Holubník s výhledem na Klementinum reguluje počty nepopulárního ptactva

Jedním z typických znaků všech velkých měst jsou velká hejna holubů, která žijí na náměstích i v parcích. Obvykle jsou ale přijímána mezi lidmi i památkáři negativně. Roznášení svůj trus po památkách, jsou přenašeči některých nemocí a staví si hnízda kolikrát na nevhodných místech.

Snahy o regulaci holubů jsou proto předmětem jednání každého města. Vypouštění dravců do měst není úplně adekvátním řešením, protože jednak je mezi dravci v husté zástavbě relativně vysoká úmrtnost kvůli provozu i třeba proskleným budovám, a poté nestíhají regulovat stavy holubů tak, jak je potřeba.

• Tip: Návrhy na obnovu přirozené krajiny a snížení pesticidů v krajině jsou na stole. Jak obstojí Česká republika?

Řešením, které v posledních letech zkouší různá velká města, by tak mohly být velké holubníky. Může se to zdát absurdní, ale k regulaci stavů to může pomoci. „Principem holubníku je nabídnout holubům místo k hnízdění a vytvořit jim vhodné podmínky, jako je krmení a voda, aby se do holubníku stahovali a neměli důvod být na místech, kde jsou nežádoucí. Regulace počtu probíhá tak, že se holubům část vajec odebere a nahradí za umělá, takže se velikost hejna tolik nezvyšuje,“ uvedla náměstkyně primátora Jana Plamínková.

Jeden z holubníků je totiž umístěn přímo v podkroví historické budovy v centru Prahy. „Holubník jsme vybudovali nedaleko Nové radnice na Mariánském náměstí v Praze 1. Vybrali jsme budovu, na jejíž půdě se již holubi dříve přirozeně shlukovali a dalo se předpokládat, že nalákání velkého hejna z okolní lokality bude snazší,“ vysvětluje volbu místa Plamínková.

Kalkulačka solární elektrárny: vyplatí se vám?

Místnost poskytuje kapacitu pro sto padesát zvířat, zatím však ani po půl roce není plně využívána. Začátek hnízdící sezóny byl ovlivněn blízkou stavbou, ptáci byli rušeni a holubníku se zpočátku spíše vyhýbali. V průběhu jara se to ale začalo zlepšovat.

„Už nyní odebíráme první vajíčka, ale zatím není ani naplněná kapacita. Zda bude záměr úspěšný a populace se zmenší, zjistíme stejně až za pár let,“ vysvětluje Petra Fišerová z lesů Hlavního města Prahy, které mají divoké holuby na starost.

Pokud se hejno začne přirozeně zmenšovat po několika letech, bude znát, že metoda funguje. V Praze je ovšem jeden holubník zcela nedostatečný a je potřeba kombinovat regulace i s dalšími opatřeními, jako je například vypouštění dravců. Praha v současnosti není jediným místem, které podobné řešení zkouší. Ke stejnému kroku se rozhodly také České Budějovice či gymnázium Bílovice.

Foto: Pixabay