Klimatické změny přinesou častější vedra, se kterými lidské tělo nedokáže bojovat. Jak se chránit?

Před několika horkými dny v řadě, neboli vlnou veder, není snadné uniknout. Když jsou jeden letní den teploty nad třicet stupňů, člověk své aktivity omezí a slunci se vyhýbá. Dlouhodobě tak ale nastaven není a energie z těla postupně začne vyprchávat.

Jak se s nadprůměrnými a stále častějšími teploty vypořádat, vysvětlil na konferenci o vlně veder pořádaných od skupiny Fakta o klimatu doktor Tomáš Šebek. Ten strávil deset let praxí pro Lékaře bez hranic v rozvojových zemích ležících v teplém klimatu, má tedy bohaté zkušenosti s vlivem horka na lidský organismus.

• Psali jsme: Vedro způsobené klimatickou změnou zabíjí v Praze dvakrát více lidí než dříve

Podle Šebka se s horkem člověk vypořádá daleko hůře, než se zimou. „Jeskynní člověk to také přežil i v chladných dobách. Zkrátka se poctivě oblíkneme, navrstvíme oblečení. Ale v létě máme jasnou hranici, do které se ještě můžeme svléknout, a tou je naše kůže. V momentě, kdy je takové horko, že přestane fungovat odpařování, se s tím lidské tělo přestává vyrovnávat a termoregulace selhává,“ vysvětluje.

Horku se člověk musí přizpůsobit, nelze s ním bojovat

V ten moment jsou nejohroženější skupinou senioři, malé děti nebo lidé, kteří se velkým teplotám nemohou vyhnout, třeba pro své bydlení uprostřed rozpáleného města či povolání. A v takové dny je pochopitelně potřeba vyhýbat se přímému slunci a dodržovat zdravotnická doporučení i v případě lidí, kteří jsou ohroženi méně.

Kalkulačka solární elektrárny: vyplatí se vám?

Právě stále častější vlny veder, za které se v Česku považuje denní teplota přesahující 30 stupňů Celsia, budou podle Šebka jednou z hrozeb budoucnosti, kterou klimatická změna přinese, pokud se bude planeta oteplovat tak jak nyní. Česká republika má navíc stále ještě výhodnou polohu a teploty tu nepřesahují ani v horké dny nepřijatelnou mez.

Lékař popisuje například situaci, kterou zažil při misi v Jižním Súdánu, kdy i v nemocnici nedokázali prostory uchladit na přijatelnou mez a v poledne naměřili přímo mezi hospitalizovanými pacienty padesát pět stupňů Celsia. „To už je situace, na kterou se nedokážou adaptovat ani lidé, kteří jsou oproti nám v Česku zvyklí na vysoké teploty, taková teplota je nesnesitelná i pro ně,“ říká Šebek.

Hydratace, klidový režim přes poledne i umírněná klimatizace

Nicméně i v příznivějším podnebí, než mají některé rozvojové země, mají lidé potíže a to svou vlastní neopatrností. Podle Šebka mají lidé v Česku tendence se oblékat i v létě více, než je nutné, anebo například klidně chodí běhat v pravé poledne. Navíc často konzumují nevhodná jídla jako jsou fastfoody či těžce stravitelné pokrmy, pijí alkohol a v abnormálně vysokých teplotách pouštějí větráky.

„Může se to zdát absurdní, ale pouštět si větrák, když je venku nad 35 stupňů, více škodí, než pomáhá,“ vysvětluje Šebek. Pokud jsou ale horka do třiceti pěti stupňů, pak klimatizace a větráky naopak pomáhají a je vhodné využít vlny veder k času strávenému například v knihovně či jiných chladných místnostech.

• Tip: Fairtrade káva podraží kvůli změně klimatu a nestabilní globální ekonomice

Důležité je ale především své tělo chladit a hydratovat. Čaj není vhodné pít horký nebo ve velkém množství, protože může organismus zahřát. Káva není vhodná vůbec, stejně jako příliš slazené nápoje, které dehydratují. Mezi jídla, která jsou v jídelníčku vhodná k zařazení při horkých dnech, patří například salát nebo ovoce s množstvím vody. Chladit se člověk může sprchou a dostatkem nápojů.

A především je nejdůležitější vyhýbat se slunci jak jen je to možné. Pokud to pracovní náplň umožňuje, nevykonávat žádné činnosti na plném slunci, případně tomu uzpůsobit svůj rozvrh. Při pohybu venku volit množství stínu a nepřehřívat svůj organismus nepřiměřeným pohybem.

„Mezi přímé následky veder na lidský organismus patří například bolest hlavy a křeče, to jsou ty lehké potíže, které jsou jen varovné,“ vysvětluje Šebek. Úpal je pak tím nejmírnějším rizikem, které člověk podstupuje, když se slunci nevyhýbá a neplní zdravotní doporučení. Při dlouhodobých vysokých teplotách pak hrozí respirační onemocnění, kardiovaskulární příhody, problémy s cukrovkou či ledvinami.

Další detaily a podrobnosti o opatřeních, která doporučuje Světová zdravotnická organizace, najdete na jejich stránkách.

Foto: Unsplash