Kogenerační jednotka zásobuje školu teplem i energií, účinnost dosahuje 104 procent
Místo nahrazení starých kotlů novými využila škola v Kamenici nad Lipou nabídku společnosti Innogy a nainstalovala kogenerační jednotku.
Kristýna Čermáková
5. 4. 2024
Když v roce 2021 začala základní škola v Kamenici nad Lipou modernizovat své technologie, bylo zapotřebí vyměnit staré kotle. Jejich účinnost byla 80 procent (vztaženo ke spalnému teplu) a místo nahrazení staré technologie novou se vedení školy rozhodlo pro naprostou inovaci. Svou kotelnu vybavili mikrokogenerační jednotkou, která má účinnost až 94 procent (vztaženo ke spalnému teplu), elektřinou zásobuje školu a teplem napájí nejen hlavní budovu, ale také tělocvičnu či školní jídelnu.
Nyní mikrokogenerační jednotka funguje zhruba rok, realizaci zdržela skutečnost, že je objekt umístěn ve škole a rekonstrukce musela probíhat v průběhu letních prázdnin. Je využívána přes všední školní dny, na víkendy či prázdniny ji škola vypíná.
„Mikrokogenerační jednotka je zařízení, které ve spalovacím motoru spaluje zemní plyn, podobně jako je tomu v autech. Pro chlazení toho motoru se pak využívá topná voda, se kterou se následně vytápí areál školy nebo užitková teplá voda. Na motor je pak napojen generátor, který vyrábí elektrickou energii,“ vysvětluje projektový manažer Petr Müller z Innogy.
Vyrobená elektřina je pak vyvedená do školy, která ji využívá například pro osvětlení nebo jinou potřebu. Případné přebytky elektřiny se pak prodávají do distribuční soustavy.
„Doplňkovým zdrojem tepla, pokud by v zimě nestačila kogenerační jednotka, je kaskáda tří plynových kotlů a kondenzační zařízení pro maximalizaci využití tepla,“ dodává Müller. Kotelu vlastní a provozuje společnost Innogy, která škole přeprodává teplo a elektřinu za domluvených podmínek.
Jen na distribučních poplatcích škola ročně ušetří asi 100 až 120 tisíc korun. Kolik ušetří za energie zatím není spočítáno, provozu jednotky zbývá několik týdnů do uzavření ročního cyklu. Bude záviset i na výsledných cenách za energie.
Účinnost v porovnání s elektrárnou téměřdvojnásobná
Podle výkonného ředitele společnosti Cogen Milana Šimoníka je mikrokogenerační jednotka sice malá, ale extrémně výkonná. „Zatímco česká nejmodernější paroplynová elektrárna v Počeradech má účinnost 54 procent, toto zařízení má účinnost 104 procent, vztaženo stejným způsobem k výhřevnosti,“ vysvětluje.
Vysoké účinnosti napomáhá jednak blízkost zdroje k objektu a pak vše odpadní teplo vznikající při spalování se využívá včetně kondenzačního tepla. Oproti tomu v elektrárně se téměř polovina tepla „vyhodí do vzduchu“.
Kromě svých výkonů zajišťuje jednotka škole určitou energetickou a tepelnou soběstačnost. Kogenerační jednotky jsou vhodné pro budovy, kde je stabilní potřeba tepla, jako jsou právě školy, penziony, bytové domy, bazény nebo i celé obce. „Úspora je tím větší, čím jsou energie dražší, viděli jsme, jak drahý byl plyn během krize. V budoucnosti bude palivo zatěžovat emisními povolenkami i pro malé spotřebitele. Kogenerační jednotky v tomto ohledu do budoucna budou velice účinným řešením,“ dodává Šimoník.
„Dříve se elektřina vyráběla s třiceti, maximálně čtyřicetiprocentní účinností. Odpadní teplo se nevyužívalo,“ říká Müller. Postupem času ale společnost zjistila, že fosilní zdroje nejsou tak neomezené, a že i teplo se dá přesunout a využít, a začaly se stavět různé teplárny. „Kogenerační jednotka je přenesení toho velkého měřítka systému tepláren i do rodinných domů nebo menších budov,“ dodává.
Základním trendem dnešní energetiky je využívání obnovitelných zdrojů. Podle Šimoníka to znamená maximálně využívat elektrifikaci, tepelná čerpadla a další efektivní technologie. Jenže to současně zvyšuje spotřebu elektřiny. I proto jsou vhodným doplňkem kogenerační jednotky, především, když je bude možné zásobovat biometanem a v budoucnu třeba i zeleným vodíkem.
Foto: KČ