Jde to i bez jádra. Německo pokrylo 60 procent poptávky po elektřině obnovitelnými zdroji
Německo navíc výrazně omezilo spalování uhlí. Jeho emise díky tomu klesly na nejnižší hodnotu za posledních 70 let. Zbylou spotřebu země pokryla především solární a větrnou energií.
Kristýna Čermáková
6. 1. 2024
Rok 2023 byl pro německé spotřebitele důkazem, že sázka na úspory energií a obnovitelné zdroje se vyplatila. Nové statistiky Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy (Fraunhofer ISE) ukázaly, že fovoltaické elektrárny v roce 2023 vyrobily v Německu přibližně 60 terawatthodin energie. Větrné mořské elektrárny vyrobily zhruba 140 terawatthodin energie, čímž se podílely 32 procenty na veškeré produkci elektřiny v zemi.
Právě větrná i solární energie je v zemi na vzestupu. Turbíny vyrobily o 14 procent více než v předchozím roce 2022 a jen za loňský rok nainstalovali Němci 14 gigawattů solárních panelů.
Dohromady obnovitelné zdroje v Německu pokryly necelých 60 procent celkové spotřeby elektřiny, tedy 260 terawatthodin, což je o sedm procent více než v roce 2022. To zemi přibližuje svému záměru vyrábět v roce 2030 80 procent energie jen z obnovitelných zdrojů, jak uvedl šéf think-tanku Agora Simon Mueller.
Velký podíl na tom má také biomasa, jejíž výkon zůstává zatím stabilní na zhruba 42,3 terawatthodinách ročně. Čtvrtý obnovitelný zdroj, vodní síla, se na celkové produkci podílela 20 terawatthodinami. Její rozvoj je ale prakticky nemožné rozšiřovat jinak, než modernizací stávajících elektráren, k čemuž nicméně postupně dochází.
Německo v roce 2023 také rozhodlo o konci zbývajících tří jaderných elektráren, které byly ještě v provozu. Výsledky produkce obnovitelné energie za loňský rok tak vyvrátily obavy, že nebude reálné zemi bez jaderných zdrojů energeticky zajistit.
Jak informoval PV Magazine, kapacita nainstalovaných bateriových uložišť jen za rok 2023 stoupla o dvě třetiny z 4,4 gigawattu na 7,6 gigawattu. Výrazně vzrostla také skladovací kapacita energie z 6,5 gigawatthodin na 11,2 gigawatthodin, a to částečně díky výkonu přečerpávacích elektráren, který dosáhl 6 gigawattů.
Nižší emise než kdy dřív
Díky nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů výrazným způsobem klesá spotřeba uhlí. A to vede k nejnižším emisím Německa za posledních 70 let, jak informoval server Phys. Ve studii think-tanku Agora Energiewende se ukazuje, že největší evropská ekonomika dokázala snížit závislost na uhlí rychleji, než jaké byly předpoklady.
Za rok 2023 vyprodukovali Němci 673 milionů tun skleníkových plynů, což je téměř o deset procent méně než za rok 2022 a o 46 procent méně než v roce 1990. Podle studie je pokles emisí způsobený především poklesem výroby z uhlí.
V roce 2022 se uhlí podílelo 34 procenty na celkové spotřebě energie, v loňském roce už to bylo pouze 26 procent. Za tak výrazným propadem ale nestojí pouze nárůst obnovitelných zdrojů ale také výrazné snížení průmyslové výroby. Do budoucna proto bude podle Muellera nutné modernizovat průmysl, nejen ho oslabovat.
„Propad výroby oslabuje německou ekonomiku, pokud jen přesuneme emise do zahraničí, pro klima se tím ničeho nedosáhne,“ komentoval Mueller.
Foto: Freepik