Kritizovaný důl Turów může skončit už za 3 roky. „Bruselský diktát,“ odmítá rozsudek polský premiér

O ukončení uhelného dolu Turów se vedou několik let spory. Česko žaluje místní správu od roku 2021, že důl nesplňuje dostatečná bezpečnostní i ekologická opatření a ubírá ze svého okolí podzemní vodu. Navíc neprošel posudkem na ochranu životního prostředí. Výsledek první česko-polské debaty vyústil dohodou, ve které se polský stát zavázal vyplatit pokutou škody za zhruba miliardu korun.

To ale ekologům nestačilo, peníze nenahradí množství podzemní vody a následky škodlivého vlivu dolu na životní prostředí. Spolu s německými spolky se proto obrátili na další soudy, až jim dal nakonec letos v květnu za pravdu soud ve Varšavě, který rozhodl, že důl musí ukončit těžbu do roku 2026.

„Nenecháme důl Turów zavřít! Uděláme vše proto, aby zůstal otevřený až do roku 2044! Žádný soud z Bruselu nám nebude diktovat, co je to energetická bezpečnost,“ rozčiloval se na svém Twitteru polský premiér Mateusz Morawiecki po rozhodnutí varšavského soudu.

• Psali jsme: Rok od podpisu dohody o důl Turów místní stále marně čekají na slíbený vodovod a ochranný val

Spor je podle Morawieckiho diskriminací místních lidí, polského národa a zapříčinil ho tlak českých a německých ekologických organizací. Za výsledek rozhodnutí soudu pak podle něj mohou němečtí lobbisté, kteří bojují proti polským národním zájmům a proti polské energetické bezpečnosti.

Fridays For Future: česká vláda nedodržuje sliby

Důl Turów leží na česko-polských hranicích a klimatičtí aktivisté dlouhodobě poukazují na jeho škodlivost pro své okolí. Kromě samotných uhelných emisí snižuje také hladinu podzemní vody a navíc jeho udržování neodpovídá klimatickým cílům, které se vlády zavazují dodržovat.

S těmito fakty se aktivisté z hnutí Fridays For Future obrátili také na českého premiéra Petra Fialu. Upozorňují, že premiér ve svém programovém prohlášení slíbil, že klimatická krize bude klíčovou prioritou jeho vlády. Mluvil o energetické soběstačnosti a konci těžby uhlí do roku 2033.

Avšak zamlčování informací o podzemní vodě v dole Turów vyvolávají podle zástupců hnutí obavy ohledně dodržování těchto slibů i transparentnosti. Zprávy o prodloužení těžby na dalším dole Bílina do roku 2035 jsou pak podle nich v rozporu s poselstvím nedávné zprávy Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC), která hovoří o nutnosti ukončit těžbu uhlí co nejdříve.

• Tip: Šrámy po těžbě můžou být rájem biodiverzity. Necitlivé a drahé rekultivace ale přírodě škodí

V případě dolu Turów kritizují také podzemní uměle vybudovanou stěnu, která měla zabránit odtoku vody, a o jejíž funkčnosti podle nich nemají dostatek informací. Poradce premiéra Jakub Kajzler na otevřený dopis odpověděl, že veškeré informace uvádí polská strana právě na základě dohody na svých webových stránkách. Ta data, která podle něj dostupná nejsou, podléhají obchodnímu tajemství a bylo by nutné udělat test proporcionality, zda informace podléhají veřejnému zájmu.

Uhelná komise navíc podle něj doporučila uskutečnit odklon od fosilních paliv až do roku 2038, čemuž původní dohoda, kdy důl směl výměnou za miliardu korun fungovat do roku 2035, odpovídala, ačkoliv jinak se ve svém vládním programu snaží řídit nejpozději rokem 2033.

Pokud ale rozhodnutí varšavského soudu nebude zneplatněno, důl Turów by svou činnost mohl ukončit již za tři roky.

Foto: Werni1, CC BY-SA 4.0