MŽP podpořilo 71 tisíc fotovoltaických elektráren, pokryly spotřebu 650 tisíc domácností
Během roku 2023 podpořilo ministerstvo životního prostředí výstavbu fotovoltaických elektráren o výkonu 2 274 megawatt-peak. Dotační výzvy platí i v novém roce.
Kristýna Čermáková
9. 1. 2024
Zájem o výstavbu fotovoltaických elektráren přetrvává. Jen za rok 2023 podpořilo ministerstvo životního prostředí výstavbu celkem 71 tisíc fotovoltaik. V síti je již zapojena zatím zhruba polovina, instalace probíhají neustále. Celkově se na fotovoltaické elektrárny z Modernizačního fondu vydalo 24 miliard korun.
Schválené fotovoltaické elektrárny budou dohromady poskytovat výkon 2 274 megawatt-peak a pokryjí tím spotřebu 650 tisíc domácností. „Renesance solární energie přišla v pravý čas, Česko má za sebou energetickou krizi, která nás jen v roce 2022 stála na dovozu fosilních paliv přes 400 miliard korun. Máme za sebou také rok 2023, který se zapíše jako nejteplejší rok od začátku vedení meteorologických záznamů. Změnu klimatu i naši energetickou bezpečnost musíme brát vážně,“ uvádí ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).
Hladík představil také čtyři nové hlavní výzvy na dotace zaměřené na fotovoltaiku. První výzva RES 1 je věnovaná malým zdrojům, tedy od 50 kilowatt do 5 megawatt-peak, v případě Prahy platí výjimka a týká se to již zdrojů od 10 kilowatt. Alokace na tuto výzvu je ve výši tří miliard korun.
Druhá výzva RES 2 je soutěžní a týká se především typických velkých fotovoltaických elektráren s výkonem nad 1 megawatt-peak, akumulace vyrobené elektřiny a elektrolyzérů na výrobu vodíku. Alokace je ve výši čtyř miliard korun.
Třetí i čtvrté výzvy RES 3 a 4 jsou zaměřeny na komunální fotovoltaiku v malých obcích i na budovách ve vlastnictví krajů, samospráv, církví či dalších příspěvkových organizacích. Alokace na obě dvě výzvy je po jedné miliardě korun.
První, třetí a čtvrtá výzva je limitována výkonem, který smí fotovoltaika převést do distribuční sítě. V případě RES 1 je to jen dvacet procent instalovaného výkonu fotovoltaické elektrárny.
„Realita tohoto objemu ale může být klidně kolem poloviny celkové výroby. Je to z toho důvodu, abychom zabránili negativním dopadům na celou distribuční soustavu a dokázali jsme připojit co největší množství obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Jakub Hrbek, ředitel Sekce realizace projektů energetiky, ochrany ovzduší a klimatu ze SFŽP.
V případě třetí a čtvrté výzvy se pak počítá se zapojením fotovoltaického zdroje do komunální energetiky a podmíněná spotřeba bude rozprostřena do vícero odběrných míst. „Ale je důležité zmínit, že všechna odběrná místa, která se zapojí, musí být vybavena chytrými měřiči,“ dodává Hrbek. Investor díky tomu bude vědět, jak se jednotlivé komunální energetiky chovají a bude moci předvídat, kolik energie bude potřebovat a kolik jí dodá do veřejné sítě.
Plnění dekarbonizačních cílů je za dveřmi
Podle Martina Sedláka, programového ředitele Svazu moderní energetiky, je podpora fotovoltaik nezbytná i kvůli firmám, které v Česku hospodaří a které jsou zavázány čerpat čistou energii a plnit své dekarbonizační cíle. Stát těmto společnostem musí poskytnou možnost čistou energii nakoupit.
„Fotovoltaika na vlastní střeše navíc může i soukromým osobám přinést úsporu v průměru až 32 tisíc za rok, což je téměř srovnatelné s třináctou mzdou v dané domácnosti,“ dodává Sedlák.
„Scénáře ukazují, že do roku 2030 potřebujeme zvýšit výkon solárních elektráren na minimálně deset tisíc megawattů. Jen letos zejména díky dobře nastaveným programům jako je Modernizační fond či Nová zelená úsporám přidáme zhruba jeden tisíc megawattů nových fotovoltaik,“ komentuje Hladík. Připomněl také volební slib podpořit výstavbu sta tisíc fotovoltaik, který je téměř splněn. „Předpokládám, že do voleb přesáhneme dvě stě tisíc střech pokrytých fotovoltaikou,“ dodal.
Nutné podle něj bude zaměřit se spíše na pokrytí větších hal a výstavbu elektráren. „Větší fotovoltaiky vzniknou díky financování v rámci Modernizačního fondu, na které využívá Česko prostředky z evropských zdrojů z emisních povolenek. Ty ročně vyrobí tolik energie, která jinak odpovídá spálení 20 tisíc vagonů uhlí, a to je pořádné číslo. Čistá energie je přitom levnější a hlavně zdravější,“ dodává.
Foto: Freepik