Stanjurův výrok může destabilizovat celý fotovoltaický sektor, varuje šéf Solární asociace

Letos by tento trend měl pokračovat, instalovat by se mělo podle expertních odhadů výrazně více výkonu. „Hlavně proto, že se staví velké střešní fotovoltaické elektrárny,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

V rozhovoru pro Obnovitelně.cz před letošním už sedmým ročníkem konference Solární energie a akumulace v ČR, ale také upozorňuje na to, že i přes výrazný pokrok stále brání většímu fotovoltaickému rozvoji administrativní překážky, ale také výroky ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).

• Tip: Udrží letos česká fotovoltaika loňské tempo růstu? Odpověď hledejte na květnové Solární konferenci

„Po jeho prohlášení o zrušení provozní podpory pro desítky tisíc obnovitelných zdrojů energie z let 2006 až 2013 jsou u ledu desítky projektů a transakcí. Zrušení podpory by vedlo k jejich krachu, nesplacení úvěrů a destabilizaci celého sektoru,” varuje Krčmář.



Loňský rok zaznamenala fotovoltaika rekordní růst. Pokračuje tento trend také v letošním roce, máte k dispozici aktuální čísla?

Přesná čísla budeme mít až koncem prvního pololetí. Nicméně na základě jiných údajů včetně počtu žádostí o dotaci z programu Nová zelená úsporám nebo z Ministerstva průmyslu a obchodu a také z informací od instalačních firem očekáváme, že se letos postaví výrazně více megawatt-peak. Hlavně proto, že se letos staví velké střešní fotovoltaické elektrárny.

Tahounem uplynulého roku přitom byly zejména menší střešní instalace, takže letos se trend mění? A jaký je aktuální stav u velkých pozemních solárních parků?

Letos vidíme výrazný posun ke komerčním střešním fotovoltaikám podporovaným z Národního plánu obnovy. Vidíme rovněž výstavbu prvních pozemních projektů z Modernizačního fondu. Zároveň jsou ale u ledu desítky projektů a transakcí po prohlášení ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) o zrušení provozní podpory pro desítky tisíce obnovitelných zdrojů energie z let 2006 až 2013, což by vedlo k jejich krachu, nesplacení úvěrů a destabilizaci celého sektoru.

Ceny energií se letos snižují, přitom právě úspory jsou jedním z hlavních důvodů, proč si domácnosti i firmy fotovoltaiku pořizují. Nemůže to také přibrzdit další rozvoj fotovoltaiky?

Solární asociace již dlouhá léta doporučuje nebrat fotovoltaiku pouze jako nástroj, jak rychle ušetřit na elektřině, ale jak se pojistit proti nárůstu cen. Kdo si solární elektrárnu nainstaloval v roce 2021, byl loni v mnohem lepší situaci než ten, kdo si panely objednal teprve v uplynulém roce. Vidíme do jisté míry pokles zájmu, a bohužel také pokles zájmu státu o zrychlené odstranění administrativních bariér.

Jak tedy hodnotíte současnou legislativní, ale i finanční pomoc státu? S v čem má podle vás Česko největší nedostatky?

Když premiér Petr Fiala (ODS) loni v televizním projevu veřejnosti ohlásil „masivní podporu pro fotovoltaiku“, ihned jsme upozornili, že to, co tento obor potřebuje nejvíce, je odstranění bariér pro výstavbu solární elektráren.

• Související: Technologie nejsou problém, rozvoj čistých zdrojů brzdí hlavně legislativa, zaznělo na SolarPower Summit

Finanční pomoc je nastavena dobře. U velkých solárních projektů ale chybí důvěra investorů ve stát. Vedle toho Česko stále ještě neodstranilo velké administrativní bariéry a nevyužilo všech možností, které třeba Evropská unie členským státům umožňuje – například zavedení obnovitelných zdrojů jako převyšující veřejný zájem. V tom opět doháníme jiné státy.

Stále se ještě řeší novela energetického zákona označovaná jako Lex OZE 2, která počítá se zavedením komunitní energetiky. Jak zásadní může být pro další rozvoj fotovoltaiky a dalších obnovitelných zdrojů právě komunitní energetika?

Bude hrát významnou roli pro města a obce, určitě vznikne i řada občanských komunit. Není to ale spasitel energetiky, jak to občas slyšíme.

To, že si budou moct lidé poslat energii mezi sebou, neposkytne potřebné terawatthodiny pro dekarbonizaci ocelářství, autoprůmyslu, ani pro obyvatele bytových domů a paneláků. Tím ale komunitní energetiku nechci podcenit, nesmíme to ale vidět jako klíčový faktor pro fotovoltaiku.

Jak podle vás změní trh s fotovoltaikou kauza Energetického holdingu Malina, který vybral od zájemců o střešní instalace velké peníze na zálohách, ale spoustu elektráren ani nezačal montovat nebo je nedokončil?

Nejprve je třeba připomenout, proč tu problémy, jako je právě Malina, máme. Místo toho, aby Česko fotovoltaický sektor podpořilo, deset let hledalo cestu, jak solárníky trestat a zruinovat. Důsledkem je to, že české firmy opustili trh a čeští projektanti staví v současnosti fotovoltaické elektrárny na druhém konci světa.

• Přečtěte si: Asociace radí: jak vybrat kvalitní instalační firmu pro dodávku domácí fotovoltaiky

Nebylo tu dost firem, techniků a dalších odborníků na takový růst, který je ve srovnání s Polskem nebo Rakouskem i přes razantní zvýšení stále o hodně menší. Problémy jako se společností Malina jsou tedy i dědictvím předchozích vlád.

Nemůže kauza Malina vrhnout špatné světlo na celý fotovoltaický obor?

Situace nás velice mrzí, protože solární energie je sice odvětví jako každé jiné, ale hrozí větší riziko poškození reputace než třeba v jiných oborech, kde se podobné věci také stávají. Nyní jde tedy hlavně o to stabilizovat celý sektor, nalákat do něho kvalitní investory, manažery, montážníky a další odborníky.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Solární asociace