Návrhy na obnovu přirozené krajiny a snížení pesticidů v krajině jsou na stole. Jak obstojí Česká republika?

Na stole evropských politiků teď leží dva připravované zákony. Zákon o obnově přírody (Nature restoration law, NRL) a zákon o zmírnění užívání pesticidů (Sustainable Use Regulation, SUR).

Zákon o zmírnění užívání pesticidů si klade ambiciózní cíl snížit využívání pesticidů na polovinu do roku 2030 a současně také navrhuje plošný zákaz využívání jakýchkoliv pesticidů ve zvláštně chráněných přírodních oblastech podle databáze Natura 2000.

Podle odborníka na českou krajinu Vojtěcha Koteckého to ale v tuzemsku nejspíše nepřinese kýžený výsledek. „Česká republika na tom totiž statisticky není vůbec špatně, dokonce snižujeme používání pesticidů oproti zbytku Evropy velmi rychle. Problém ale je, že používáme k těmto statistikám špatné indikátory,“ vysvětluje Kotecký.

V tuto chvíli se do dat počítá pouze množství pesticidů v kilogramech na hektar, což se českým zemědělcům daří snižovat úspěšně. Vůbec ale neberou v potaz toxicitu daného pesticidu a pak ani jeho nízké množství není vypovídající.

• Tip: Směřujeme ke konci uhlí ještě před rokem 2033, nahradí ho vodík, vítr nebo fotovoltaika, říká Petr Hladík

I pro realizaci druhého teprve chystaného nařízení o obnově přírody, bude třeba začít úplně od začátku. „Jako státu se nám daří systematicky chránit konkrétní objekty. Máme národní parky, chráněné krajinné oblasti, rezervace, chráníme vzácné druhy… Ale nedaří se nám to aplikovat napříč celou krajinou a přitom právě zemědělská krajina tvoří více než polovinu naší přírody,“ říká Kotecký.

Kalkulačka solární elektrárny: vyplatí se vám?

Návrh na zákon na obnovu přírody zahrnuje na první pohled jednoduché a známé věci. Jeho cílem by mělo být zlepšení biodiverzity pomocí remízků, lesů ale i vřesovišť či mokřadních oblastí, dále pak zvrácení poklesu populace hmyzu, což je problém, na který dlouhodobě upozorňují odborníci.

Zákon by měl klást důraz i na lepší péči o zemědělské, lesní, městské i mořské ekosystémy, a to především na podporu a udržení zeleně a ponechání některých oblastí co nejvíce přirozeně rostoucích. Většina z cílů se tak týká i krajiny v České republice.

Ochrana přírody nám jde. Ale chybí koncepce a komplexita

Kvůli špatnému hospodaření, monokulturním plodinám a absenci dlouhodobých koncepcí pak mizí z české krajiny hmyz i ptáci a již pociťujeme velké úbytky vody v krajině. A když zaprší, půda není schopná vodu vsáknout a hrozí povodně.

Podle Koteckého bude muset společnost začít smýšlet jinak, aby napomohla obnově přirozené a zdravé krajiny. „Podobně, jako posledních deset nebo už i patnáct let pracujeme úspěšně na dekarbonizaci ekonomii, bude potřeba zaměřit se i na úplně jiné smýšlení v ochraně přírody,“ vysvětluje.

• Čtěte také: Nový stavební zákon mění podmínky povolování obnovitelných zdrojů energie. Připravte se na řadu novinek

Pomoci by podle něj mohly poradenské firmy. „Máme docela dost ekologických programů pro zemědělce, které krajině skutečně mohou pomoci a současně jsou ekonomicky výhodné. Jenže zemědělec se v tom orientuje jen těžko, není to ekonom, je to odborník na to, jak pěstovat plodiny. Neumí hospodařit tak, aby to jednak podporovalo návrat přírody do české krajiny, ale současně to pro ně bylo ekonomicky výhodné,“ vysvětluje Kotecký.

Poradenství v oblasti dotačních programů i zákonů by měl poskytnou stát či firmy. Těm navíc vzniká díky rozvoji podpory ekologického zemědělství nová oblast, kde se mohou realizovat v udržitelnosti.

Zatím jsou ovšem společnosti v Evropě spíše skeptické a bojí se přerušený svého byznysu, často ale zbytečně. Na ty nejčastější kritiky navrhovaných opatření pak odpovídají vědci z celé Unie v otevřeném dopise. A naléhají na zrychlení legislativního procesu, aby mohly být podobně potřebné zákony, co nejdříve platné. Oba dva zákony jsou totiž podle nich základními kameny potravinové bezpečnosti i lidského zdraví.

Foto: Unsplash