Češi ročně vyhodí stovky tisíc tun nábytku. IKEA ve sběrném dvoře ukázala, jak to chce změnit

Ukázala to unikátní studie, kterou si nechala vypracovat IKEA ve spolupráci s platformou Cyrkl.

Oblíbená nábytkářská firma si pro představení jedinečné studie zvolila netradiční kulisy. V pozvánce lákala na „představení unikátní kolekce“ na utajovaném místě v Praze. Sraz byl nedaleko jedné stanice metra, odkud se pokračovalo mikrobusem. Brzy bylo ono tajné místo odhaleno: šlo o sběrný dvůr Pražských služeb. Zveřejnění studie se tak odehrálo mezi slisovanými balíky plechovek, hromadami elektroodpadu nebo právě už nepotřebným nábytkem.

A nechyběla ani ukázka „zrecyklovaného“ nábytku: například židle pocházející ze studentského bytu, která „sloužila Janě při obědech, bujarých večírcích i učení na státnice“ a která „přežila polití instantní polévkou i bílým vínem“.

• Pražská záhada: obyvatelé vědí, že použitý olej nepatří do dřezu, ale stejně ho tam vylévají

Právě místo, kde se dává druhý život různému odpadu, mělo zdůraznit zaměření nábytkářské firmy směrem k udržitelnému hospodaření, jehož součástí je také cirkulární ekonomika. Ostatně IKEA se zavázala, že do roku 2050 bude nejen emisně neutrální, ale dokonce emisně pozitivní. A také, že už v roce 2030 bude plně cirkulární společností.

„IKEA je velká značka s velkým dosahem, a proto chceme být lídrem v oblasti udržitelného a zároveň dostupného životního stylu. Cítíme zodpovědnost za své podnikání. Neudržitelná spotřeba je velkou výzvou této doby a my chceme nabízet řešení. Rozvíjíme cirkulární služby, k čemuž potřebujeme data. Studie, která by kvantitativně i kvalitativně zkoumala, jak lidé nakládají s nábytkem, který už nechtějí, přitom dosud v Česku chyběla,“ řekla Barbora Kotoun, manažerka pro udržitelnost IKEA Česká republika.

Jako 11,3 milionu křesel

Studie ukázala, že Češi v loňském roce vyhodili 250 až 353 tisíc tun velkého nábytku. Pro lepší představu: horní hranice odpovídá například více než 11,3 milionům kusů oblíbených křesel Strandmon. Znamená to, že se každý Čech včetně nemluvňat zbavil více než jednoho takového křesla. Zjištěné množství vyhozeného nábytku představuje zhruba třetinu prodaných postelí, skříní, pohovek, židlí a dalšího vybavení, kterého bylo bezmála 870,5 tisíce tun.

„Přesné množství nábytku, které končí v odpadu, není snadné určit. Chybějí totiž data a přesná klasifikace nábytku v odpadovém hospodářství. Proto jsme museli oslovit zařízení, kde se vyhozený nábytek shromažďuje, a ze získaných dat vypočítat předpokládané množství odpadového nábytku, které ročně v České republice vzniká. Výzvou bylo získat reprezentativní vzorek dat,“ sdělil Vojtěch Pilnáček z platformy Cyrkl, což je vlastně internetové tržiště, kde je možné prodávat nebo nakupovat průmyslový odpad, vedlejší produkty, druhotné suroviny nebo použité materiály.

V druhé části výzkumu oslovený vzorek dotázaných uvedl, že se obecně nejčastěji zbavují pohovek (27 %) a postelí (24 %). Naopak nejméně vyhazují venkovní nábytek a dětské postýlky. Nejčastějším důvodem, proč Češi dávají nábytek pryč, je koupě nábytku nového (36 %). Až na dalších místech se objevilo to, že byl nábytek z pohledu původního majitele starý (30 %) nebo poškozený (26 %). „Podle zkušeností z našich provozů se lidé zbavují i nábytku, který není nijak výrazně poškozený nebo starý,“ konstatoval mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.

Nábytek, který už nechtějí, odevzdají Češi nejčastěji do recyklačního centra nebo sběrného dvora (30 %), darují (28 %) nebo prodají na internetu (16 %). „Značná část nábytku už šanci na druhý život ale nedostane. Ve třinácti procentech ho lidé uskladní v garáži nebo ve sklepě, tři procenta lidí ho dají k popelnici a další tři procenta ho vyhodí do komunálního odpadu,“ řekl Vojtěch Pilnáček z platformy Cyrkl.

Druhý život nábytku

IKEA už od roku 2017 vykupuje od zákazníků nábytek, který následně ve svých obchodních domech prodává dál prostřednictvím služby Druhý život nábytku. „V minulém finančním roce u nás našlo druhý život více než šest tisíc kusů nábytku a zájem o tuto službu dlouhodobě roste,“ řekla Barbora Kotoun z IKEA.

Zájem se zvyšuje také u služby Garantovaný odkup dětského nábytku. „Globálně máme desetiprocentní podíl na secondhandovém trhu s nábytkem. V přeprodeji a doplňkových cirkulárních službách spojených s výrobky z druhé ruky vidíme velký potenciál,“ dodala Barbora Kotoun. Pro prodloužení životního cyklu nábytku nabízí IKEA také náhradní díly, které si za rok objednalo téměř 9 tisíc zákazníků.

• Hladík: Cirkulární ekonomika je budoucnost. Záloha na plechovky a PET lahve bude čtyři až pět korun

„Dali jsme si globální závazek být do roku 2030 plně cirkulární společností, a proto budeme cirkulární služby rozvíjet i nadále. Jedině tak můžeme snížit svou klimatickou stopu a být do roku 2050 klimaticky pozitivní společností. Ukončení životního cyklu nábytku, který u nás zákazníci koupili, se na naší klimatické stopě v Česku podílí 6,2 procenty, což je mnohonásobně víc než například operativa obchodních domů,“ vysvětlila Kotoun.

Možnost opětovného využití nábytku nabízejí také například Pražské služby. Po hlavním městě provozuje pět takzvaných Re-use pointů, kde dostávají druhou šanci různé nepotřebné věci včetně křesel, poliček, skříní nebo věšáků. „Re-use centra dávají občanům možnost chovat se více odpovědně a ekologicky, a zároveň jsou alternativou ke konzumnímu způsobu života,“ řekl Alexandr Komarnický z Pražských služeb.

Centra jsou součástí strategické koncepce Cirkulární Praha 2030, jejímž cílem je přechod na cirkulární ekonomiku. Strategie vznikla v návaznosti na přijatý Klimatický plán hlavního města do roku 2030. Ten si klade za cíl snížit do stanoveného roku emise oxidu uhličitého o 45 procent a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Podle Komarnického jsou minimalizace vzniku nového odpadu a zároveň snaha co nejdéle udržet věci v oběhu jedním ze způsobů, jak tento plán splnit. „Předměty a věci, které by nadále ještě mohly někomu sloužit, častokrát zbytečně končí jako odpad v popelnici, pohozené u kontejneru, na skládce či ve spalovně,“ uvedl Komarnický. Vloni se podle něj ve sběrných dvorech Pražských služeb zpracovalo bezmála 21 tisíc tun objemného odpadu.

Úvodní foto: IKEA