Česko má šanci mít nejlepší komunitní energetiku v Evropě. Stačí se inspirovat ze zkušeností u sousedů

Díky tomu může využít funkční prvky lokální výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejího sdílení mezi členy společenství z jiných států Evropy. Dokládá to studie Outlook komunitní energetiky v Evropě, kterou vypracoval Svaz moderní energetiky. Novela Lex OZE 2 dnes prošla vládou a český model komunitní energetiky navržený Ministerstvem průmyslu a obchodu následně projedná Poslanecká sněmovna, která má možnost systém vylepšit právě o zkušenosti ze zahraničí.

Dnes představený inspirativní přehled je první ze série publikací, která se bude věnovat vývoji zavádění prvků komunitní energetiky v Evropě. Cílem přehledů je identifikovat inspirativní opatření a formulovat doporučení pro nastavení pravidel pro energetická společenství a sdílení elektřiny v Česku. Publikace se vedle Německa a Rakouska věnuje i stavu komunitní energetiky v Polsku a na Slovensku. Jako bonus popisuje systém startu komunitní energetiky v Bruselu a zbývajících dvou belgických regionech.

• Tip: Nový stavební zákon mění podmínky povolování obnovitelných zdrojů energie. Připravte se na řadu novinek

Prostor ke zlepšení české novely je například v navrhované podmínce, že jeden zákazník nebo člen společenství se může účastnit sdílení elektřiny pouze v jedné skupině. „Inspirací pro Česko v tomto může být Rakousko, které nechce zbytečně omezovat potenciál komunitní energetiky a flexibilitu domácností a umožní jim proto snižovat své náklady na elektřinu členstvím v několika energetických společenstvích najednou,“ říká Martin Ander, specialista na komunitní projekty ze Svazu moderní energetiky. „Domácnosti tak budou moct už od příštího jara odebírat například fotovoltaickou elektřinu z místních zdrojů i elektřinu vyrobenou větrnými elektrárnami v širším regionu.“

Dalším prvkem českého systému bude omezení maximálního počtu členů energetického společenství na 1 000 subjektů. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka dává takové opatření smysl jen v počáteční fázi komunitní energetiky v Česku. „Rozumným řešením je komunitní energetiku v Česku budovat postupně, evolučně, aby systém prošel zátěžovým testem a mohli jsme pak těžit z prvních zkušeností při budování robustnějšího systému. V horizontu jednoho až dvou let ale bude dobré, když stát omezení počtu členů komunity zruší a nechá řízení počtu vlastních členů přímo na komunitách,“ říká Martin Sedlák.

Kalkulačka solární elektrárny: vyplatí se vám?

Důležitou součástí rakouského, ale i německého a belgického systému komunitní energetiky je také dostupná síť poradenských služeb pro domácnosti a obce. V tomto ohledu má Česko zatím ve srovnání s úspěšnými zeměmi rezervy. „Chybí tu sjednocující národní poradenská kancelář, která by pomáhala vytvářet vzory potřebných dokumentů, šířila osvětu a usnadňovala sdílení dobré praxe,“ dodává Martin Ander ze Svazu moderní energetiky. Podobná kancelář už více než 2 roky funguje v sousedním Rakousku a nabízí místním domácnostem i obcím důležitou pomoc.

Obecně nejinspirativnější je pro Česko start komunitní energetiky u našich jižních sousedů. Aktuálně zde působí přes 1 400 energetických komunit, které mohou sdílet vyrobenou elektřinu a další postupně přibývají. Rakousko zavádí jednotlivé modely energetických společenství postupně, po fázích, od jednodušších ke složitějším. Zároveň klade důraz na lokální spotřebu lokálně vyrobené elektřiny. Tu podporuje například sníženou sazbou distribučního poplatku u elektřiny sdílené na krátké vzdálenosti.

Důležité je umožnit, aby stejně jako v Rakousku, byl k rozdělování vyrobené elektřiny mezi členy společenství využíván také dynamický alokační klíč. Ten totiž zajistí vyšší úsporu nákladů zapojených domácností na platbách za elektřinu. Zatímco rakouský zákon garantuje energetickým společenstvím možnost využít obou klíčů (statického i dynamického), českou vládou projednávaný návrh zákona Lex OZE 2 garanci neposkytuje a odkazuje na budoucí rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

• Rozhovor: Směřujeme ke konci uhlí ještě před rokem 2033, nahradí ho vodík, vítr nebo fotovoltaika, říká ministr Hladík

Z Belgické praxe je inspirativní především přístup, kdy testování pilotních projektů sdílení elektřiny bylo umožněno již v předstihu před účinností zákona danou výjimkou. Do ostrého startu komunitní energetiky tak země vstupovala již s potřebnými zkušenostmi pilotních provozů.

Komunitní energetika představuje způsob sdílení energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, které vlastní občané, obce nebo soukromé firmy. Do systému mohou být kromě fotovoltaiky zapojené i další typy obnovitelných zdrojů, jako větrné a vodní elektrárny nebo bioplynové stanice. Členové energetických komunit díky tomu mají možnost získat levnější energie za stabilní ceny a zároveň se podílet na dekarbonizaci energetiky.

„Komunitní energetiku může rozhýbat přímo obec nebo obec ve spolupráci s místními občany či firmami. Energetické společenství bude mít samostatnou právní subjektivitu a neziskový charakter, podnikání v energetice nesmí být jeho hlavní činností. Energie vyrobená ve zdrojích zapojených do společenství bude sdílena mezi jeho účastníky. Členové pak budou moci využívat levnou elektřinu vyrobenou v rámci společenství místo nakupované elektřiny ze sítě. Společenství pak nabídnou zelenou energii například z větrné elektrárny lidem v obci, městě či mikroregionu a podpoří tak oživení venkova,“ shrnuje výhody konceptu komunitní energetiky Martin Sedlák.

Zdroj: Tisková zpráva

Foto: Unsplash