Revoluční technologie: Češi vymysleli, jak ekologicky likvidovat vrtule z větrných elektráren

N8růst podílu větrné energie mezi obnovitelnými zdroji přináší jeden doposud nevyřešený problém: kam s vysloužilými a nerecyklovatelnými vrtulemi? Sklolaminátové lopatky jsou totiž nerozložitelné a jejich druhotné využití zatím představuje výzvu. Záměrem při výrobě jednotlivých komponentů je, aby vydržely, a to i ve velkých rychlostech a výškách a při jakémkoliv počasí.

A to se daří. Větrné turbíny nepadají, nelámou se, odolávají skutečně čemukoliv, jak jsme konec konců již psali v roce 2019 na Obnovitelně.cz. Vysoká odolnost větrných elektráren ale komplikuje případnou recyklaci, takže se dlouho nevědělo, co s nimi až doslouží, případně až bude potřeba nahradit je výkonnější a modernější konstrukcí.

Společnost Millenium Technologies nyní ale představila inovativní řešení. „Jsme hrdí, že můžeme oznámit, že Millennium Technologies se stala první společností, která úspěšně a ekologicky zlikvidovala vyřazené vrtule z větrných elektráren pro zákazníka z Holandska,“ uvádí na svém LinkedInu spolumajitel Jan Řežáb.

• Tip: Recyklace větrných elektráren: nevyřešený problém, nebo průmysl budoucnosti?

Větrná energetika představuje spolehlivý, čistý a efektivní způsob získávání bezemisní energie. Komplikované nakládání s vysloužilými vrtulemi ale dlouhodobě představuje velký problém.

Objevovaly se například nápady, využít vrtule při konstrukci mostů nebo protihlukových bariér. Většinou ale dnes velké, objemné a takřka nezničitelné lopatky z větrných elektráren končí na skládkách či v podzemí. Podle společnosti Millenium Technologies to není udržitelná cesta. V roce 2050 bude totiž odpad z vysloužilých turbín představovat až 43 milionů tun materiálu.

„Dlouhodobé ukládání těchto materiálů na skládkách způsobuje významné znečištění půdy a podzemních vod, což má negativní dopad na místní ekosystémy a zdraví lidí. Kromě toho, zabírají cenný prostor a přispívají k celkovému nárůstu skládkových odpadů,“ pokračuje Řežáb.

Podle obchodního ředitele Jana Khýra proces likvidace větrných turbín zahrnuje klíčový úkol efektivního zpracování kompozitních materiálů, které jsou v těchto lopatkách používány (převážně sklolaminát).

Poslechněte si podcast Pod proudem: V Česku se chystají první dva komerční projekty na plazmové zplyňování odpadu

„Technologie plazmového zplyňován využívá externí zdroj teplené energie k vytvoření velmi vysokých teplot (až 5 000 stupňů Celsia) používaných ke zplyňování nadrceného materiálu větrných lopatek. Produktem zplyňování sklolaminátu (pryskyřice + skelná tkanina) je syntézní plyn a vitrifikovaná struska,“ popisuje Khýr pro Obnovitelně.cz.

Vyčištěný syntézní plyn je možné dále energeticky využít, například v kogeneračních jednotkách, nebo pro další materiálové aplikace. „Vitrifikovaná struska (převážná část je sklo) je nevyluhovatelná a lze ji využít ve stavebnictví, například jako přísadu do betonu nebo při stavbě vozovek,“ dodává Khýr.

Každý lidský produkt má nějaký dopad na planetu a obnovitelné zdroje nejsou v tomto výjimkou. Česká metoda plazmového zplyňování ale pomáhá tyto negativní dopady minimalizovat a čistá energetika tak mohou být ještě více ekologická a udržitelná.

Foto: Freepik