Hrozí zákaz vstupu do lesů? Myslivecká novela vyvolává obavy
Dlouhé pásy plotů, neprůchodné lesy i vesnice odříznuté od přírody. To vše by mohly být scénáře budoucnosti, pokud vejde návrh novely zákona o myslivosti v platnost.
Kristýna Čermáková
8. 4. 2024
Nemožnost houbaření, přetnuté vazby mezi vesnicemi, turistické cesty mezi ploty. Co by se stalo, kdyby se lesy oplotily? Přesně to totiž hrozí, vejde-li v platnost návrh novely zákona o myslivosti. Vážné důsledky by to nepřineslo jen lidem, ale také divokým zvířatům.
Česko, střed Evropy, malá země uprostřed hornatého pohraničí. Tvoříme část zeleného pásu lesů v Evropě, navazujeme na dlouhé Karpaty, jižní část Šumavy přechází přes lesy v Rakousku v Alpy. Ne, to není geograficky přesný popis České republiky, to je jen nástin, jak významný „střed Evropy“ jsme pro zvířata. Migrační koridory se dají i na mapě poměrně snadno vysledovat, jsou to obvykle ty zelené plochy, které na sebe navazují, i když je občas rozčísne nějaká silnice či trať.
Novela pochopitelně doslova neumožňuje zakazovat vstup do lesa, usnadní ale držiteli honitby ustanovit část lesa oborou. A oboru pochopitelně smí oplotit a smí do ní zakázat vstup.
Aktuální vs. budoucí
Nejprve je třeba si shrnout, co přesně platí teď a co by mohlo platit v budoucnu. Aktuálně je možné vytvořit oboru z kusu lesa, bez ohledu na motivaci držitele honitby. Stačí, když plochu oplotí, vypustí do ní stádo chovné zvěře a bude se o lokalitu starat. Tvorbu obory ale musí umožnit orgány státní správy myslivosti.
Obvykle neschválí žádnou oboru bez rozmyslu a často stanoví podmínky, které musí majitel honitby plnit. Mezi ty patří třeba částečná průchodnost nebo otevření obory na různé měsíce v roce s ohledem na lokalitu a případné migrační chování zvířat. Na velký bytelný plot je také nutné získat stavební povolení.
„Obor je u nás mnoho i nyní, ale řada z nich je velmi malá, hlavně těch nových. Obvykle někdo koupí pár hektarů pozemků, oplotí si je a nasadí si tam pár jelenů. Nebo žádné, a stejně má království, kam nikdo nesmí,“ popisuje pro Obnovitelně.cz Lukáš Čížek, který se v Entomologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR zabývá ekologií lesa, hmyzu a ochranou biodiverzity.
„Zásadní otázka je, kde se bere motivace Ministerstva zemědělství uvolnit kontrolu zrovna nad oborami. V návrhu lesního zákona stejný úřad naopak kontrolu nad vlastníky lesa výrazně utahuje v mnohem méně závažných záležitostech, třeba v tom, jak budou ve svém lese hospodařit. Ministr by si měl zatraceně pohlídat, co jeho podřízení předkládají za nápady. Než umožnit nekontrolované oplocování krajiny, měl by se ministr spíše snažit, aby alespoň do obor v majetku státu mohli chodit občané. Je to i jejich les, navíc státní obory skrytě a nepřímo vydatně dotují z peněz získaných hospodařením ve státních lesích,“ dodává.
Podle mluvčího Ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého nyní obory představují 0,7 procenta honebních pozemků, dohromady pak tvoří necelých 50 tisíc hektarů. „Zřízení obory i její provozování je spojeno s velkými finančními náklady vlastníka. Za posledních deset let počet obor stoupl pouze o deset. Aktuálně je v ČR celkem 201 obor,“ uvedl pro Deník.cz.
Podle zástupců z řad myslivců nebo právě nadřazeného resortu zaznívá, že není třeba se novely bát, že uzavřít část lesa nebude snadné, protože se k tomu vážou povinnosti a finanční náklady. Odborníci z řad ochránců přírody to zpochybňují. Podle Čížka záleží na velikosti obory. „Velké obory stát, respektive Lesy České republiky, dotují velkými penězi, odhadem deseti až patnácti miliony ročně na tisícihektarovou oboru. Jedná se o náklady na oplocení, obnovu lesa a tak dále. U malé obory jsou ale náklady podstatně nižší, a pokud cílem není chov zvěře, ale zamezení přístupu do určitého území, pak se podle Čížka vyplatí.
Jaromír Bláha z Hnutí Duha vysvětluje, že pokud se odstraní kontrolní orgán, bude chybět individuální posuzování potřebnosti každé z obor. „Nehledě na to, že se vlastníkům, kteří chtějí, aby jim tam nechodili lidi, otevírá možnost zneužít institut obory k tomu, aby oplotili lesy,“ dodává pro Českýo rozhlas Plus.
Lukáš Čížek s tímto názorem souhlasí. „Podle mě jde novela na ruku lidem, kterým by jít neměla. Prostupnost krajiny nám klesá i bez toho. A i dnes řada obor vznikla proti vůlím okolních obcí. Alespoň někdy úřad státní správy myslivosti kontroluje, aby se les neuzavřel úplně,“ popisuje momentální situaci.
Nástupu novely se proto obává. „Hrozí nám, že začnou vznikat obory o rozloze pár hektarů. A obora samotná bude jen záminkou, záměrem bude omezení vstupu. Ale bude stačit tam nasadit pět daňků, a už to majitel plotu označí za oboru,“ vysvětluje Čížek.
Obory jako přežitek
Obory jsou přitom i dnes podle něj přežitkem. Skutečné velké obory s dlouhou tradicí mají problém se vůbec uživit, když je okolní les plný zvěře. Ekonomický smysl snad má jen chovatelský záměr nebo snaha vychovat trofejní jedince. Dříve totiž obory sloužily například i k chovu divočáků, do poloviny minulého století u nás jinde než v lidské péči nežili.
Postupně se ale smysl ohrad pro divoká zvířata k jejich ochraně vytrácí. Zůstává už pouze chovatelské hledisko. Čížek se ale bojí, že novela opět otevře snahu lesy uzavírat. „Už dřív nejedna obora začala původně jako nelegální stavba plotu,“ popisuje. Nyní by totiž nad vznikem obory neměl moc žádný úřad a i na ploty by nebylo potřeba povolení.
„Je to absurdní. Na jedné straně zákon o myslivosti dlouhodobě pošlapává práva vlastníků tím, že je nutí strpět aktivity myslivců na jejich (i oplocených) pozemcích. Nutí je strpět škody, které jim způsobuje zvěř, jejíž přemnožení mnohde myslivci tolerují, a jejichž náhradu nelze v praxi na nikom vymoci. A na druhé straně přitom vychází vstříc vlastníkům, kteří si oplotí svůj kus lesa pod záminkou oborního mysliveckého hospodaření, ale ve skutečnosti i proto, aby tam nepustili veřejnost, houbaře, turisty, prostě nikoho,“ uvádí v tiskové zprávě Petr Stýblo, ředitel kanceláře ČSOP.
„V Česku bylo medializováno několik kauz, kdy majitelé svévolně nerespektují rozhodnutí soudu, který jim zpřístupnění obory nařídil. Kauzy obor Radějov, Květov nebo Jelenice ukazují, že by se vláda naopak měla postavit za lidi a měla by posílit vymahatelnost práva. Jak je možné, že majitelé obor nerespektují rozhodnutí soudu a vláda jim za odměnu dá možnost tento stav legalizovat,“ ptá se řečnicky Michal Berg. „Působí to, jako by Ministerstvo zemědělství v této věci bylo pod vlivem lobby majitelů obor,“ dodal.
Ministerstvo zemědělství nicméně během posledních týdnů obdrželo tolik připomínek, že se schvalování novely odkládá. Jaká bude její výsledná podoba, proto zatím není jisté. Ochránci přírody se obrátili také na ombudsmana, novela podle nich jinými slovy omezuje ústavní právo na svobodu pohybu.
Proti novele se postavila také Strana zelených, která vyjádřila zásadní výhrady. Spolupředseda Michal Berg považuje návrh za nejhorší omezení svobody od roku 1989. Strana spustila petici, kde se opírá především o omezení ústavního práva, negativní vliv na přírodu, nepřiměřenost a legalizaci svévolných praktik a problémy s objektivitou rozhodování.
Foto: Freepik