Solární panely, ovce, kozy, včely. Je agrivoltaika budoucností?
Že solární farma nemusí být pouze pole zastavěné panely ale může přinést i další užitek, není novinkou. Americká společnost otestovala vzájemnou přítomnost solárních panelů, ovcí, koz i včel.
Kristýna Čermáková
28. 7. 2023
S myšlenkou využít solární pole jako zdroj pastvy pro drobnější hospodářská zvířata přišel například projekt Canyonville Solar v americkém Oregonu. Fotovoltaická farma s výkonem 3,2 megawatty navíc funguje jako zdroj komunitní energie pro menší město Myrtle Creek.
Projekt, který využívá půdu pod sluneční elektrárnou, se nazývá agrivoltaika a kombinuje solární panely a současné pěstováním zemědělských plodin nebo chov zvířat. V případě města Myrtle Creek bude energie vyrobená v rámci projektu k dispozici obyvatelům, kteří nevlastní vlastní dům, například nájemníkům a místním majitelům malých podniků.
Využít komunitní energii tak mohou například obyvatelé těch domů, které nemají na střeše prostor pro vlastní fotovoltaiku, případně domácnosti s nižšími příjmy, pro které je vlastní solární panel finančně nedostupný.
Prostory pod solárními panely využijí i ovce a včely
Zajímavostí je, že pro Canyonville Solar byly vybrány k pastvě kromě ovcí i kozy, což není zrovna typické. Kozy jsou totiž divočejší a ne tak poddajné. Hrozí riziko, že rozkoušou některé vybavení solárních panelů, budou po nich šplhat anebo využijí slabšího oplocení a utečou. Město kvůli nim proto muselo zřídit i neustálý dozor pastevce a psa.
Další opatření, na které agrivoltaický projekt myslel, jsou sice drobnými, ale přesto vstřícnými krůčky pro přírodu. Například využití pozemku pro včelí úly. Díky přirozené pastvě nemusí být travní porost tak často a všude sekán mechanizovaně a je druhově pestřejší a více podobný lučním ekosystémům.
Včely tak mají z čeho odebírat pyl a med z jinak čistých lučních květin prodává místní společnost po svém okolí. Ohraničení celé fotovoltaické farmy tvoří speciální oplocenky, ze kterých větší zvířata jako jsou kozy a ovce neutečou, ale může jimi projít drobná zvěř a migrovat tak krajinou.
V Česku je agrivoltaika teprve novinkou, přesto se najdou první lokality, kde ovce trávu spásají
Podobné smýšlení má i česká společnost Solar Global, která si pro agrivoltaiku s ovcemi vybrala pozemky u Prakšic, Tlumačova a Určic a na dalších lokalitách chová alespoň včelstva. Podle zástupce společnosti Radka Slámy si navzájem ovce a technologie neškodí. Když je fotovoltaická elektrárna udržována a v dobrém stavu, prospívají si navzájem.
Během pobytu ovcí musí být akorát nainstalován elektrický ohradník, ale jinak stádo přináší více pozitiv, než problémů. Kabely od solárních panelů jsou stejně uschovány v chránících zařízení, viset a být dostupné by neměly ani bez přítomnosti zvířat, ovce je navíc okusovat ani nezkoušejí. Trus pak funguje jako přirozené hnojivo travnímu porostu, spásání trávy šetří peníze za sekání a celkově je dojem z elektrárny příjemnější.
O zavedení i například koz jako tomu bylo v případě amerického Canyonvillu neuvažují. „Jiná zvířata nevyužíváme, za prvé nemáme tak vysoké konstrukce, aby se tam mohla pást vyšší zvířata než jsou ovce, a za druhé kozy a podobná zvířata nejsou vhodná, protože okusují chráničky a kabely,“ sdílí svou zkušenost Sláma.
Na několika dalších lokalitách využívá Solar Global prostory pro včelstva, umisťuje hmyzí hotely a plánuje vybudovat broukoviště. Navzdory čistě travnímu porostu v elektrárnách si včely z úlů poradí. „Dle informací odborníka včelaře má včela až pětikilometrový dolet, takže není bezpodmínečně nutné mít vedle sad či rozkvetlou louku," říká Sláma. V prostorách elektrárny sekají trávu pouze třikrát ročně, takže chvil, kdy může včela sbírat pyl přímo zpoza solárů, je dostatek.
Foto: Unsplash