Třicet vteřin stačí k zastavení vodní elektrárny Vrané, modernizací prochází celá Vltavská kaskáda

Nově namontovaná padesáti tunová deska je schopná v případě nouze zastavit přítok vody k turbíně za třicet vteřin. Původní rychlouzávěr sloužil na Vraném od samého začátku provozu, který v roce 1936 osobně zahajoval prezident Edvard Beneš. Nejstarší článek Vltavské kaskády a současně poslední vodní elektrárna před Prahou vyrobí ročně přes 60 milionů kilowatthodin bezemisní elektřiny a zajišťuje rovnoměrný průtok na Prahu.

Výměna trvala pět měsíců a týkala se zatím pouze jednoho ze dvou rychlouzávěrů. Ten druhý přijde na řadu příští rok. Bezpečnostní rychlouzávěry byly jedny z posledních částích elektrárny, které doposud modernizací neprošly. Ocelové desky o rozměru 6,1 na 12 metrů jsou v případech nouze spuštěny do prostoru přivaděče vody k turbínám a zastaví tak chod celé elektrárny do třiceti vteřin.

• Čtěte také: Příplatek za obnovitelné zdroje skončí, nahradí ho platba za reaktory

Podle Róberta Heczka, ředitele Vodních elektráren ČEZ, je Vrané jedinou elektrárnou na Vltavě, která současně zpracovává i přítok vody z neregulované Sázavy. Díky modernizaci tak dokáže za několik desítek vteřin od vydání pokynu zahájit dodávku elektřiny domácnostem i průmyslovým podnikům ve Středních Čechách.

„Předpokladem pro její spolehlivé a bezpečné fungování i plnění stále náročnějších požadavků v rámci transformující se české energetiky je proto pravidelná údržba a průběžné modernizace. Díky nim se zvýšila průměrná účinnost každého soustrojí o více než 5 procent a elektrárna vyrábí ze stejného množství vody více elektřiny,“ dodává Heczko.

Modernizace vltavské kaskády navýší celkový výkon o pět procent

Původní bezpečnostní rychlouzávěry, které už by brzy přestaly plnit přísné nároky na bezpečnost, bylo nutné nahradit novými svařovanými deskami. Jako první přišel 26. června na řadu rychlouzávěr patřící k soustrojí TG2. Tým ČEZ Energoservis ho s pomocí portálového jeřábu vytáhl za necelé dvě hodiny. Nový bezpečnostní prvek byl do šachty spuštěn v pondělí 16. října dokonce jen za půlhodinu. Po nezbytných provozních zkouškách najela elektrárna začátkem listopadu znovu do plného provozu.

„Kromě rychlouzávěru jsme zmodernizovali i hydraulický ovládací systém nebo pojezdové kolejnice. Více než 100 dnů dlouhou odstávky jednoho soustrojí jsme využili k jeho komplexní diagnostice a pravidelné údržbě. Vyčistili jsme prostor vodních cest, kudy se za běžného provozu valí 90 kubíků vody za vteřinu. Proběhla také kontrola rozváděcích lopat, oběžného kola i elektrotechnologické části, především rotoru a statoru generátoru. Celá akce byla pro nás i dodavatele dobrou přípravou na příští rok, kdy si stejný postup zopakujeme na soustrojí TG1,“ doplňuje Michal Kudrnáč, vedoucí provozu vodní elektrárny Vrané.

• Tip: Stromy ve městech bojují o přežití. V některých ulicích už nikdy neporostou

Vranská elektrárna má celkový výkon 13,88 megawatt a spolu s nádrží ve Štěchovicích vyrovnává odtok vody z elektrárny Slapy. Současně slouží jako dolní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice II a hlídá minimální hladinu Vltavy pro splavnost velkých lodí v Praze.

V bezobslužném provozu je elektrárna od roku 1995 a stejně jako další elektrárny Vltavské kaskády prochází postupnou modernizací, kterou realizuje ČEZ. Vltavská kaskáda se skládá z devíti vodních děl, z nichž nejstarší je právě Vrané nad Vltavou a nejnovější jsou Hněvkovice. Kromě samotné výroby elektřiny pomáhá kaskáda regulovat hladinu řeky při povodních nebo naopak ve chvílích sucha.

Za posledních 15 let společnost ČEZ investovala 3,5 miliardy korun do nových soustrojí na více než 20 velkých, malých i přečerpávacích elektrárnách. Celkově mají vodní elektrárny výkon zhruba 1400 megawatt, což tvoří tři čtvrtě výkonu jaderné elektrárny Dukovany a díky modernizaci tento výkon vodní elektrárny navýší až o pět procent. Z Vltavské kaskády je již za kompletní renovací Lipno, Hněvkovice, Kamýk, Slapy a Vrané.

Foto: ČEZ