Karel Schwarzenberg byl fanoušek obnovitelných zdrojů a konzervativní ochrany přírody

Zdravotní obtíže pětaosmdesátiletého knížete se projevovaly celý letošní rok. Od srpna byl hospitalizován a na začátku listopadu převezen do nemocnice ve Vídni. „Něco mi tam našli a chtějí to prošetřit,“ informoval o své nemoci v srpnu pro Rozhlas.

Karel Schwarzenberg se narodil 10. prosince 1937 v Praze do šlechtické rodiny Schwarzenbergů. Dětství prožil na zámcích Orlík a Čimelice a když v roce 1948 musel emigrovat do Rakouska, začal studovat práva a lesnictví. Obojí následně využil při správě rodových sídel. Po okupaci v roce 1968 čile podporoval disidentní aktivity i činnosti Václava Havla.

Jeho politická kariéra v Česku začala pozvolně hned v 90. letech a největší kariérní zlom přišel v roce 2007, když se stal ministrem zahraničních věcí za stranu Zelených. Nicméně jeho zájem o lidská práva i životní prostředí byl patrný v průběhu celé jeho politické činnosti.

Po pěti letech, kdy figuroval jako hlavní tvář strany TOP 09, se rozhodl kandidovat na prezidenta, ale jeho snaha dopadla neúspěšně. Následně své politické angažmá postupně opouštěl, v roce 2021 mu oficiálně vypršel mandát poslance. Přesto se stále aktivně podílel na veřejném dění a fungoval i jako poradce týmu Petra Pavla. Mezi jeho poslední ocenění patří právě Řád bílého lva, který již přebíral jeho syn Jan.

Zastánce zelené politiky

Jako politik byl Schwarzenberg známý svým angažovaným přístupem k otázkám udržitelnosti. Podporoval projekty zaměřené na moderní energetiku a s cílem snižovat emise. V roce 2005 například hlasoval pro tehdy neoblíbený zákon o obnovitelných zdrojích.

Jeho přínosem v této oblasti bylo zapojení se do projektů zaměřených na udržitelnou energetiku. Schwarzenberg byl odhodlaný snížit závislost České republiky na fosilních palivech. „Na rozdíl od Rakouska nemáme Alpy, nemáme ani řeku Donau, kde jsou velké přehrady a tudíž musíme využít ty možnosti, které máme,“ uvedl v rozhovoru na Radiožurnálu, když se spekulovalo o dostavbě jaderných bloků.

Ačkoliv byl konzervativní, jadernou energetiku vnímal jako menší zlo oproti stagnování s uhelnými elektrárnami. „V minulých desetiletích se ale prokázalo, že postavit energetiku na hnědém uhlí zamořilo naše životní prostředí, umíraly lesy, lidi trpěli. Ve srovnání s tím je pro nás jaderná energie velice výhodná,“ dodal pro Radiožurnál.

„Je zároveň nutné zde upozornit na fakt, že se v České republice energií stále ještě plýtvá. Máme větší spotřebu na jednoho občana než v ostatních vyspělých zemích. Nejčistší energie je však bezesporu ta, která se nevyrobí,“ komentoval Schwarzenberg návrh své tehdejší strany TOP09 v roce 2013 na pozastavení dotací na fotovoltaiky, které vnímal jako drahé.

Ochrana životního prostředí jako konzervativní téma

I přes jeho moderní snahu odklonit Česko od uhlí se vždy považoval za konzervativce a kritizoval vyhrocené situace, ke kterým v otázkách životního prostředí občas dochází. „Ochrana životního prostředí je totiž bytostně konzervativní téma, kde by neměly mít své místo nebezpečné a militantně prosazované experimenty,“ uvedl tiskové zprávě TOP09 Schwarzenberg.

Často kritizoval „přehnaný ekoterorismus“, například v kauzách kolem národního parku Šumava. Vadila mu dlouhodobá neschopnost se dohodnout mezi členy Hnutí Duha a současně vedením národního parku, které chtělo všechny kůrovcem napadené lesy vykácet.

„V národním parku musíme dodržovat pravidla postavená na bezzásahovosti. Nebo máme hospodářské lesy, eventuálně nějakou zónu mezi tím, a tam můžeme zasahovat. Když to všechno pomícháme, vytvoříme paniku,“ vysvětlil v rozhovoru s Čestmírem Klosem. Rod Schwarzenbergů dodnes vlastní velkou část Šumavských lesů a tak mu toto téma bylo vždy blízké.

„Přírodu můžeme využívat, ale nesmíme ji zneužívat, musíme s ní zacházet velmi šetrně,“ řekl.

Foto: Karel Kreml, CC-BY 4.0