Je to definitivní. Rok 2023 byl v Česku nejteplejším rokem moderní historie

Že v letních horkých dnech s postupující klimatickou změnou padají rekordy, na to už jsme si zvykli. Loňský rok navíc ozvláštnil netypicky dlouhý a teplý podzim. Podle serveru Copernicus byl největší teplotní anomálií roku 2023 měsíc září a hned po něm měsíc říjen, který byl o 1,7 stupně Celsia vyšší než říjnový průměr z let 1850 až 1900.

„V období od ledna do října byla celosvětová průměrná teplota roku 2023 rekordně nejvyšší. A to 1,43 stupně Celsia nad předindustriálním obdobím mezi roky 1850 a 1900,“ uvádí Copernicus. Podle dat serveru tak bylo jasné, že rok 2023 nejteplejší bude bez ohledu na teplotu, která přišla v listopadu a prosinci.

A navzdory chladnému a sněhovému nástupu prosince v českých končinách se nemýlil. Listopad pokračoval v nadprůměrně vysokých teplotách a prosinec nebyl tak chladný, aby s celoroční statistikou jakkoliv zamával.

Několikrát v průběhu roku bylo skloňováno pověstné číslo dvou stupňů Celsia. To je teplota, která se uváděla v pařížské dohodě jako klíčová pro udržení Země v obyvatelném stavu. Sedmnáctý listopad byl právě tím dnem, kdy podle Světové meteorologické organizace padla i tato bariéra.

„Současné rekordy nejsou bohužel nic, co by klimatologové/žky nečekali. Věda hovoří jasně, pokud budeme dále spalovat fosilní paliva, a tím zvyšovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, průměrná globální teplota dále poroste,“ uvádí Ondráš Přibyla, ředitel serveru Fakta o klimatu.

„Pařížská dohoda deklaruje úsilí o to, aby 'nárůst globální průměrné teploty výrazně nepřekročil hranici 1,5 stupně Celsia.' Jedním z hlavních důvodů pro stanovení této hranice je riziko překročení tzv. bodů zlomu (tipping points). Podobně jako větev snese určité zatížení než se zlomí, i některé části planetárního systému se mohou při postupujících klimatických změnách 'zlomit' a přejít do kvalitativně odlišného stavu. Na planetárních systémech je závislá stabilita naší společnosti,“ dodává.

V České republice ale přitom od měření v roce 1961 stoupla o dané dva stupně právě v roce 2023 již v průběhu léta. Jde o dlouhodobý trend, kdy Česko kvůli své vnitrozemské rozloze bojuje s výraznějším oteplením, než je celosvětový průměr. „Většina českého území v posledních 60 letech vykazuje rostoucí počet dnů s počasím příznivým pro vznik a šíření požárů vegetace, přičemž po roce 2000 došlo u tohoto trendu k výraznému zrychlení,“ uvedl Ondráš Přibyla pro Obnovitelně.cz v létě.

Podle předběžných dat ČHMU průměrná roční teplota 9,7 °C byla o 1,4 °C stupně vyšší, než je průměr let 1991–2020. Od roku 1960 – tedy za dobu života současných seniorů – vzrostla průměrná teplota v Česku o 2,2 °C. Hlavní příčinou růstu průměrných globálních teplot a dosahování nových teplotních rekordů je spalování fosilních paliv, respektive růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Podle Kateřiny Kolouchové, analytičky Fakt o klimatu v Česku aktuálně probíhá revize tří klíčových dokumentů v oblasti klimatu a energetiky: Politiky ochrany klimatu, Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetické koncepce.

„Ty určí, jak bude vypadat česká cesta k bezemisní ekonomice a společnosti v dalších letech. Všechny tři dokumenty přitom musí zahrnovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy a ideálně směřovat ke klimatické neutralitě v roce 2050,“ doplňuje Kolouchová.

Projevy klimatické změny

Projevů vytrvalého oteplování a obecné klimatické změny jsme mohli vidět hned několik. Problémem ale je určit, které jsou skutečným důsledkem klimatické změny a které jsou zkrátka příležitostným jevem. Jedno je ale jisté, počasí je extrémnější a nepředvídatelnější, protože na výkyvy způsobené globálními změnami nejsme připraveni.

Zmínit můžeme například typické ale nejjednodušeji znázorněné tání ledovců. To sice probíhá již několik desítek let a obecně se nejedná o nepřirozený jev. Jenže nikdy neprobíhalo v takové míře. Podle České televize se švýcarské ledovce za poslední dva roky zmenšily o desetinu. V roce 2021 o čtyři procenta, v roce 2022 již o šest.

• Čtěte také: Nejhůř na Nový rok dopadl Frýdek-Místek. Data z čidel dokazují extrémní zamoření vzduchu

Na vyhodnocení vlivu extrémního roku 2023 na ledovce ještě čekáme, ale už nyní je jasné, že pokud chceme ledovce v Evropě vidět na vlastní oči, máme posledních několik let, kdy to bude možné.

Zažili jsme netypicky velké záplavy v oblastech Středozemního moře, i vytrvalé požáry v Kanadě či na Sibiři. Zvyšuje se četnost silných bouří, které vytvářejí vhodné příležitostní pro krupobití, vznik požárů i tornád. V České republice jsme chráněni naším podnebím a rozlohou ukrytou v horách. Přesto pociťujeme dlouhodobá sucha, lidskému zdraví nebezpečné vlny veder.

Foto: Unsplash, s využitím textu Fakta o klimatu