnost Pohotovostní plán a Krajský úřad vydal OOP, který umožňuje odstranění jedinců z důvodu veřejného zájmu. Další řízení o této výjimce je bezpředmětné. Za MENDELU byla poté žádost stažena,“ dodává Labudová.
„Tak, jak byla výjimka původně napsána, ji chápali správně jen lidé z oboru, ne široká veřejnost,“ komentuje Štěpánka Kadlecová, koordinátorka vlčích hlídek. „Mohla vést jen k tomu, že by ji ani myslivci nepochopili a mohli si poté myslet, že mohou vlka střílet legálně jen tak,“ říká.
Zkrátka, výjimka odstřelu vlka nepřinese nic špatného. Naopak, umožní rychlou a efektivní cestu, kdyby se cokoliv stalo. A to přesto, že není potřeba se vlků bát. O jejich smrtelných útocích na člověka není dostupný jediný údaj na evropské půdě za posledních 100 let. Na rozdíl od smrtelných útoků psů, kterých registrujeme desítky ročně.
Naopak přesunutí medvěda z kategorie chráněné šelmy do nižšího stupně ochrany možná jednak zdecimuje část slovenské přirozené populace, a pak by nebylo divu, kdyby se vyplašení jedinci začali přesouvat a utíkat do krajin, které jim nejsou typické. A problémů tak kvůli tomu vznikne daleko víc.
Foto: Unsplash