Udělali z nás pitomce, windfall tax je už jen takové paběrkování, říká europoslanec Peksa
Důležitá jsou především dlouhodobá opatření než pozdní příchod nárazové daně, vysvětluje europoslanec Mikuláš Peksa v rozhovoru pro Obnovitelne.cz.
Kristýna Čermáková
9. 6. 2023
Na Twitteru jste kritizoval skutečnost, že Křetínský má rekordní zisky zrovna v době, kdy Česká republika hlásí škrty, které se nejvíce dotknou malých domácností. Jaké má podle vás situace řešení?
To řešení bylo a vlastně pořád je na stole a to takzvaná windfall tax, neboli daň nárazových zisků. Ale původním plánem bylo ji zavést už od minulého roku, aby platila na loňské zisky. Problém je ten, že na poslední chvíli ODS ucukla a z nás ostatních tím udělala pitomce.
My jsme se všichni domluvili na tom, že ta nárazová daň bude platit už od roku 2022 a až z médií jsme se dozvěděli, že se bude týkat až roku 2023. A tím pádem Křetínský od toho loňského zdanění unikl. Díky tomu bizarně vydělal na situaci, která tu byla díky tlaku z Ruska. A to speciálně v kontextu toho, že právě on a jeho firma jsou významnými dovozci ruského plynu. Právě on s tím obchodoval a pomáhal vytvářet tu českou závislost na plynu z Ruska.
A má podle vás tedy smysl aplikovat windfall tax pro letošní rok?
V podstatě moc ne, byla mířená hlavně na rok 2022. Nyní už je to jen takové paběrkování, myslím si, že tam velký výnos nebude. To se prostě mělo udělat minulý rok, teď je to trochu na nic.
Musíme zohledňovat situaci na evropském trhu a musíme vytvářet dlouhodobá opatření. Smysl v podobných opatření jako je windfall tax vidím pouze ve chvíli, kdy zažijeme podobný náraz jako minulou zimu. A to doufám, že už nezažijeme. Ale nikdo to nemůže garantovat. Závislost na ruském plynu jsme prakticky nahradili závislostí na Kataru a dalších zemích, ten problém jako takový se příliš nevyřešil.
Zpomalí vládní škrty výstavbu dalších obnovitelných zdrojů v Česku?
Drobný negativní vliv to možná bude mít, ale nedůležitý. Obnovitelné zdroje jsou v principu ekonomicky konkurenceschopné samy o sobě, dotace tolik nepotřebují. Problémem je spíše administrativní složitost, Česká republika je jediná země v Evropě, která měří po fázích elektřinu, kterou dodává do sítě. Chybí implementace, stát vytváří pro energetiku samé překážky. Například, že stále nelze založit energetickou komunitu. Ty škrty jsou z hlediska obnovitelných zdrojů nezávislý problém.
Jak byste zhodnotil dosavadní přístup ke komunitní energetice?
Vláda to nevnímá dostatečně jako politickou prioritu. Ta novela o komunitní energetice je konečně připravena poté, co odešel ministr Havlíček. Ale přesto si jeho nástupci nejsou schopni dupnout a prosadit si, aby prošla. Chybí politický tlak, který by ji dokázal posunout. A to je problém.
Bez odbourání administrativy, kterou měla přinést směrnice o obnovitelných zdrojích, se neposuneme nikam.
Určitá opatření nastavila směrnice Fit for 55, myslíte si, že je skutečně reálné splnit její cíle do roku 2030, tedy do sedmi let?
Tak, jak je to nastavené, by to fungovat mělo. Záleží ale na výsledcích voleb. Za předpokladu, že zůstane takový politický kompromis jako nyní, to reálné je.
Nicméně je tu vidět, jak ta největší konzervativní skupina politiků, kteří balíček Fit for 55 podporovali, nyní deklaruje, že ho po volbách zreviduje a některá opatření zmírní či přímo zruší. Když takhle přistupujete k úsporným balíčkům, nikdy úspor nedosáhnete.
A jaká opatření by mohla pomoct?
Balíček Fit for 55 vycházel z klimatického zákona, který Evropská unie přijala v roce 2020. Jenže ten jen říká, jak by měla postupovat právě Unie. Česká republika vlastní klimatický zákon nemá, chybí nám jasná vize, jakou klimatickou strategii budeme uplatňovat.
My se v tom plácáme, jedeme na autopilota, to, co by se mělo dít, se neděje. A když už se něco děje, tak protože to nařídila Evropská unie. Ale Česká republika by přitom měla být svým vlastním hráčem. Navíc jsme vázáni pařížskou klimatickou dohodou. Mimochodem, tu schválila vláda Bohuslava Sobotky, ve které seděl i Andrej Babiš. Nedá se tedy říci, že by se toho tenkrát neúčastnil.
Je u nás reálné vytvořit a držet se klimatické strategie?
Myslím, že odborný potenciál tu určitě je. Setkal jsem se s odborníky, podklady pro klimatický zákon máme, teď to finalizujeme. Ale problém je skutečně politická vůle. Naše země se z hlediska politického postavila někam mezi Polsko a Maďarsko. Když se podíváte na poslaneckou sněmovnu, skládá se ze 196 poslanců konzervativních stran a ze čtyř liberálních pirátů. A to je na evropské poměry nevídaný úkaz.
A v těchto podmínkách je prosazení jakékoliv změny v politice skoro nemožné. Myslím si, že klimatický zákon se bez masivního uzavírání kompromisů neobejde. Takže ano, jsme schopni vytvořit odborný návrh, ale nejsme schopni ho bez kompromisů prosadit minimálně následující dva roky.
Foto: Piráti, Flickr