Lukrativní pozemky v těsné blízkosti Prahy mají problém. Kontaminovanou půdu

Rakovinotvorné vlastnosti obsahuje navážka na budoucích stavebních pozemcích v Trnové u Prahy.

Na kraji obce Trnová se v posledních měsících budoval nový satelit. Stavařská společnost HSMN tam proto navážela zeminu, aby srovnala terén. Jenže se časem ukázalo, že se jedná o kontaminovanou půdu s množstvím nebezpečných látek. Z lukrativních pozemků tak nyní zbyly jen oči pro pláč.

Podezření, že developer Domy Trnová nemá přímo čisté úmysly, měli obyvatelé již od nástupu zimy. V prosinci proto na zvláštní přístup k lokalitě upozornil Josef Klíma ve svém pořadu. Že se jedná o nelegální navážku nebo dokonce černou skládku několikrát zdůrazňovali obyvatelé z Trnové.

Developer ale ještě v lednu pro Seznam Zprávy odmítal jakékoliv osočení z nelegálního chování či zbytečné navážky. Přesto už tehdy odbor životního prostředí radnice v Černošicích vedl přestupkové řízení kvůli nepovolenému ukládání odpadů na zemědělskou půdu. Materiál, který měl podle developera sloužit k zarovnání pozemku a k výstavbě nové silnice, se skládal z cihel a zeminy i s kusy betonu.

I proto se místní nedali a dále podávali podněty mimo jiné i na Českou inspekci životního prostředí. Nezdálo se jim, že by navezená zemina byla skutečně vhodná pro výstavbu nové komunikace, ke které se developer v rámci satelitního projektu zavázal. „Všechno je to materiál potřebný pro výstavbu komunikací,“ uvedl pro Seznam Zprávy majitel společnosti Domy Trnová Jan Šefrna.

Černá skládka bez ohledu na kontaminaci

Developer spolu se stavební společnosti HSMN na sebe upozornili i nešetrným přístupem k výraznému dovážení materiálu. Celá obec byla pokryta bahnem a naložené náklaďáky tropily v ulicích neplechu, že ani úklidové služby nestačily. Z cihel a betonu mělo být podloží ulic. Majitel společnosti HSMN Jiří Vojáček označil jako původce materiálu deponii.

Ještě koncem ledna developer i stavařská společnost tvrdili, že materiál pochází z deponie. Seznam Zprávy přitom vypozorovaly, že nákladní automobily vozí materiál přímo z bývalého podniku Tebas, kde se pracovalo s chemikáliemi a areál je proto vedený jako kontaminovaný.

„Z té stavby sem materiál jezdí. Máme však veškeré laboratorní a chemické zkoušky, že materiál, který k nám jezdí, je bez závady. Je to velice striktně hlídané, nic kontaminovaného se do Trnové nemůže dostat,“ uvedl pro Seznam Zprávy Vojáček.

Česká inspekce životního prostředí proto v polovině února zahájila šetření. „Dle dosavadních zjištění ČIŽP bylo na předmětnou lokalitu navezeno enormní množství odpadních zemin, které byly na větší části dotčených pozemků rozhrnuty do rozlohy přibližně 18 hektarů, přičemž jsou tyto terénní úpravy, vyjma budování komunikací, v dané lokalitě prováděny bez stavebního povolení,“ uvádí tisková zpráva.

Nakázala proto lokalitu dočasně uzavřít a zahájit řízení o odstranění nepovolených terénních úprav. Laboratorní výsledky navezeného materiálu ale následovaly dva týdny poté a odhalily nečekaně špatné zprávy.

Rakovinotvorné látky

Půda obsahuje polychlorované bifenyly, výrazně nad úroveň povolených limitů a to mnohonásobně. Ohroženy mohou být studny a zdroje vody v okolí. ČIŽP také uvedla, že dva týdny staré nařízení pozastavit navážku nebylo dodržováno a firma je stále aktivní.

Polychlorované bifenyly jsou látky, které v zemi vydrží poměrně dlouho a tak mohou držet půdu kontaminovanou mnoho let. Alespoň malou výhodou je pak fakt, že jejich rozprostření do okolní krajiny trvá dlouho a vytrvale a tak není příliš pravděpodobné, že by v tuto chvíli do systému podzemní vody výrazněji zasáhly. Jednou se tomu ale tak stane a je proto nutné je odvézt dříve.

Pokud by se pokynů inspekce nedbalo a navážka by se považovala za běžný materiál, obyvatelé žijící v okolí by měli vyšší sklony k nádorovým onemocněním a dalším vývojovým poruchám. Podle zjištění Seznam Zpráv developer Jan Šefrna bude možná muset veškerý materiál odvézt, i kdyby se prokázalo, že o kontaminaci skutečně nevěděl a byl podveden jinou firmou. I přes nebezpečné látky se totiž stále jedná o nepovolený odpadní materiál, ne o vhodnou zeminu.

„Největší problém je navezení zeminy jako takové. Bude se mimo jiné zkoumat, jak byla kontaminována půda pod navážkou. Je to totiž stále orná půda,“ uvádí Šefrna. Pořád totiž existuje naděje, že když se půda odvozí, lokalita se v kvalitě případně nebezpečných látek vrátí do normálu.



Foto: ČIŽP